Seznam kulturních památek ve Štýřicích

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Štýřice v městské části Brno-střed ve městě Brno v okrese Brno-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kamenná kolonie (Q12027821)


Brno - Kamenna kolonie od jihu.jpg
 
Kategorie „Kamenná kolonie “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
48678/7-7994
Pam. katalog
MIS
Štýřice Kamenná čtvrť 566/4, 569/6, 578/10, 586/11b, 587/12 (neexistuje), 589/13, 597/19, 628/46, 629/47, (630/47a), 633/48, 636/51, 639/53, 640/54, 642/55, 647/59, 648/60, 652/67, 661/76, 664/79, 670/86, 671/87, 672/88, 678/94, 682/98, 683/99, 685/101, 686/102, 687/103, 696/111, 697/112, 703/118
49°10′58,41″ s. š., 16°35′10,4″ v. d.
Rodinný dům - soubor domů tzv. Kamenná kolonie, z toho jen: průčelí. Bývalá dělnická kolonie vzniklá za hospodářské krize během 30. let 20. století na místě starého kamenolomu. Významná je především pro své urbanistické pojetí a neobvyklé začlenění do terénu.
  • Kamenná čtvrť 566/4,
  • Kamenná čtvrť 569/6,
  • Kamenná čtvrť 578/10,
  • Kamenná čtvrť 586/11b,
  • Kamenná čtvrť 587/12 (neexistuje), objekt byl asanován, památková ochrana ukončena k 1. 1. 2011.
  • Kamenná čtvrť 589/13,
  • Kamenná čtvrť 597/19,
  • Kamenná čtvrť 628/46,
  • Kamenná čtvrť 629/47,
  • (Kamenná čtvrť 630/47a, vyjmuto ze souboru 30. 11. 2017)
  • Kamenná čtvrť 633/48,
  • Kamenná čtvrť 636/51,
  • Kamenná čtvrť 639/53,
  • Kamenná čtvrť 640/54,
  • Kamenná čtvrť 642/55,
  • Kamenná čtvrť 647/59,
  • Kamenná čtvrť 648/60,
  • Kamenná čtvrť 652/67,
  • Kamenná čtvrť 661/76,
  • Kamenná čtvrť 664/79,
  • (Kamenná čtvrť 669/85, vyjmuto ze souboru 18. 5. 2012)
  • Kamenná čtvrť 670/86,
  • Kamenná čtvrť 671/87,
  • Kamenná čtvrť 672/88,
  • Kamenná čtvrť 678/94,
  • Kamenná čtvrť 682/98,
  • Kamenná čtvrť 683/99,
  • Kamenná čtvrť 685/101,
  • Kamenná čtvrť 686/102,
  • Kamenná čtvrť 687/103,
  • Kamenná čtvrť 696/111,
  • Kamenná čtvrť 697/112,
  • Kamenná čtvrť 703/118

Památkově chráněno od 9. února 1989.

Klášter alžbětinek s kaplí svaté Alžběty (Q33241677)


Hospic svaté Alžběty (Brno).jpg
 
Kategorie „Hospice of Saint Elizabeth in Brno “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
33338/7-42
Pam. katalog
MIS
Štýřice Kamenná 207/36
49°11′7,26″ s. š., 16°35′26,17″ v. d.
Klášter alžbětinek čp. 207 s kaplí sv. Alžběty, bez novodobých přístaveb, zahrada. Pozdně barokní architektura upravovaná předním moravským architektem F. A. Grimmem. Pp. 759/1, 760 (bez staveb), 761, 762 (s částí staveb), 763. Jednopatrová dvoutraktová budova o jednom velice dlouhém východo-západně orientovaném křídle protáhlého obdélného půdorysu a z něj kolmo v severním směru vybíhajících dvou kratších křídel obdélného půdorysu vymezujících obdélný dvůr. V západním ukončení hlavního křídla se nachází kaple sv. Alžběty obdélného půdorysu s mělkým presbytářem zaklenutá valeně s výsečemi. Soubor pozdně barokních křídel kláštera je doplněn novějším severním křídlem a dalšími nehodnotnými přístavky.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Klášter milosrdných bratří (Q30219446)


