Seznam představitelů Starého Města pražského
Post nejvyššího představitele Starého Města pražského vystřídal hned několik pojmenování. Od roku 1350 byla rada Starého Města pražského tvořena 18 konšely (radními), z nichž postupně 12 zastávalo po dobu čtyř týdnů purkmistrovský úřad. Od roku 1537 se purkmistr, který v prvním funkčním období otevíral a v posledním funkčním období uzavíral městské počty, nazýval primas, od roku 1558 též primátor.[1] V letech 1622–1630 byla funkce primátora a purkmistra dočasně sloučena, poté se konšelé v purkmistrovském úřadě opět střídali, v roce 1729 pak bylo obnovování městské rady zrušeno a primátorská hodnost se stala doživotní.
V roce 1784 pak vzniklo Královské hlavní město Praha spojením do té doby samostatných měst Starého Města, Nového Města pražského, Malá Strany, Hradčan a Vyšehradu.
Primasy a primátory Starého Města byli:[1][2]
- Václav Jaroš z Kapí Hory, 1537–1542
- Šimon z Tišnova, 1542–1543
- Jakub Fikar z Vratu, 1543–1547
- Duchek Chmelíř ze Semechova, 1547–1554
- Jan Chochol ze Semechova, 1554–1555
- Jan Medař, 1555–1557
- Pavel Žípanský z Dražice, 1558–1560
- Jan Bartošek z Dražice, 1560–1562
- Pavel Žípanský z Dražice, 1562–1563
- Izaiáš kožešník, jinak Zachariáš od Rajských jablek, 1563–1565
- Pavel Kapr z Kaprštejna, 1565–1567
- Jan Bartošek z Dražice, 1567–1571
- Jiřík Žamberský, 1571–1573
- Jan Bartošek z Dražice, 1574–1579
- Izaiáš kožešník, jinak Zachariáš od Rajských jablek, 1579–1581
- Jan Bartošek z Dražice, 1581–1584
- Václav Krocín starší z Drahobejle, 1584–1605
- Ludvík Šlejfíř od Tří hmoždířů, 1606–1608
- Jiřík Heidelius z Raznštejna, 1608–1609
- (úřad 2 roky neobsazen)
- Jan Kirchmajer z Rejchvic, 1611–1622
- Kašpar Loselius z Velechova, 1622–1631 (funkce primátora a purkmistra dočasně sloučeny[1])
- František Cortesi z Peregrinu, 1631–1634
- Václav Voříkovský z Kundratic, 1634–1635
- Jindřich Václav Řečický, 1635–1639
- Jakub Dobřenský z Nigropontu, 1639–1643
- Mikuláš František Turek z Rozntálu a ze Šturmfeldu, 1643–1672
- Karel Felix Šustr z Goldburgu, 1672–1677
- JUDr. Matyáš Maxmilián Mach z Löwenmachtu, 1678–1680
- Jan Severýn Dyryx z Bruk a z Rottenbergu (alternativní psaní Dirix, z Brucku), 1680–1684
- Jan Jiří Reismann z Riesenberku, 1684–1694
- Jan Fridrich Sachs, 1694–1698
- Jan Maxmilián Čečelický z Rosenwaldu, 1698–1699
- Bohuslav Jan Voříkovský z Kundratic, 1700–1723
- Jan Kašpar Prandt, 1723–1742 (od roku 1729 byla primátorská funkce doživotní[1])
- (úřad delší dobu neobsazen)
- Jan Václav Vejvoda ze Stromberka, 1745–1757
- Jan Václav Blažej Friedrich z Friedenberka, 1757–1783