Verze z 10. 3. 2013, 21:51 editovat Forzadifuoco (diskuse \| příspěvky) 1 511 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 3. 2013, 19:16 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: vec; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''A posteriori''' je [[latina\|latinské]] spojení („z pozdějšího“), které v kontextu označuje [[poznání]] „ze zkušenosti“. Aposteriorní poznání je tedy '''empirické poznání'''. Protikladem aposteriorního poznání je poznání [[a priori\|apriorní]]. Přírodní a společenské vědy jsou označovány za aposteriorní discipliny, na rozdíl od [[matematika\|matematiky]], [[logika\|logiky]] a [[praxeologie]], které jsou označovány za odvětví apriorní. Avšak aplikace matematiky a logiky mohou být v [[exaktní věda\|exaktních vědách]] chápány jako apriorní i aposteriorní: Matematicky nebo logicky formulované (reprezentované) hypotézy mohou předpovídat výskyt objektů a průběh procesů a aposteriorní datová verifikace hypotézy potvrzuje její platnost, vždy však v určité oblasti její platnosti t. j. v rozsahu hodnot veličin a parametrů v hypotéze se vyskytujících. Příkladem kombinace apriorních a aposteriorních kroků je fyzika částic, kde apriorní hypotéza specifikuje, na co má být experiment zaměřen, a poté výsledek experimentu hypotézu ověřuje, vyvrací nebo nerozhodne, nedá potřebnou odpověď. Významnou roli ve vědě hraje rovněž apriorní a aposteriorní pravděpodobnost (vizte článek [[podmíněná pravděpodobnost]]). Aposteriorní poznání zahrnuje tedy veškeré zkušenostní poznání člověka. Názor, že aposteriorní poznání je jediné, jehož kladnou pravdivostní hodnotu lze dotvrdit, zastával zvláště v [[17. století]] [[empirismus]]. Řádek 13: [[Kategorie:Gnozeologie]] [[Kategorie:Filosofické pojmy]] ~~[[vec:A posteriori]]~~

A posteriori: Porovnání verzí