Brno, Štýřice, klášter milosrdných bratří.jpg
 
Kategorie „Monastery of the Brothers Hospitallers of St. John of God (Brno) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45833/7-53
Pam. katalog
MIS
Štýřice Polní 228/1, Vídeňská 228/7
49°11′6,18″ s. š., 16°35′45,97″ v. d.
Areál kláštera milosrdných bratří. Monumentální pozdně barokní stavba od předního moravského stavitele F. A. Grimma s cennou freskovou a sochařskou výzdobou.
  • klášter, s intaktně dochovanou barokní lékárnou s cennou freskovou výzdobou.
  • kostel sv. Leopolda, vkomponován do souboru klášterních budov, předstupuje před průčelí kláštera jako rizalit. V nikách průčelí vlevo sv. Leopold a vpravo svatý Václav, přední fasáda završena trojúhelným štítem s dekorativními vázami po stranách. Čtyřboká věž s okny ve zvonicovém patře, nad okny ciferníky, cibulová věž.
  • socha Ecce Homo, barokní pískovcová, ze 2. čtvrtiny 18. století, na čtyřbokém novodobém podstavci. Původně byla uvedena v MonumNetu jako součást památky, do státního rejstříku zapsána pod č. 7-244, v Památkovém katalogu není zmíněna, evidenční list však je připojen. Přenesena ze starobrněnského mostu.
  • socha sv. Jana Nepomuckého, poněkud rustikální pozdně barokní soch, součást souboru barokních skulptur sekundárně umístěných před průčelím kostela
  • socha sv. Jana z Boha, kvalitní barokní socha, jejímž autorem je patrně Jan Adam Nesmann, chronogram 1742, součást souboru barokních skulptur sekundárně umístěných před průčelím kostela
  • sousoší Piety, kvalitní pozdně barokní socha moravského sochaře Ondřeje Schweigla, součást souboru barokních skulptur sekundárně umístěných před průčelím kostela – zapsána též samostatně jako 25472/7-247 (PkMISSezObr).

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Sousoší Piety (Q38136907)


Brno, sousoší Piety.JPG
 
Kategorie „Statue of Pietà in Štýřice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25472/7-247
Pam. katalog
MIS
Štýřice parc. 1103
49°11′6,39″ s. š., 16°35′43,46″ v. d.
Sousoší Piety. Kvalitní pozdně barokní dílo sochaře Ondřeje Schweigla tvořící součást souboru barokních skulptur sekundárně umístěných před průčelím kostela sv. Leopolda. Uvedena též jako součást památkově chráněného areálu kláštera.

Poznámka: V MonumNetu byla uvedena chybně část obce Staré Brno.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Pozůstatky románské rotundy (Q38231858)


Brno, Štýřice, Vídeňská, naleziště s rotundou (01).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105493
Pam. katalog
MIS
Štýřice Vídeňská, mezi čo. 16 a 18b, parc. 640/23 (pův. 640/17), 679
49°11′3,62″ s. š., 16°35′41″ v. d.
Pozůstatky románské rotundy, archeologické stopy. Základové zdivo dosud zcela neznámé rotundy. Dochované zdivo umožňuje rekonstruovat půdorys celého objektu. Kostel (popř. kaple) neznámého zasvěcení měl kruhovou loď, na kterou na SVV navazovalo podkovovité nebo polookrouhlé kněžiště (apsida). Vnitřní průměr byl 6 metrů. Vlastní kamenné základové zdivo rotundy o mocnosti okolo 0,9 metrů bylo založeno do starších kulturních souvrství a objektů pravěkého stáří. Zachycena přímá vazba na okolní soudobé rozsáhlé kostrové pohřebiště z 11. a 12. století a hrazené sídliště s četnými výrobními zařízeními (pece, skladovací jámy apod.). Lze předpokládat, že rotunda vznikla nejpozději někdy kolem poloviny 11. století a k zániku došlo snad ještě před koncem 12. století. Ve 2. polovině 13. století byl na jejím místě již vybudován obytný dům kůlové konstrukce.

Památkově chráněno od 6. října 2014.

Sloup se sochou Panny Marie (Q38231849)


Brno-Štýřice, Vídeňská a Vojtova, sloup bez sochy Panny Marie.jpg
 
Kategorie „Maria column in Brno-Štýřice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47827/7-235
Pam. katalog
MIS
Štýřice park ve výseči ulic Vídeňská a Vojtova, parc. 450/4 (dř. 450/1?)
49°10′58,26″ s. š., 16°35′42,67″ v. d.
Sloup se sochou Panny Marie. Barokní toskánský sloup postrádající původní mariánskou skulpturu. Původně umístěn před domem Jílová 34 při železniční vlečce, na nynější místo byl přemístěn po zrušení cihelny a k ní vedoucí lokální železnice (vlečky?) při ulici Jílová a zahájení stavby garáží.

