Průzkum veřejného mínění: Porovnání verzí

m
interwiki dle en:Statistical survey;+Kategorie:Marketing+Kategorie:Statistika;odstavce;vymýcen chybný tvar "u nás","náš" a nahrazeno v Česku dle Wikipedie:Encyklopedický styl
m (přesnější kategorie)
m (interwiki dle en:Statistical survey;+Kategorie:Marketing+Kategorie:Statistika;odstavce;vymýcen chybný tvar "u nás","náš" a nahrazeno v Česku dle Wikipedie:Encyklopedický styl)
'''Průzkum veřejného mínění''' je druh [[sociologie|sociologického výzkumu]], jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v [[populace|populaci]] či konkrétní části společnosti. Provádí ho zejména specializované agentury (uv [[Česko|Česku]] nás např. [[STEM]] nebo [[SC&C]], z vědeckých ústavů zabývajících se tímto výzkumem např. [[Centrum pro výzkum veřejného mínění]]) většinou pro [[média]], politiky nebo větší firmy, kteří jeho výsledků hojně využívají. Používá se také k účelům čistě vědeckým. Provádí se tím způsobem, že vyškolený pracovník agentury (tzv. tazatel) předloží vybraným lidem (tzv. respondentům) otázku a nabídne možnosti odpovědi (většinou jsou to tyto: ano - spíše ano - ne - spíše ne - nevím). Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. [[věk]], [[vzdělání]], [[náboženství]], [[bydliště]] apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci. Respondentů obvykle bývá kolem tisíce, u bleskových průzkumů, které jsou méně spolehlivé, i kolem tří set. Méně fundovanou formou průzkumu veřejného mínění, kterou užívají a obvykle si i samy vytváří většinou média, kde není kladen takový důraz na výběr respondentů, je [[anketa]].
 
Provádí se tím způsobem, že vyškolený pracovník agentury (tzv. tazatel) předloží vybraným lidem (tzv. respondentům) otázku a nabídne možnosti odpovědi (většinou jsou to tyto: ano - spíše ano - ne - spíše ne - nevím). Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. [[věk]], [[vzdělání]], [[náboženství]], [[bydliště]] apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci. Respondentů obvykle bývá kolem tisíce, u bleskových průzkumů, které jsou méně spolehlivé, i kolem tří set.
 
Méně fundovanou formou průzkumu veřejného mínění, kterou užívají a obvykle si i samy vytváří většinou média, kde není kladen takový důraz na výběr respondentů, je [[anketa]].
 
 
[[Kategorie:Marketing]]
[[Kategorie:Sociologická metodologie]]
[[Kategorie:Statistika]]
 
 
[[de:Befragung]]
[[en:Statistical survey]]
[[es:Encuesta]]
[[pt:Inquérito estatístico]]
[[he:סקר]]
[[zh:社会统计调查]]