Soumarská stezka

Soumarská stezka nebo soumarská cesta je stará obchodní cesta, která je příliš strmá, příliš úzká nebo příliš nesjízdná pro vozy a po které se přepravovalo zboží pomocí soumarů. Stezky pro soumary se nacházejí zejména v horách.

Mnoho historických alpských přechodů bylo koncipováno jako stezky pro soumary a mělo síť stanic, kde se zboží překládalo na jiná zvířata. V Evropě se používali především osli, mezci a koně. Zboží, které se mělo přepravovat, se na zvířata připevňovalo pomocí sedel. Volná šířka cesty pro soumary byla obvykle nejméně 3 metry.

Historie editovat

Rané doby a starověk editovat

Josua Zinsli, poslední soumar přes Glaspass

somaři na Simplonském průsmyku v roce 2020

Přeprava zboží pomocí tažných zvířat je doložena skalními kresbami v Carschenně nad městem Thusis na cestě do Splügenského průsmyku z doby okolo roku 1000 př. n. l. a v tomto období byla jediným způsobem přepravy zboží přes Alpy. Teprve v římských dobách byly přes Alpy vybudovány cesty vhodné pro vozy: Brennerpass, Reschenpass, Malojapass, Septimerpass a Julierpass.

Středověk editovat

Po úpadku obchodu v době stěhování národů se ve středověku prosadilo soumaření a objevovalo se stále více dokladů o soumarských řádech. Soumaři se sdružovali do družstev, tzv. Porten, která dostávala od panovníků doprovodnou ochranu: tzv. Fürleit. Soumaři si vytvořili vlastní právní systém; u soudu se odvolávali na soumařské zvyky. Přepravované zboží bylo dočasně uskladňováno a překládáno v sustech.

Zpočátku doprovázel majitel své zboží na koni, ale ke konci středověku se prosadil tzv. stracksäumer, který zboží doručoval přímo příjemci. Ke zboží byl vždy přiložen průvodní list.

Moderní doba editovat

Rozkvět soumaření v 15. a 16. století skončil s příchodem poštovních služeb v 17. století a s výstavbou stále lépe rozvinutých silnic. V Alpách však soumaření ztratilo svůj hospodářský význam až s přeměnou mnoha průsmyků na silnice; na Simplonu v roce 1806, na Splügenu v roce 1822, na Gotthardu v roce 1830 a s výstavbou Gotthardské železnice v roce 1882 zcela zaniklo.

V ojedinělých případech se používá dodnes, například při stavbě a zásobování horských chat evropských alpských sdružení. V neposlední řadě díky státním dotacím na zásobování alpských pastvin a útulků v alpské oblasti vrtulníky se dnes soumaření v Evropě provozuje téměř jen jako koníček.

Výběr soumarských stezek editovat

Většina původních soumarských stezek je dnes buď zchátralá, nebo se z nich staly plnohodnotné silnice.

Itálie editovat

Kuntersweg podél Brenneru

Rakousko editovat

Švýcarsko editovat

Německo a Čechy editovat

Zlatá stezka

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saumpfad na německé Wikipedii.