Poznámka: Socha zmizela někdy mezi roky 1965 a 2008, Památkový katalog neupřesňuje, datum přemístění rovněž neuvádí.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií (Q37814171)


Louceni Krista s Marii, Brno.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
89114/7-216
Pam. katalog
MIS
Štýřice roh Vídeňská-Gallašova, pp. 168/1
49°10′50,31″ s. š., 16°35′43,45″ v. d.
Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií, mušlový vápenec. Vrcholně barokní dílo s datací 1710, ikonograficky málo zastoupené.

Poznámka: Umístěn nový výdusek z roku 2018. Fotografie značně zvětralé původní sochy pořízeny v roce 2012 na nádvoří minoritského kláštera u Orlí ulice, původní umístění před domem Jílová 18 na parc. 1169.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Celní 3 (Q38231875)


Brno-Štýřice,_Celní_15.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
48703/7-8055
Pam. katalog
MIS
Štýřice Celní 15/3
49°10′43,42″ s. š., 16°35′41,05″ v. d.
Činžovní dům, průčelí. Historizující průčelí nájemního domu (obydlí celníků) z poslední třetiny 19. století.

Památkově chráněno od 9. února 1989.

Celnice (Q38231870)


Brno-Štýřice, Vídeňská, celnice (2).JPG
 
Kategorie „Custom house in Štýřice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
48702/7-8054
Pam. katalog
MIS
Štýřice Vídeňská 14/78, Celní
49°10′43,7″ s. š., 16°35′42,47″ v. d.
Celnice, z toho jen: průčelí. Historizující průčelí nárožní budovy.

Památkově chráněno od 9. února 1989.

Průčelí souboru sociálních malobytových domů (Q38231863)


Brno-Štýřice, Grmelova 45, malobytový dům.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
48283/7-7598
Pam. katalog
MIS
Štýřice Dvorského, Grmelova, Gallašova, Renneská třída
49°10′57,01″ s. š., 16°36′3,14″ v. d.
Činžovní dům - soubor sociálních malobytových domů, z toho jen: průčelí. Urbanistický celek se sedmi krychlovými domy v popředí a s pěti pavlačovými domy za nimi, situovanými v mezerách mezi objekty přední řady. Celek doplňují domy paprskovitě se rozbíhající do ulic Grmelovy a Gallašovy.
  • Dvorského 27/4, pavlačový nájemní dům podélného půdorysu
  • Dvorského 28/6, pavlačový nájemní dům podélného půdorysu, vyjmuto ze souboru 25. 8. 2016
  • Dvorského 29/8, pavlačový nájemní dům podélného půdorysu
  • Dvorského 30/10, pavlačový nájemní dům podélného půdorysu
  • Dvorského 31/12, Opavská 31/3, pavlačový nájemní dům podélného půdorysu
  • Grmelova 59/6, dvoupatrový pavlačový nájemní dům
  • Grmelova 61/8, dvoupatrový pavlačový nájemní dům
  • Grmelova 45/10, 10a, 10b, 10c, pavlačový nájemní dům
  • Gallašova 782/2, pavlačový nájemní dům
  • Gallašova 47/4, pavlačový nájemní dům, ministerstvo kultury 30. 7. 2013 zamítlo zrušení ochrany
  • Gallašova 49/6, pavlačový nájemní dům
  • Gallašova 51/8, pavlačový nájemní dům
  • Gallašova 53/10, pavlačový nájemní dům
  • Renneská třída 382/1, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům
  • Renneská třída 384/3, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům
  • Renneská třída 386/5, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům
  • Renneská třída 388/7, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům
  • Renneská třída 390/9, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům
  • Renneská třída 392/11, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům
  • Renneská třída 329/13, čtyřpodlažní krychlový nájemní dům

Památkově chráněno od 15. března 1988.

Krucifix (Q38231854)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11011/7-8653
Pam. katalog
MIS
Štýřice Jihlavská, parc. 1836/125
49°10′24,02″ s. š., 16°35′14,05″ v. d.
Kamenný kříž ze 2. poloviny 19. století mezi dvěma mohutnými listnáči.

