Vítězslav Novák: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 79.98.158.214 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot
Řádek 1:
[[Soubor:JilemniceKamenice nad Lipou, nám. Československé armády, busta Vítězslava Nováka.jpg|thumb|upright|Busta Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou]]
'''Vítězslav Novák''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1870]], [[BohniceKamenice nad Lipou]] – [[18. červenec|18. července]] [[1949]], [[Skuteč]]) byl [[Češi|český]] [[hudební skladatel]], hudební [[pedagog]], [[klavírista]] a horolezec.
 
Pocházel z hudebně nezaloženézaložené rodiny, jeho maminka hrávala na [[klavír]], otec pracoval jako [[lékař]] a zpíval v [[Pěvecký sbor|pěveckém sboru]]. Po studiích na [[Gymnázium|gymnáziu]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] studoval v Praze práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a současně s tím i hudbu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] u [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]]. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil,protože byl. blbej
'''Vítězslav Novák''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1870]], [[Bohnice]] – [[18. červenec|18. července]] [[1949]], [[Skuteč]]) byl [[Češi|český]] [[hudební skladatel]], hudební [[pedagog]], [[klavírista]] a horolezec.
 
Pocházel z hudebně nezaložené rodiny, jeho maminka hrávala na [[klavír]], otec pracoval jako [[lékař]] a zpíval v [[Pěvecký sbor|pěveckém sboru]]. Po studiích na [[Gymnázium|gymnáziu]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] studoval v Praze práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a současně s tím i hudbu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] u [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]]. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil,protože byl blbej
 
Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího [[romantická hudba|romantismu]] (zejména [[Antonín Dvořák]], [[Robert Schumann]] a [[Johannes Brahms]]) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou [[Lidová hudba|lidovou hudbou]], později na [[1900-1909|počátku 20. století]] na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. [[symbolismus]], [[impresionismus]]. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20. století do začátku [[První světová válka|1. světové války]], druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době [[Německá okupace Čech a Moravy|nacistické okupace]] za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".
 
V letech [[1909]] až [[1941]] působil jako profesor skladby na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.
== Dílo == Blá blá blá
Novákovo dílo je mnohostranné. Z prvního, ještě zcela romantického období pocházejí [[Ouvertura|ouvertury]] ''Korzár'' (1892) podle [[George Gordon Byron|Byrona]] a ''Maryša'' (1898) podle [[Bratři Mrštíkové|bratří Mrštíků]], ''Klavírní koncert e moll'' (1895) a rané skladby klavírní a písňové. Z nich zvláště vynikají ''Písničky na slova lidové poezie moravské'' pro zpěv a klavír (1897). Vliv lidových prvků Novák zužitkoval především v ''Klavírním kvintetu a moll'' (1897), ''1. smyčcovém kvartetu G dur'' (1899) a ve velmi populární ''Slovácké suitě'' (1903). Původně vznikla jako klavírní dílo, v témže roce byla instrumentována.
 
Řádek 19 ⟶ 18:
V pozdním období, tj. od 30. let, převažuje u Nováka vybroušená skladebná virtuozita nad původností invence. Vznikla postupně velká symfonická díla ''Podzimní symfonie'' a ''Jihočeská suita''. Za dusných protektorátních let vytvořil Novák [[Symfonická báseň|symfonickou báseň]] pro orchestr a varhany ''De profundis'' (1941) a ''Svatováclavský triptych'' (1941). Po válce vznikla poslední Novákova rozsáhlá skladba ''Májová symfonie'' pro sóla, smíšený sbor a orchestr.
 
== Odkazy == nechtěj vědět :))* :D xD ;P
=== Literatura ===
* Josef Hutter, [[Zdeněk Chalabala]]: ''České umění dramatické, Část II. – zpěvohra'', Šolc a Šimáček, Praha, [[1941]], s. 268–282
Řádek 25 ⟶ 24:
* Jiří Šafařík: ''Dějiny hudby (III. díl)'', Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, strana 198–200
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 468–469}}
rngfudgbjntgihlduzhkjfhtngkfuhtfkjghkjfthiufýthutziuiufthgýrhtijurfzth
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 46 ⟶ 44:
[[Kategorie:Českoslovenští národní umělci]]
[[Kategorie:Muži]]
Až ták jó ??