Bitva u Jasla: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: externí odkaz
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m →‎Průběh bitvy: rozpis zkratek
Řádek 2:
 
==Průběh bitvy==
[[1. československý armádní sbor]], který bojoval na východní frontě, se v průběhu bojů postupně rozrůstal a v jeho rámci vzniklo 5 pluků dělostřelectva a samostatná tanková brigáda. Výzbroj dělostřelectva tvořily [[122 mm houfnice M1938 (M-30)]], [[152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20)]], [[76,2 mm divizní kanón vz. 42|76,2 mm divizní kanóny vz. 42]] a [[120mm minomet vzor 1938|120 mm minomety vzor 1938]]. Jako tažná vozidla 152 houfnic byly používány sovětské tahače [[JA-12]], 122m houfnice tahaly z větší části americké nákladní vozy [[Studebaker US6]] nebo sovětské vozy [[GAZ AA]], protitankové kanóny byly přemisťovány americkými vozy [[Dodge WC|Dodge WC-51/52]]. K dispozici velitelů jednotlivých praporů byly americké džípy [[Jeep Willys MB|Willys]]. Čs.[[Československá tanková brigáda]] byla po bitvě na Dukle zdecimována, bojeschopných bylo pouze 5 tanků[[tank]]ů [[T-34/76]] a dvě samohybná děla [[SU-85]]. Do čs.československých vojenských jednotek přicházeli nováčci nebo záložníci z [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], kteří byli málo vycvičení, což působilo jisté problémy v kvalitě mužstva.
 
Po [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operaci]] přešla vyčerpaná vojska do obrany na řece [[Ondava|Ondavě]]. Vojska se zde připravovala k dalšímu útoku, avšak rozkazem bylo dělostřelectvo a tanková brigáda (spíš to, co z ní zbylo) přesunuty ve dnech 18. až 22. prosince do [[Polsko|Polska]]. Cestou docházelo k občasným přestřelkám. Českoslovenští dělostřelci působili na frontě u polského města [[Jasło]]. Jejich úkolem bylo zničení nepřátelských zbraní, okopů, pevnůstek a živé síly a zabránění útoků německých sil. Průběžně byl prováděn průzkum, který zjišťoval cíle dělostřelecké palby. Nečinná nebyla ani německá strana, která prováděla rušivé dělostřelecké přepady, při níž byli mrtví a zranění. 12. ledna začala na široké frontě v Polsku [[Viselsko-oderská operace]], která byla hlavním útokem na [[Německo]] a posléze [[Berlín]].
 
Útok dělostřelectva a [[Raketomet Kaťuša|kaťuší]] sovětských a československých vojsk začala 15. ledna [[1945]] zhruba v 8.30 hodin. Palba trvala až téměř do desíti hodin, poté vyrazila pěchota. Československým dělostřelcům se podařilo zasáhnout všechny určené cíle. Útok podporovaly i československé [[tank]]y. Jeden z nich najel na minu, ale byl posléze opraven, další tank byl zničen německým [[Panzerfaust]]em. Zbývajícím tankům se podařilo zničit několik německých kulometných hnízd, dva bunkry, několik okopů, jedno protitankové dělo a několik tankoborníků a pěšáků. Svůj úkol obsadit stanovené kóty čs.českoslovenští tankisté splnili. Velitel sovětské 70. gardové divize generálmajor Gusev se o čs.československých dělostřelcích pochvalně vyjádřil i u nejvyššího sovětského představitele [[Stalin]]a, který udělil třem z pěti čs.československých pluků čestný název „Jaselský.“
 
Po bitvě se československé dělostřelectvo vrátilo zpět ke svým jednotkám 1. čs.československého armádního sboru na [[Slovensko]]. Čs.[[Československá tanková brigáda]] byla doplněna o nové stroje a na konci února čítala její výzbroj 52 tanků [[T-34/85]], 12 tanků [[T-34/76]], 1 tank [[T-70]] a 2 samohybná děla [[SU-85]]. Mimo to měli českoslovenští vojáci k dispozici 75 nákladních, speciálních a cisternových vozidel a k vyprošťování zasažených tanků 6 traktorů. Čs. tanková jednotka byla poté převelena pro účely [[Ostravská operace|Ostravské operace]].
 
==Externí odkazy==