Památkově chráněno od 29. listopadu 1995.

Boží muka (Q30123802)


Brno-Štýřice, Vídeňská, boží muka (2).JPG
 
Kategorie „Brno-Štýřice, Vídeňská, boží muka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
46657/7-316
Pam. katalog
MIS
Štýřice Vídeňská, v parku před domem Hluboká 83/5, parc. 1546/1
49°10′28,7″ s. š., 16°35′45,07″ v. d.
Raně barokní sloupková boží muka s kvalitním reliéfem.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Ústřední hřbitov (Q11088399)


Brno, Crematorium.jpg
 
Kategorie „Ústřední hřbitov v Brně “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11789/7-296
Pam. katalog
MIS
Štýřice Jihlavská 756/1, Vídeňská 306/94, 307/96
49°10′7,39″ s. š., 16°35′49,88″ v. d.
Ústřední hřbitov s obřadní síní a krematoriem. Areál hřbitova s vojenskými hřbitovy, pohřebištěm vojáků sovětské armády, řadou náhrobků a hrobů význačných osobností a hodnotným souborem obslužných budov.
  • hřbitovní obřadní síň, parc. 1823. Dílo Bohuslava Fuchse z let 1925–1926, působící svou klidnou nevtíravou monumentalitou a bezpečným členěním hmoty.
  • vrátnice Vídeňská 307/96, parc. 1824/1, novorenesanční stavba, součást jednotné koncepce souboru obslužných objektů ústředního hřbitova.
  • obydlí správce Vídeňská 306/94, parc. 1826, novorenesanční stavba, součást jednotné koncepce souboru obslužných objektů ústředního hřbitova.
  • budova sociálního zařízení, parc. 1825, novorenesanční stavba, součást jednotné koncepce souboru obslužných objektů ústředního hřbitova, přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu, vsazená do ohradní zdi hřbitova mezi budovou vrátnice a obydlím správce
  • stará část hřbitova s čestným pohřebištěm a náhrobky
    • náhrobek Eduarda Tomáška ve formě kamenné stély s portrétním reliéfem
    • náhrobek Josefa Hybeše ve formě monumentální stély s portrétním medailonem a sousoším dělnické rodiny
    • náhrobek Karla Vaňka ve formě žulového soklu s portrétní bustou.
    • náhrobek Karla Absolona ve formě vápencové jeskyně
    • náhrobek Břetislava Bakaly ve formě kvádrového soklu z leštěné žuly s obdélnou nápisovou deskou
    • náhrobek Karla Dvořáčka ve formě prostého žulového kříže
    • náhrobek Antonína Procházky a Linky Procházkové, hHrobové místo je překryto deskou s černé leštěné žuly, na ní je postaven mramorový hranol, nesoucí obdélnou desku ze světlé žuly s rytými nápisy
    • náhrobek Jiřího Mahena ve formě balvanu s aplikovanou kovovou signaturou
    • náhrobek Karla Elgarta-Sokola ve formě dvojice vertikálně ukotvených žulových hranolů a nápisové desky
    • náhrobek Leoše Janáčka, hrobové místo je překryto deskou z leštěného světlého kamene, kolmo k této ploše ční hranol z téhož materiálu, v horní třetině z jeho plochy vystupuje do prostoru obdélná část s rytým notovým rukopisem
    • náhrobek Bedřicha Golombka, prostý náhrobek v podobě velkého, vertikálně postaveného valounu
    • náhrobek Miloše a Věry Wasserbauerových, monumentální, tvarově zvláštní na obdélném soklu stojící, konkávně vyklenuté, trojúhelníkové betonové těleso přibližně tvaru lodní plachty. Na prostorově vystupujícím podstavci v jeho horní části je umístěna pískovcová portrétní busta M. Wassebauera.
    • náhrobek Jarmily Kurandové, prostý náhrobek tvoří obdélná žulová deska s nepravidelnou hranou, na přední straně v levém rohu s rytým zlaceným stylizovaným obličejem zpívající ženy a nápisem
    • náhrobek Vlastimila Šímy, prostý náhrobek tvoří velký okrouhlý balvan z přírodního vápence se zbrázděným povrchem, dole upevněný do nízkého betonového soklu.
