Sociálně demokratická aliance

Islandská politická strana

Sociálně demokratická aliance (islandsky Samfylkingin jafnaðarmannaflokkur Íslands), oficiálně Aliance – Islandská sociálně demokratická strana, je sociálně demokratická,[4][5][6] feministická[7] a proevropská[8] politická strana na Islandu.

Sociálně demokratická aliance
Samfylkingin jafnaðarmannaflokkur Íslands
Logo
Datum založení5. května 2000
PředsedaLogi Már Einarsson
MístopředsedaHeiða Björg Hilmisdóttir
SídloReykjavík
Ideologiesociální demokracie[1]
pro-evropanismus[2]
Politická pozicestředolevice[2][3]
Evropská stranaStrana evropských socialistů
Barvy     červená
Oficiální webhttps://xs.is/
Zisk mandátů ve volbách
Parlament
6/63
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana vznikla v roce 2000 sloučením čtyř středolevicových politických stran po společné kandidatuře v parlamentních volbách v roce 1999. Vizí strany bylo sjednotit levicové křídlo islandské politiky, které bylo od rozdělení Sociálně demokratické strany v roce 1930 roztříštěné, a vytvořit jednotný blok, který by byl schopen čelit Straně nezávislosti.

V předčasných parlamentních volbách v roce 2009, které byly vyhlášeny v důsledku islandské finanční krize, se Sociálnědemokratická aliance pod vedením Jóhanny Sigurðardóttir stala největší stranou a vytvořila koaliční vládu s Levicově-zeleným hnutím, což byla první většinová levicová vláda v zemi. Byla první premiérkou v zemi a prvním otevřeně homosexuálním předsedou vlády na světě.[9]

V parlamentních volbách v roce 2013 strana výrazně ztratila podporu, stala se třetí největší stranou v parlamentu a v parlamentních volbách v roce 2016, kde získala 5,7 %, ztratila téměř všechny své zástupce.[10] V parlamentních volbách v roce 2017 strana získala 12,1 hlasů se ziskem 7 mandátů.

V roce 2014 se stala největší stranou v městské radě Reykjavíku[11] a její člen Dagur B. Eggertsson se stal starostou.[12] Od roku 2018 je druhou největší stranou v městské radě po Straně nezávislosti,[13] ale zůstává ve většinové koalici s Dagurem jako starostou.[14]

HistorieEditovat

Strana vznikla před parlamentními volbami v roce 1999 jako politická aliance čtyř levicových politických stran, které na Islandu do té doby existovaly, a to Národního probuzení, Lidové aliance, Sociálně demokratické strany a Aliance žen.[15]

V květnu 2000 se pak strany formálně spojily pod názvem Aliance (Samfylkingin). Sloučení bylo záměrným pokusem sjednotit celou islandskou levici do jedné politické strany, která by byla schopna čelit středopravicové Straně nezávislosti. Původní pokus však ztroskotal, neboť skupina poslanců parlamentu odmítla program nové strany, který byl inspirovaný politikou New Labour britského premiéra Tonyho Blaira.

V únoru 2013 byl oficiální název strany změněn na Aliance – Sociálně demokratická strana Islandu (islandsky Samfylkingin – Jafnaðarmannaflokkur Íslands).[16]

Výsledky volebEditovat

Volby Počet hlasů Hlasy v % Mandáty Změna Vládní angažmá
1999 44 378 26,8
17/63
17 v opozici
2003 56 700 31,0
20/63
3 v opozici
2007 48 743 26,8
18/63
2 v koalici
2009 55 758 29,8
20/63
2 v koalici
2013 24 292 12,9
9/63
11 v opozici
2016 10 893 5,7
3/63
6 v opozici
2017 23 652 12,1
7/63
4 v opozici
2021 19 825 9,9
6/63
1 v opozici

Seznam předsedůEditovat

Pořadí Osoba Nástup do úřadu Odchod z úřadu
1.   Margrét Frímannsdóttir
(* 1954)
1999 2000
2.   Össur Skarphéðinsson
(* 1953)
2000 2005
3.   Ingibjörg Sólrún Gísladóttir
(* 1954)
2005 2009
4.   Jóhanna Sigurðardóttir
(* 1942)
2009 2013
5.   Árni Páll Árnason
(* 1966)
2013 2016
6.   Oddný Guðbjörg Harðardóttir
(* 1957)
2016 2016
7.   Logi Már Einarsson
(* 1964)
2016 současnost

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social Democratic Alliance na anglické Wikipedii.

  1. NORDSIECK, Wolfram. Iceland [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  2. a b Iceland's centre-left to form new government [online]. EUobserver, 2009-01-28 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  3. The Reykjavík Grapevine Issue 4, 2013 [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  4. SLOMP, Hans. Europe, A Political Profile: An American Companion to European Politics. [s.l.]: ABC-CLIO, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-313-39182-8. S. 680. 
  5. ANNESLEY, Claire. Political and Economic Dictionary of Western Europe. [s.l.]: Routledge, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-135-35547-0. S. 18. 
  6. BENGTSSON, Åsa; HANSEN, Kasper. The Nordic Voter: Myths of Exceptionalism. [s.l.]: ECPR Press, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-907301-50-6. S. 209. 
  7. The Reykjavík Grapevine Issue 4, 2013 [online]. 2013-04-05 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  8. Iceland's centre-left to form new government [online]. EUobserver, 2009-01-28 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  9. RAY, Michael. Jóhanna Sigurðardóttir [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  10. Social Democrats nearly wiped out in Iceland’s election [online]. 2016-11-07 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  11. Lokatölur í Reykjavík: Meirihlutinn fallinn [online]. 2014-06-01 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (islandsky) 
  12. Dagur B. Eggertsson [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (islandsky) 
  13. Reykjavíkurborg [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (islandsky) 
  14. Nýr meirihluti í borginni kynntur við Breiðholtslaug [online]. 2018-06-12 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (islandsky) 
  15. KAUTE, Julia. Warming up for the EU: Iceland and European Integration: An Analysis of the Factors Contributing to the Changing Perception of Iceland's Political Elites Toward Membership in the European Union. [s.l.]: GRIN Verlag., 2010. Dostupné online. ISBN 978-3-640-76745-8. S. 45. 
  16. Nafni Samfylkingarinnar breytt [online]. 2013-02-03 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (islandsky)