Meziměstí (nádraží): Porovnání verzí

přestože se v Meziměstí v té době jezdilo v provizorních podmínkách, celková stavba nebyla ještě dokončena. Termín dokončení choceňsko-broumovské dráhy byl velice vypjatý, protože ze strany [[Prusko|Pruska]] bylo vzneseno několik požadavků. Kupříkladu měla zde vzniknout samostatná [[výtopna]] s kruhovou [[Remíza (budova)|remízou]] a [[Točna (železnice)|točnou]] pro pruské [[lokomotiva|lokomotivy]], v souvislosti s tím musela být vystavěna i vodárna. Také musel být schválen způsob zaústění trati do staničního kolejiště ve tvaru [[triangl (kolejové křížení)|trianglu]]. Nutno říci, že toto zaústění bylo v té době velice ojedineléojedinělé. O den později, tedy dne 26. července vstoupil v platnost první jízdní řád.<ref name=Doprava/> Co se důležitosti týče, byla stanice zařazena do první třídy, kupříkladu železniční stanice v [[Broumov (nádraží)|Broumově]] spadala do třetí třídy. Mohutná nádražní budova měla ve své době sloužit dopravním a celním úřadům, neboť se jednalo o pohraniční přechodovou stanici. Stanice byla obsluhována dvěma páry osobních vlaků a jedním nákladním. Soupravy osobních vlaků v té době tvořily 4 čtyřnápravové vozy, takzvané „amerikány“, jež byly spřaženy s [[Parní lokomotiva|parní lokomotivou]]. Dne 26. července roku [[1876]]<ref name=Provoz/> byla zahájena doprava z Meziměstí ke státní hranici v [[Otovice (okres Náchod)|Otovicích]]. Dne 15. [[květen|května]] roku [[1877]] bylo Meziměstí, tehdejší [[Rakousko-Uhersko]] propojeno s Pruskem a to [[Hraniční přechod|hraničním přechodem]] u [[Starostín]]a. Mezinárodní doprava do Střední Stěnavy (německý název ''Mittelsteine'') přes Otovice a [[Tłumaczów]] byla zahájena až 3. [[duben|dubna]] roku [[1889]]. Pro společnost StEG byla choceňsko-meziměstská dráha velkým zklamáním, protože v důsledku vnitropolitických změn a dopravní politiky v Německu, daly Pruské dráhy přednost vedení svých vlaků po vlastním území, tím pádem většina vlaků směřovala k hraničnímu přechodu v [[Lichkov]]ě, nikoliv v Meziměstí.<ref name=Doprava/> V roce [[1908]] byla privátní železniční společnost [[Rakouská společnost státní dráhy|StEG]] zestátňena [[Rakouské státní dráhy|Rakouskými státními drahami]], zkráceně '''kkStB'''.<ref name=StEG>{{Citace elektronického periodika

V roce [[1938]] byl vyhlášen válečný jizdníjízdní řád, kdy se veškerá doprava na železnici přizbůsobilapřizpůsobila vojenské přepravě, v témže roce byla železniční stanice [[Evakuace|evakuována]]. Po zabrání příhraničí Německem, respektive rozdělení dráhy mezi státy [[Protektorát Čechy a Morava]] a Německo, se hraniční přechodovou stanicí, respektive konečnou stanicí stal [[Maršov nad Metují]]. Výtopna v Meziměstí byla podřízena depu ve [[Wałbrzych]]u (německý název ''Waldenburg''). V roce [[1943]] došlo na stanici k velké dopravní nehodě, kdy nákladní vlak z Mieroszówa (neměckýněmecký název ''Friedland'') narazil do stojícího stroje v důsledku selhání brzd.<ref name=Doprava/> Dne 21. [[Květen|května]] roku [[1945]] přijel do Maršova nad Metují, tehdy konečné železniční stanice obsazovací vlak, který pokračoval přes Meziměstí do Broumova. Tento vlak byl doprovázen [[Obrněný vlak|pancéřovým vlakem]] ''„Orlík“'', avšak v pamětní knize města Broumova je vlak označován jménem ''„Maršál Stalin“''.<ref name=Marsal>{{Citace elektronického periodika

