Prusové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz |
m typo |
||
Řádek 4:
Prusové spolu s [[Jotvingové|Jotvingy]], sídlícími dále ve vnitrozemí, náleželi jazykově k [[Západobaltské jazyky|západní]], dnes zcela vymřelé, větvi [[Baltské jazyky|baltských jazyků]].
Nejstarší nesporná písemná svědectví o Prusech lze najít v tzv. [[Bavorský geograf|Geografu bavorském]] či cestopise [[Wulfstan z Hedeby|Wulfstana z Hedeby]] z [[9. století]]. Prusové zůstali i po nástupu [[křesťanství]] pohany a ani se politicky neintegrovali. Třebaže hovořili stejným jazykem, dělili se na řadu menších kmenů (Galindové, Sambové, Bartové, Nadrované aj.). Pokusy o jejich christianizaci zůstaly bezvýsledné, neboť Prusové považovali šíření křesťanství za záminku a nástroj cizí nadvlády – roku [[997]] tak zabili i [[Arcidiecéze pražská|pražského biskupa]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], který se je vypravil pokřtít. Roku [[1226]] si pozval [[Mazovsko|mazovský]] kníže [[Konrád I. Mazovský|Konrád I.]] na pomoc proti Prusům [[řád německých rytířů]], kterému se záhy podařilo území Prusů dobýt a založit tady vlastní stát. Po neúspěšném povstání v letech [[1260]]
[[Kategorie:Baltové]]
|