Skylab 3
Skylab 3 byla kosmická loď pro dopravu druhé posádky kosmonautů v roce 1973 ke Skylabu, orbitální stanici USA na oběžné dráze Země.[1]
Skylab 3 | |
---|---|
Údaje o letu | |
Členů posádky | 3 |
Datum startu | 28. července 1973 11:10:50 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida (USA) |
Vzletová rampa | LC-39B |
Nosná raketa | Saturn IB |
Délka letu | 59dní 11hod 9min 1s |
Datum přistání | 25. září 1973 22:19:51 UTC 30°47′ s. š., 120°29′ z. d. |
Spojení se stanicí | |
Počet oběhů | 858 |
Fotografie posádky | |
zleva: Garriott, Lousma a Bean | |
Navigace | |
Předchozí Skylab 2 Následující Skylab 4 |
Posádka
editovatTrojice kosmonautů USA byla v tomto složení
- Alan Bean (2), velitel letu
- Owen Garriott (1) vědecký pracovník Skylabu
- Jack Lousma (1), palubní inženýr a pilot
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka
editovat- Vance Brand - velitel
- William Lenoir
- Don Lind
Parametry mise
editovat- Hmotnost: 20 121 kg
- Perigeum: 423 km
- Apogeum: 441 km
- Orbitální inklinace: 50 °
- Doba oběhu: 93,2 minut
- Nosná raketa: Saturn IB
Technická data
editovatLoď určená pro tříčlennou posádku s výrobním číslem CSM-117 se skládala z velitelského a servisního modulu používaného v předchozím úspěšném programu Apollo, vážila 20 121 kg (nepatrně víc než předchozí Skylab 2), byla vyrobena americkou společností North American Rockwell Corporation, Space Div., Downey, Kalifornie (USA) pro NASA v Houstonu. Byla později katalogizována v COSPAR s označením 1973-050A. Velitelský modul CM (Command Module) ve tvaru kužele vysokého 3,5 metru obsahoval kabinu, padákový systém se sedmi padáky, stabilizační motorky, baterie, optiku a záchranný systém LES, který se po úspěšném vzletu odhodil. Modul SM (Service Module) obsahoval hlavní motor a pohonné hmoty, baterie, zásobník kyslíku. Před přistávacím manévrem se od druhého modulu oddělil.
Start
editovatKosmickou loď Skylab SL-3 (AS-207), vynesla na oběžnou dráhu 28. července 1973 raketa Saturn IB z kosmodromu na mysu Canaveral (Kennedyho vesmírné středisko).
Průběh letu
editovatPo osmi hodinách letu a pátém oběhu se loď připojila k orbitální stanici Skylab, kam posádka po odpočinku přestoupila a zahájila připravený program. Zpočátku řešili problém s opakovaným únikem okysličovadla ze systémů trysek, uvažovalo se o ukončení programu. Na kosmodromu se začala připravovat záchranná raketa. Absolvovali několik mnohahodinových výstupů (EVA) na vnější plášť stanice kvůli drobným opravám, instalaci krytu fólií. Snímkovali Zemi i další vesmírné objekty (desetitisíce snímků), prováděli řadu experimentálních pokusů, měření. Vyzkoušeli létající křeslo ASMU (Automatically Stabilized Maneuvering Unit), umožňující pohyb s manévrovacími tryskami. Posádka na 80tunové stanici strávila téměř dva měsíce, dvojnásobek než jejich předchůdci a celý program byl vyhodnocen jako velmi dobře splněný. Po jeho vyhodnocení byl značně upraven připravovaný let třetí posádky - Skylab 4. Skylab 3 se stal délkou letu rekordním.
Výstupy do vesmíru
editovat- Garriott a Lousma - EVA 1
- Garriott a Lousma - EVA 2
Závěr letu
editovatNa Zem přistáli 25. září 1973 na hladinu Tichého oceánu asi 370 km od San Diega. O posádku i s kabinou se postarala loď USS New Orleans, která byla v době přistání 10 km daleko. Zdravotní stav posádky byl shledán velmi dobrý. [2][3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 342.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Allan Lavern Bean, s. 262.
- ↑ Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 343
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Skylab 3 na Wikimedia Commons
- Na webu Kosmo
- Na webu Space