    • náhrobek Oldřicha Vykypěla, prostý náhrobek tvoří dva na sebe postavené přírodní balvany nepravidelného oválného tvaru.
    • náhrobek Jiřího Krohy, na třikrát odstupňovaném schodovitém soklu nepravidelného tvaru, stojí odlitá plastika z umělého kamene s oblými hranami, připomínající obrys stojící postavy.
    • náhrobek Jaroslava Štěpánka, náhrobek nepravidelného tvaru z hrubě opracovaného pískovce, nese pohledově vpravo nahoře portrétní bustu J. Štěpánka. Pohledově vlevo je pak v tělesu náhrobku otvor ve tvaru siluety houslí, na který navazuje krk nástroje vyrytý v pískovci.
    • náhrobek Jiřího Trávníčka, hrobové místo je orámováno obrubníkem z černé leštěné žuly, kolmo k ploše hrobového místa stojí kónický pylon z černé leštěné žuly, s osázeným květináčem na vrcholu.
    • náhrobek Viléma Petrželky. Na podkladové kamenné desce nepravidelného okrouhlého tvaru, je postaven trojboký travertinový sokl nesoucí vápencovou skulpturu představující Hudbu, formálně čerpající z kubismu. Z abstraktních oválných tvarů vystupuje silueta lidské postavy s hudebním nástrojem.
    • náhrobek Bohuslava Fuchse. Formálně uměřený náhrobek tvoří na kamenné podkladové desce soustava dvou shodných hranolů ze světlého kamene, z nichž jeden stojí kolmo na hrobové místo jako vertikála, zatímco druhý je na zemi horizontálně položen. Na vrcholu horizontálně položeného hranolu pak na plintu spočívá bronzová plastika lidské ruky, posmrtný odlitek ruky Bohuslava Fuchse.
    • náhrobek Eduarda Miléna, přírodní kámen nepravidelného tvaru.
    • tarasní zeď s rampami. Výrazná komponenta prostorového členění hřbitova, součást jednotné původní koncepce ústředního hřbitova. Ve střední části napříč (na ose sever–jih) vybudován systém teras se schodišti a dvěma osově symetrickými monumentálními rampami. Terasní zeď i zdi ramp jsou vybudovány z režného zdiva s kamennými parapetními deskami. Na obou stranách při spodním vstupu na rampu je do kruhového výklenku ve zdi vsazena nástěnná kašna (okrouhlá kamenná nádoba, nad ní ve zdi reliéfní rozeta s otvorem pro vytékající vodu).
  • ohradní zeď s branami (parc. 1822/1?). Nejstarší část hřbitova je vymezena ohradní zdí z cihelného zdiva, členěnou hranolovými pilíři zakončenými kamennou krycí deskou, koruna zdi je krytá cihlami, místy navíc nesoucími stříšku z bobrovek. Zeď je na většině svého úseku omítaná. Na východě - podél Vídeňské ulice - a na severu - podél Jihlavské ulice - je přerušena bránou, další brána je prolomena na severovýchodním rohu, při křižovatce obou ulic. Šikmý úsek probíhající jihozápadním směrem je přerušen schodištěm vedoucím ke krematoriu. Dále, jižním směrem, je stará zeď v delším úseku přerušená (komunikační a prostorové propojení staré části hřbitova s vsypovými loučkami a urnovými háji) a zčásti nahrazena novějšími zdmi s prosklenými výklenky pro urny. Dále na jihozápadě ohraničuje vojenský hřbitov I. (sk. č. 49), odkud probíhá na ose východ - západ přes celý hřbitov (s přerušením vždy v místě cest, které směřují do jižní části hřbitova).
    • brána – ul. Vídeňská. Má zdvojenou, zrcadlovou kompozici - mezi budovou vrátnice a obydlím správce nejsou úseky ohradní zdi mezi pilíři zděné, ale jsou mezi ně vsazeny ozdobné železné mříže. Při obou budovách je branka pro pěší, přístupná po několika kamenných stupních, a bezprostředně vedle ní, oddělená pilíři, dvoukřídlá brána vjezdová.
    • brána – ul. Jihlavská