. Doprava na choceňsko-broumovské dráze byla obnovena dne 22. května roku 1945.<ref name=Doprava/> Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] v roce [[1946]] byla na krátkou dobu obnovena osobní doprava mezi Meziměstím a Mieroszówem, tehdy ji tvořili dva páry vlaků, bývalá pruská výtopna začala sloužit hospodářskému družstvu. V témže roce začal na trase [[Praha]] - Meziměstí - Broumov jezdit nový pár motorových rychlíků s [[Motorový vůz M 274.0|motorovými vozy řady M 274.0]]. V letech [[1962]] až [[1963]] jezdil tentýž rychlík s [[Motorový vůz 830|motorovými vozy řady M 262.0]]. Od grafikonu 1970/71 pak s [[Motorové vozy 852 a 853|motorovými vozy řady M 296.1]]. Tyto rychlíky byly směrovány z [[Hradec Králové|Hradce Králové]] přes [[Týniště nad Orlicí]]. V roce [[1947]] bylo sneseno [[Trolejové vedení|trakční vedení]] mezi Meziměstím a státní hranicí u [[Starostín]]a. Elektrický provoz byl na této trati zastaven v roce [[1945]]. V letech [[1950]] až [[1955]] se poprvé v historii železniční stanice stala meziměstská výtopna samostanýmsamostatným [[depo|depem]]. Roku [[1974]] započalo nahrazování [[Parní lokomotiva|parních lokomotiv]] v osobní i nákladní dopravě [[Dieselelektrická lokomotiva|lokomotivami dieselelektrickými]]. Parní provoz byl defintivnědefinitivně ukončen v roce [[1981]].<ref name=Doprava/> Dne 25. května roku [[1993]] byla opětovně zahájena osobní doprava z Meziměstí do Walbrzychu přes Mieroszów, avšak později byla přerušena.<ref name=Provoz/> V témže roce vznikla státní organizace [[České dráhy]] rozdělením [[Československé státní dráhy|Československých státních drah]] s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a [[Železnice Slovenskej republiky]]. Současná akciová společnost České dráhy, [[akciová společnost|a.s.]] vznikla [[1. leden|1. ledna]] roku [[2003]], kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci [[Správa železniční dopravní cesty]] (SŽDC). Nákladní doprava mezi Meziměstím a Mieroszówem bude dne 5. [[duben|dubna]] roku [[2013]] pozastevenapozastavena a to z důvodu nízkého rozsahu přeprav za rok [[2012]]. Na pozastavení nákladní dopravy se dohodli železniční dopravci [[ČD Cargo]] a [[PKP Cargo]].<ref name=Nakldani>{{Citace elektronického periodika

Také maninipulačnímanipulační koleje, kolejové spojky, [[vlečka|vlečky]] a v neposlední řadě také [[depo]], které bylo v minulosti uzavřeno. Délka celé stanice mezi vjezdovými návěstidly ve směru Mieroszów – Broumov je cca 2,5 [[kilometr|km]].<ref name=GVD/>

Meziměstské nádraží v minulosti obsluhovalo i dálkové vnitrostátní, mezinárodní spoje. V letech [[1981]]/[[1982]] byl jedním ze spojů [[Rychlík (vlak)|R 755]] na své trase z Meziměstí přes Náchod, Týniště nad Orlicí, Hradec Králové do Prahy. Zajímavostí bylo, že tento spoj vyjížděl z měziměstskéhomeziměstského nádraží krátce po třetí hodině raní, z Náchoda pak o hodinu později.<ref name=R755>{{Citace elektronického periodika

Objevují se zde zajménazejména [[Motorová lokomotiva|motorové lokomotivy]] řady [[Lokomotiva 754|754]], [[Lokomotiva 742|742]], [[Lokomotiva 714|714]], [[PKP řada ST43|ST43]], [[Motorová jednotka|motorové jednotky]] kupříkladu řada [[Motorová jednotka 814|814]], [[Motorový vůz|motorové vozy]] řady [[Motorový vůz 854|854]], [[Motorový vůz 810|810]]. Při [[Nostalgie|nostalgických jízdách]] i [[Parní lokomotiva|parní lokomotivy]].<ref name=Pozorování>{{Citace elektronického periodika