Morana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
slovo smrtka není varianta jména Morana |
doplnení literárních popisů |
||
Řádek 3:
== Historie ==
| příjmení = Váňa
| jméno = Zdeněk
Řádek 17:
== Literární popisy ==
V době národního obrození vystupovala Morena jako personifikace smrti a zimy, jak ukazuje například následující ukázka ze [[Staré pověsti české|Starých pověstí českých]]:
{{Citát|V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali [[Vesna|Vesnu]], líbeznou bohyni jara.|[[Alois Jirásek]], [[Staré pověsti české]] – O Čechovi<ref>{{Citace monografie|jméno=Alois|příjmení=Jirásek|odkaz na autora=Alois Jirásek|titul=Staré pověsti české|kapitola=O Čechovi|strany=9–16|vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství|místo=Praha|rok=1959|url kapitoly=http://cs.wikisource.org/wiki/Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9/O_%C4%8Cechovi}}</ref>}}
Morena se však vyskytuje také v novější literatuře. Jako bohyni zimy, smrti a odpočinku je zmiňována v dětské knize Mýty a báje starých Slovanů od [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]], kde vystupuje také jako strážkyně pořádku. Je zde popisována jako archetyp ženy stařeny. Jako takovou ji můžeme využít pro práci s [[archetyp]]y,<ref>[http://www.centrum-mandala.cz/slovanske-bohyne-v-psychoterapii Slovanské bohyně v psychoterapii]</ref> neboť spolu s [[Živa|Živou]] a [[Vesna|Vesnou]] tvoří trojici bohyň, které jsou v souladu s jednotlivými životními etapami životního cyklu ženy, tedy za archetyp panny (mladé dívky), matky a stařeny. Obdobnou trojici tvořily v Řecku bohyně [[Démétér]], [[Persefona]] a [[Hekaté]], v hinduismu to pak jsou Sarasvantí, [[Lakšmí]] a [[Párvatí]] <ref>Madonna Gaulingová, ''Mandaly od A do Z'', Metafora, 2011</ref>
Morena je také zmiňována v novodobé literatuře, z níž lze jmenovat např. knihu Slovanské bájesloví od Josefa Růžičky <ref>http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik02/texty/vest02-0047.htm</ref>, kde jsou popisovány také různé rituály prováděné na konci zimy. Kromě známého vynášení Moreny lidé dříve, při první jarní bouřce, která symbolizovala konec zimy a začátek jara, klekali na zem a líbali ji, přemísťovali nejrůznější předměty od nábytku po hospodářské náčiní nebo zasekávaly sekery před vrata. Tím vyjadřovali osvobození od zimy, od zimního spánku. Všechny tyto obřady symbolizující konec nadvlády Moreny v krutém zimním období vždy přinášely všem zúčastněným osvobozující '''pocit radosti z vítězství nad smrtí''' a měly zároveň magicky zajistit obrat v rytmu přírodního dění a '''příchod jara''' v jeho plné síle.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Růžička
| jméno = Josef
Řádek 30 ⟶ 33:
| strany = 173
}}</ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Hudec
| jméno = Ivan
| |||