Chejlava

rod rostlin

Chejlava (Roridula) je jediný rod čeledi chejlavovité vyšších dvouděložných rostlin.

Jak číst taxoboxChejlava
alternativní popis obrázku chybí
Chejlava Roridula gorgonias
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďchejlavovité (Roridulaceae)
Rodchejlava (Roridula)
Forssk., 1775
Celkové rozšíření chejav
Celkové rozšíření chejav
Celkové rozšíření chejav
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chejlavy jsou nevysoké polokeře se střídavými jednoduchými listy bez palistů. Čepel listů je čárkovitá až kopinatá, celistvá nebo zpeřeně dělená. Listy jsou pokryty lepkavými stopkatými žlázkami podobně jako u rosnatek. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, pětičetné, jednotlivé v úžlabí listů (některými botaniky je celá kvetoucí část rostliny interpretována jako koncový hrozen). Kalich i koruna jsou na bázi velmi krátce srostlé. Tyčinek je 5. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů a se 3 komůrkami a jednou vrcholovou čnělkou. V každé komůrce je 1 až několik vajíček. Plodem je tobolka. Semena jsou dosti velká, s dužnatým endospermem.[1]

Rod je zastoupen dvěma druhy, vyskytujícími se v Kapsku v Jižní Africe.

Mechanismus lovu kořisti editovat

Zařazení roridul mezi masožravé rostliny je sporné, neboť ač mají účinný mechanismus lovu hmyzu, postrádají ve výměšku trávicí enzymy, které by umožnily přímé využití kořisti. Ta je vyhledávána specializovanou plošticí (rod Pameridea), jejíž živinami bohaté výměšky jsou poté absorbovány rostlinou.[1] Na rozdíl od podobných rostlin z jiných čeledí, jako jsou rosnatky (Drosera), byblida (Byblis) nebo rosnolist lusitánský (Drosophyllum lusitanicum) se stopkaté žlázky nemohou pohybovat a listy nejsou v pupenech spirálovitě stočené.[2]

Zástupci editovat

Reference editovat

  1. a b WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Roridulaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-03-10. 
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 

Externí odkazy editovat