  • vrátnice, ul. Jihlavská (parc. 1827/1?). Novorenesanční stavba, součást jednotné koncepce souboru obslužných objektů ústředního hřbitova. Dvě protějškové přízemní budovy obdélného půdorysu, situované za ohradní zdí po obou stranách brány. Delší průčelí (ke hřbitovu a do ulice) jsou tříosá, kratší boční mají jednu osu.
  • čestné pohřebiště spojeneckých vojsk a účastníků domácího odboje z období 2. světové války (parc. 1822/1?). Monumentálně působící areál s pohřebištěm a památníkem sovětských a rumunských vojáků, účastníků domácího odboje a obětí koncentračních táborů. Po stranách dlážděné plochy před kolumbáriem jsou naproti sobě vztyčeny dva velké betonové konkávně prohnuté monumenty, na přední straně s rytým reliéfem, oba s „revolučními“ náměty odpovídajícími době (sochař Miloš Axman).
    • sektor 56a – čestné pohřebiště 130 účastníků odboje z let 1939–1945, obětí nacistických koncentračních táborů a zemřelých odbojových pracovníků z let 1946-1948. Zdejší čestné hroby se dělí do několika skupin podle místa popravy, dále na oběti nacistických koncentračních táborů a na partyzány, popravené v Kounicových kolejích. Každá skupina má vlastní symbolický pomník a jednotnou úpravu zatravněných hrobových ploch, opatřených prostými žulovými náhrobními deskami se jmény obětí, datem a místem úmrtí.
    • sektor 56b – čestné pohřebiště více než 1500 rumunských vojáků, kteří padli při osvobozovacích bojích po boku sovětské armády na jaře roku 1945. V čele pohřebiště je situován žulový deskový pomník, základní kompozice a úprava hrobových ploch (žulové náhrobní desky a obrubníky) koresponduje s čestným pohřebištěm účastníků odboje.
    • sektor 56c – čestné pohřebiště Sovětské armády (parc. 1819?). Soustřeďuje ostatky 3364 vojáků padlých při osvobozování Brna a okolí, pohřbených ve třech společných hrobech, a urny s popelem 283 důstojníků, uložené v prosklené čelní stěně kolumbária. Ústředním motivem symetricky komponovaného sektoru je tradičně pojatý monolit se sochou klečícího rudoarmějce - samopalníka. V soklové partii jsou plastické emblémy sovětské armády s doprovodnými česko-ruskými nápisy. Na pozadí monumentu stojí nízký, šířkově dimenzovaný objekt kolumbária.,
    • pylon – ostře zkosený, 39 metrů vysoký, betonový, při nástupu do pietního areálu z Vídeňské ulice (parc. 1819?).
  • vojenský hřbitov I (parc. 1820), nejstarší vojenské hroby, z různých válek během 19. století, podél zdi někteří vyšší důstojníci a vojenští lékaři brněnské posádky z přelomu 19. a 20. století, na louce uprostřed skupiny část obětí I. světové války
  • vojenský hřbitov II (parc. 1819), čestné pohřebiště vojínů a důstojníků padlých a zemřelých v průběhu I. světové války a bezprostředně po ní. Řady prostých betonových hrobů ve tvaru lichoběžníku v jednotné úpravě, označených plechovými cedulkami. Před nimi na prostranství blíže k chodníku leží řada důstojnických hrobů rozdílné úpravy a společný žulový pomník ve tvaru latinského kříže.
  • vojenský hřbitov III (parc. 1819), čestné pohřebiště brněnské posádky, na něž byli pohřbíváni především důstojníci československé armády. Ve středu plochy jsou opět symbolické lichoběžníkové hroby padlým z I. světové války a u chodníků důstojnické hroby a společný žulový pomník ve tvaru na hranolovém soklu posazeného obelisku, s rytým latinským křížem.
  • krematorium Jihlavská 756/1, kolumbárium, schodiště, parc. 1832/1. Stavba z roku 1928 od architekta Ernsta Wiesnera s dominantou střechy s hrotitými pilíři. Od 1. 7. 2017 národní kulturní památka.
