Vasilko Konstantinovič
Svatý Vasilko Konstantinovič (7. prosince 1208, Rostov – 4. března 1238, Šernský les) byl kníže rostovský a mučedník.
| Svatý Vasilko Konstantinovič | |
|---|---|
 | |
| Kníže a mučedník | |
| Narození | 7. prosince 1208 Rostov, Rostovské knížectví |
| Úmrtí | 4. března 1238 Šernský les |
| Svátek | 4. březen (17. březen) gregoriánský kalendář |
| Rodiče | Konstantin I. Vsevolodovič a Agafja Mstislavovna |
| Vyznání | pravoslaví |
| Svatořečen | ? Ruská pravoslavná církev |
| Uctíván církvemi | Ruská pravoslavná církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 7. prosince 1208 v Rostově jako syn rostovského knížete Konstantina Vsevolodoviče a jeho manželky Marie Mstislavny.
Roku 1216 po vítězství nad svými bratry v Lipické bitvě, svěřil Konstantin svého sedmiletého syna do výchovy rostovského biskupa Pachomije.
Roku 1217 porazil Konstantin knížete Jurije II. a převedl ho z Goroděce do Suzdalu a uzavřel sním mír. Tímto činem mohly Konstantinovi děti zdědit rozsáhlé majetky v Rostově, Jaroslavli, Ugliči, Belozersku a Usťugu. Konstantin zemřel roku 1218.
Roku 1220 kníže Jurij zorganizoval boj proti Povolžským Bulharům v reakci na jejich zpustošení Usťugu v roce 1217.
Vasilko poslal své pluky po řece Kamě a spojil se v rámci Povolžského Bulharska s hlavními silami pod vedením Svjatoslava Vsevolodoviče. Zúčastnil bojů také např.:
- v zimě 1221 s Jurijem proti Bulharům, v Goroděcu byl uzavřen mír
- roku 1223 proti Mongolům, vojsko došlo do Černihivi, kde se dozvěděla o porážce Rusů na řece Kalce a vrátili se zpět
- roku 1224 proti novgorodcům, obsadili Toržok a uzavřeli mír
- roku 1226 s Jurijem, bratrem Vsevolodem na pomoc Michalu Černigovskému proti Olegu Kurskému
- roku 1228 s vojevodou Jeremejem Glebovičem proti Mordvincům, přerušeno kvůli dešti
Dokončil stavbu soboru Zesnutí přesvaté Bohorodice v Rostově, započatou jeho otcem.
Začátkem roku 1238 během odchodu Tatarů do Vladimiru odešel s Jurijem do Volhy. Dne 4. března po bitvě na řece Siť mezi mongolskými Tatary a Rusy odmítl složil přísahu chánovi a byl zabit v Šernském lese.
Podle legendy jeho tělo našla nějaká žena která to pověděla knězi Adrianovi, který tělo ukryl. Poté byl převezen do soboru Zesnutí přesvaté Bohorodice.
Kanonizace editovat
Byl svatořečen Ruskou pravoslavnou církví jako mučedník. Datum svatořečení není znám.
Jeho svátek je připomínán 17. března (4. března – juliánský kalendář).
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Василько Константинович na ruské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilko Konstantinovič na Wikimedia Commons - (rusky) Pravoslavná encyklopedie
