Otevřít hlavní menu

Slovenské autonomistické hnutí

slovenské hnutí

Slovenské autonomistické hnutí nebo slovenský autonomismus bylo v meziválečném období v ČSR hnutí za větší míru samostatnosti Slovenska. Jeho hlavní představitelkou byla Hlinkova slovenská ľudová strana (HSLS), v jejímž čele stáli politici jako Andrej Hlinka, Jozef Tiso, Alexander Mach, Vojtech Tuka. Návrhy na vytvoření slovenské autonomie byly předloženy parlamentu v letech 1919 (SNS) jakož i 1921, 1922, 1930 a 1938 (HSLS).

Snahou byla změna centralistického systému organizace státu ve prospěch větších pravomocí pro Slovensko. Jistým ústupkem od státního centralismu bylo zavedení zemského zřízení v červenci 1927, které vstoupilo v platnost v roce 1928. Slovensko se tak stalo samostatnou administrativní „zemí“, v jejímž čele stál zemský prezident a celoslovenský zemský úřad. Podstata centralistického uspořádání se tím však výrazně nezměnila.[1]

Hnutí dosáhlo svého cíle, t. j. zavedení slovenské autonomie, až po mnichovském diktátu. Na schůzce představitelů slovenských politických stran v Žilině ve dnech 5. a 6. října 1938 HSLS předložila občanským stranám svůj návrh autonomie. Ty ho přijaly a pražská vláda návrh také akceptovala. Dne 7. října jmenovala zemskou autonomní vládu, v jejímž čele stál Jozef Tiso (Druhá republika).

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenské autonomistické hnutie na slovenské Wikipedii.

  1. KOVÁČ, Dušan: Dějiny Slovenska. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007 ISBN 978-80-7106-899-0