  • náhrobek rodiny Storkovy, parc. 1822/1
  • náhrobek rodiny Rabasovy, parc. 1822/1
  • náhrobek rodiny Fleischerovy a Martinů, parc. 1822/1
  • hrobka řádu augustiniánů, parc. 1822/1
  • náhrobek rodiny Svobodovy, parc. 1822/1
  • náhrobek rodiny Ripka von Rechthofen, parc. 1822/1
  • náhrobek Františky Stránecké, parc. 1822/1
  • náhrobek rodiny Součkovy
  • náhrobek rodiny Pustinovy
  • náhrobek rodiny Ritter von Bauer
  • náhrobek rodiny Liškovy
  • náhrobek rodiny Lindenthal
  • náhrobek rodiny Bracegirdle
  • náhrobek rodiny Radvanovy
  • náhrobek Františka Mareše
  • náhrobek Adolfa Löwa
  • náhrobek rodiny Gerstbauer
  • náhrobek rodiny Wawrovy
  • náhrobek rodiny Arnold - Wessely
  • náhrobek Lva Blatného
  • náhrobek Antonína Vaška
  • náhrobek Franze Czermaka
  • náhrobek F. Remeše
  • náhrobek rodiny Herringovy
  • náhrobek rodiny Walouchovy
  • náhrobek Václava Royta
  • náhrobek Vojtěcha Šaffa
  • náhrobek Eduarda Tilla
  • náhrobek rodiny Ecksteinovy
  • náhrobek rodiny Lachsovy
  • náhrobek rodiny Svobodovy a Veselých
  • náhrobek Ferdinanda Vacha
  • náhrobek Josefa Koudely
  • náhrobek Františka Sušila a Matěje Procházky
  • náhrobek rodiny Helceletovy
  • náhrobek Václava Šíleného
  • náhrobek Václava Kosmáka a Vincence Brandla
  • náhrobek rodiny Večeřovy
  • náhrobek rodiny Helánovy, parc. 1820
  • náhrobek Františka Aloise Dvořáka, parc. 1820
  • náhrobek rodiny Novotných, parc. 1820
  • náhrobek Mary Jane Livingstone, parc. 1820
  • náhrobek Josefa Chytila, parc. 1820
  • náhrobek Alfreda Fischela, parc. 1820
  • náhrobek Rudolfa Těsnohlídka, parc. 1820
  • náhrobek Marie Steyskalové, parc. 1820
  • náhrobek Františka Vymazala, parc. 1820
  • náhrobek Arne Nováka, parc. 1820
  • náhrobek Olgy Janáčkové, parc. 1820
  • náhrobek Emanuela Straky, parc. 1820
  • náhrobek Cyrila Metoděje Hrazdíry
  • náhrobek Clemense von Petzholdt
  • náhrobek Františka Komprdy
  • náhrobek rodiny Demelovy, parc. 1819
  • náhrobek Vladimíra Šťastného, parc. 1819
  • náhrobek rodiny Fischerovy, parc. 1819
  • náhrobek rodiny Šmerkovy, parc. 1819
  • náhrobek rodiny Jedličkovy, parc. 1819
  • náhrobek rodiny Pražákovy, parc. 1819
  • náhrobek rodiny Bulínů, parc. 1819
  • náhrobek F. W. P. Sinkowa
  • náhrobek rodiny Bašných
  • náhrobek rodiny Marešovy
  • náhrobek rodiny Stránských
  • náhrobek Alfreda Dresslera
  • náhrobek Doubravky Šímové
  • náhrobek Zdenky Wiedermannové
  • náhrobek Františka Pavlíka
  • náhrobek Joži Barviče
  • náhrobek Františka Alexandra Zacha
  • náhrobek Ladislava Hofmana
  • náhrobek Elsy Rüthel, parc. 1814
  • náhrobek Josefa Zeleného, parc. 1815
  • náhrobek Miloslava Pelíška
  • náhrobek Václava Jelínka
  • náhrobek Václava Kaprála
  • náhrobek Josefa Dobrovského, parc. 1820
  • náhrobek Bohumila Merhauta, parc. 1822/1
  • náhrobek Josefa Merhauta, parc. 1822/1
  • náhrobek Marie Trnkové, parc. 1822/1
  • náhrobek Josefa Janouška, parc. 1814
  • náhrobek Antonína Balatky
  • náhrobek Jaroslava Kvapila
  • náhrobek rodiny Nezvalovy
  • náhrobek Jana Zavřela
  • náhrobek Jarmily a Karla Urbánkových
  • náhrobek Jaroslava Auerswalda
  • náhrobek Aloise Mrštíka
  • náhrobek Karla Kapouna
  • náhrobek Gézy Fischera
  • náhrobek Mirka Elpla
  • náhrobek Jana Máši
  • náhrobek Arnošta Bláhy
  • parc. 1821, 1822/2, 1829, 1831/1, 1831/2, 1832/2 (bez staveb), 1929: žádné objekty neuvedeny
  • Bohunice parc. 378 (žádné objekty neuvedeny)

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat