Hubert Svoboda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: '''<big>Hubert Svoboda</big> ''' architekt a stavitel (15.10.1891-24.8.1969) narodil se v Rosicích u Brna jako nejmladší z pěti dětí hajnému Františkovi a jeho manže…
 
typo úprava, + kat. + pahýl
Řádek 1:
'''Hubert Svoboda''' ([[15. říjen|15. října]] [[1891]] [[Rosice (okres Brno-venkov)|Rosice]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1969]]) byl český architekt a stavitel.
 
== Život ==
'''<big>Hubert Svoboda</big>
Narodil se v Rosicích u Brna jako nejmladší z pěti dětí hajnému Františkovi a jeho manželce Františce dne 15. 10. 1891. V roce 1911 absolvoval C.K. vyšší státní průmyslovou školu v Brně, dnešní Střední průmyslovou školu stavební. Po té pracoval jako praktikant ve stavební firmě Bacher a Petřík v Brně a potom jako asistent v technické kanceláři architekta Aloise Sojky v Olomouci. Od roku 1911 do roku 1913 pracoval v Sarajevu jako stavební technik a dozor pro Bosensko hercegovinskou stavební společnost v Sarajevu. V březnu 1915 byl povolán do armády v Srbsku. Dne 1. 8. 1916 byl povýšen na velitele čety desátého zákopnického praporu Přemysl. V letech 1916-1917 bojoval v Albánii, v roce 1918 bojoval na italské horské frontě, kde byl raněn a odtud odvezen do špitálu ve Vídni. Po válce 15. 11. 1918 se hlásil do služeb Československého státu. V době od 5. do 19. 6. 1919 úspěšně absolvoval tzv. ministerskou zkoušku a byl uznán způsobilým k výkonu svého povolání. Dne 19. 11. 1919 získal stavitelskou koncesi se sídlem v Brně Na Ponávce 8. Od roku 1920 provozoval stavební firmu a spolupracoval se staviteli Leopoldem Jungmannem a Vladimírem Stavíčkem. Dne 13. 4. 1926 se stal náhradním členem rozhodčí komise z řad zaměstnavatelů. Postavil též domy pro bytové družstvo čs. důstojníků v Brně. Byl také členem ústředního svazu soudních znalců Bělehradská 82 Praha XII. V roce 1927 provedl výstavbu bytových domů pro obecně prospěšné stavební družstvo DOMOV pro Velké Brno. V roce 1930 vystavěl bytové domy pro obecně prospěšné stavební a bytové družstvo STAVOG Brno. Dne 19. 10. 1931 společně se staviteli Leopoldem Jungmannem, Hermanem Mainxem a Stanislavem Nedělou započal výstavbu Úrazové nemocnice v Brně. 26. 3. 1936 požádal o přeložení koncese z Kounicovy ul. 17 na Botanickou ul. 12. V letech 1936 - 1937 byl ministerstvem obrany pověřen výstavbou obraného opevnění v úseku okolo Českého Těšína. V roce 1937 převzal výstavbu zbrojovky ve Vsetíně včetně činžovních domů pro zaměstnance.
 
Během války pokračoval ve výstavbě rozestavěných objektů. Po roce 1945 byl obviněn z kolaborace s nacisty a byl za to odsouzen na 2 roky vězení a ztrátou majetku. V roce 1948 mu byl zakázán pobyt v Brně a byl odeslán jako stavbyvedoucí Československých stavebních závodů n.p. stavět čokoládovnu do Trebišova na východním Slovensku. V roce 1949 byl pověřen výstavbou strojních a traktorových stanic v Barce u Košic a Kelemeši, (dnešní Ľubotice) u Prešova. V roce 1953 – byl jmenován vedoucím v oddělení příprav při výstavbě zbrojovky v Dubnici nad Váhom. Od roku 1954 do roku 1958 pracoval na státním statku v Brně Údolní 11, odkud byl po třídních a politických prověrkách propuštěn pro ztrátu důvěry. V roce 1960 se stal členem družstva VKUS Brno, kde pracoval jako projektant. Vypracoval např. spojovací část hotelu Internacionál (restaurace Plzeňka).
''' architekt a stavitel (15.10.1891-24.8.1969)
 
== Externí odkazy ==
narodil se v Rosicích u Brna jako nejmladší z pěti dětí hajnému Františkovi a jeho manželce Františce dne 15. 10. 1891.
* [http://www.historie.hranet.cz/pdf/50let-nemocnice.pdf 50 let nemocnice s poliklinikou v Hranicích]
* [http://www.mza.cz/sites/default/files/archivni_fondy_H.pdf Archivní fondy]
* [http://www.bam.brno.cz/objekt/c331-najemni-dum-s-obchody?filter=code Brněnský architektonický manuál]
 
{{Pahýl}}
V roce 1911 absolvoval C.K. vyšší státní průmyslovou školu v Brně, dnešní Střední průmyslovou školu stavební. Po té pracoval jako praktikant ve stavební firmě Bacher a Petřík v Brně a potom jako asistent v technické kanceláři architekta Aloise Sojky v Olomouci.
 
{{DEFAULTSORT:Svoboda, Hubert}}
Od roku 1911 do roku 1913 pracoval v Sarajevu jako stavební technik a dozor pro Bosensko hercegovinskou stavební společnost v Sarajevu.
[[Kategorie:Čeští architekti]]
 
[[Kategorie:Čeští stavitelé]]
V březnu 1915 byl povolán do armády v Srbsku.
[[Kategorie:Narození 1891]]
 
[[Kategorie:Úmrtí 1969]]
1. 8. 1916 byl povýšen na velitele čety desátého zákopnického praporu Přemysl.
[[Kategorie:Muži]]
 
V letech 1916-1917 bojoval v Albánii, v roce 1918 bojoval na italské horské frontě, kde byl raněn a odtud odvezen do špitálu ve Vídni.
 
Po válce 15. 11. 1918 se hlásil do služeb Československého státu.
 
V době od 5. do 19. 6. 1919 úspěšně absolvoval tzv. ministerskou zkoušku a byl uznán způsobilým k výkonu svého povolání. Dne 19. 11. 1919 získal stavitelskou koncesi se sídlem v Brně Na Ponávce 8.
 
Od roku 1920 provozoval stavební firmu a spolupracoval se staviteli Leopoldem Jungmannem a Vladimírem Stavíčkem.
 
13. 4. 1926 se stal náhradním členem rozhodčí komise z řad zaměstnavatelů. Postavil též domy pro bytové družstvo čs. důstojníků v Brně.
Byl také členem ústředního svazu soudních znalců Bělehradská 82 Praha XII.
 
1927 provedl výstavbu bytových domů pro obecně prospěšné stavební družstvo DOMOV pro Velké Brno.
 
V roce 1930 vystavěl bytové domy pro obecně prospěšné stavební a bytové družstvo STAVOG Brno.
 
19. 10. 1931 společně se staviteli Leopoldem Jungmannem, Hermanem Mainxem a Stanislavem Nedělou započal výstavbu Úrazové nemocnice v Brně.
 
26. 3. 1936 požádal o přeložení koncese z Kounicovy ul. 17 na Botanickou ul. 12.
 
V letech 1936 - 1937 byl ministerstvem obrany pověřen výstavbou obraného opevnění v úseku okolo Českého Těšína.
 
V roce 1937 převzal výstavbu zbrojovky ve Vsetíně včetně činžovních domů pro zaměstnance.
 
Během války pokračoval ve výstavbě rozestavěných objektů.
Po roce 1945 byl obviněn z kolaborace s nacisty a byl za to odsouzen na 2 roky vězení a ztrátou majetku.
 
V roce 1948 mu byl zakázán pobyt v Brně a byl odeslán jako stavbyvedoucí Československých stavebních závodů n.p. stavět čokoládovnu do Trebišova na východním Slovensku.
 
V roce 1949 byl pověřen výstavbou strojních a traktorových stanic v Barce u Košic a Kelemeši, (dnešní Ľubotice) u Prešova.
 
V roce 1953 – byl jmenován vedoucím v oddělení příprav při výstavbě zbrojovky v Dubnici nad Váhom.
 
Od roku 1954 do roku 1958 pracoval na státním statku v Brně Údolní 11, odkud byl po třídních a politických prověrkách propuštěn pro ztrátu důvěry.
 
V roce 1960 se stal členem družstva VKUS Brno, kde pracoval jako projektant. Vypracoval např. spojovací část hotelu Internacionál (restaurace Plzeňka).
 
 
Zemřel dne 24. 8. 1969