Kogenerace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Littledogboy (diskuse | příspěvky)
m Externí odkazy do Odkazů. +{{Wikifikovat}}
Řádek 7:
 
== Kogenerace pro rodinné domy ==
Prakticky všechna dosud nabízenáKlasická zařízení domácnostem poskytovalaposkytují buď řešení pro výrobu tepla (kondenzační kotle, tepelná čerpadla, solární kolektory), nebo pro výrobu elektřiny (fotovoltaické panely, malé vodní a [[Větrná energie|větrné elektrárny]]). Kogenerační jednotky ale obě tyto oblasti řeší zároveň. Díky kombinované výrobě tepla a elektřiny v jednom zařízení lze dosáhnout vysoké efektivity a využít přes 90  % energetického obsahu paliva.
 
Prakticky všechna dosud nabízená zařízení domácnostem poskytovala buď řešení pro výrobu tepla (kondenzační kotle, tepelná čerpadla, solární kolektory), nebo pro výrobu elektřiny (fotovoltaické panely, malé vodní a [[Větrná energie|větrné elektrárny]]). Kogenerační jednotky ale obě tyto oblasti řeší zároveň. Díky kombinované výrobě tepla a elektřiny v jednom zařízení lze dosáhnout vysoké efektivity a využít přes 90 % energetického obsahu paliva.
 
Přínos malých kogeneračních jednotek spočívá v tom, že teplo a notná část elektrické energie mohou být spotřebovány přímo v místě jejich výroby. Odpadají tedy i ztráty vznikající při transportu energie na delší vzdálenost. Vzájemné provázání výroby tepla a elektřiny ovšem přináší i jisté omezení - potřebu zajistit pokud možno trvalý odběr tepla. Kdyby provozovatel konvenční kogenerační jednotky nebyl schopen po většinu roku smysluplně využívat teplo vznikající jejím provozem, výroba elektřiny by po zapojení tepelného výměníku sice byla možná ale nehospodárná.
Řádek 16 ⟶ 15:
Investiční náklady v přepočtu na jednotku instalovaného výkonu v případě malých kogeneračních jednotek strmě rostou. Zatímco u velkých zařízení o výkonu kolem 500 kWe pořizovací cena strojů na evropském trhu vychází na cca 750 euro/1 kWe jmenovitého elektrického výkonu, u 50 kWe jednotek je to 1 200 euro/1 kWe a u malých jednotek s výkonem 5 kWe už přes 3 000 euro/1 kWe. Cena za instalovaný kilowatt může být u nejmenších jednotek ještě podstatně vyšší. Z toho pak vychází delší návratnost investice, která je činí méně atraktivními pro zákazníky – a tím i pro výrobce. Kogenerace je úzce spojena také s decentralizací v oblasti [[Energetika|energetiky]]. Některé energetické společnosti, např. [[ČEZ]], vidí právě v tomto směru budoucnost.<ref>[http://www.ekobydleni.eu/energie/martin-roman-sef-cez-decentralizace-vyroby-je-budoucnost]</ref>
 
Velké naděje při vývoji malých kogeneračních jednotek jsou již delší dobu vkládány do [[Stirlingův motor|Stirlingova motoru]], který má oproti klasickým spalovacím motorům vyšší účinnost, nižší hlučnost a malé servisní nároky. Díky odlišnému principu fungování – využití vnějšího spalování – může motor využívat různých paliv anebo i jiných zdrojů tepla (např. solární energie). Vývojem takovéhoto zařízení se zabývala řada firem, většinou však neúspěšně. Svou variantu mikrokogenerační jednotky se Stirlingovým motorem vyvinula i zmíněná firma TEDOM. V dohledné době všakse s jejímuvedením uvedenímStirlingova motoru na trh nepočítá.<ref>[http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/kogenerace-pro-rodinne-domy-vyrabejte-teplo-a-elektrinu-najednou.aspx]</ref>
 
== Příklady použití kogenerace ==