Seznam kulturních památek v Trnité (Brno-jih)

seznam

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Trnitá v městské části Brno-jih ve městě Brno v okrese Brno-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Trnitá (Brno-jih)Editovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Masná burza (Q37018966)


 
   
48676/7-7992
Pam. katalog
MIS
Trnitá Masná 229/34
49°11′12,54″ s. š., 16°37′33,44″ v. d.
Masná burza – z toho jen průčelí. Vynikající ukázka průčelí vybudovaného v duchu meziválečné průmyslové architektury podle projektu Bohuslava Fuchse z roku 1924 s užitím režného zdiva.

Poznámka: Památkový katalog zpočátku uváděl chybně adresu Křenová 300/76a, což je budova vzdálená asi 640 metrů na severovýchod.
Památkově chráněno od 9. února 1989.

Městská jatka (Q37018948)


 
   
48677/7-7993
Pam. katalog
MIS
Trnitá Porážka 206/4, 207/1, 208/3, 459/2
49°11′12,36″ s. š., 16°37′42,64″ v. d.
Městská jatka. Areál bývalých ústředních jatek. Průmyslová architektura přelomu 19. a 20. století. Vynikající ukázka aplikace historizujících až romantických tvaroslovných schémat na tovární architektuře. Urbanisticky a umělecko-historicky hodnotný soubor budov jednotného historizujícího řešení dochovaný ve vytříbených formách s množstvím detailů. Provoz jatek byl zastaven v 90. letech 20. století, poté nebyl areál několik let využíván. V letech 1998–2004 prošel areál postupnou obnovou. Nejstarší budovy z konce 90. let 19. století navrhl pravděpodobně brněnský architekt Ottokar Burghart spolu s Ferdinandem Abtem, stavitelem byl Franz Ruschka. Monumentální novostavbu dobytčí tržnice řídil brněnský stavitel a architekt Josef Nebehosteny. Ústřední jatka byla založena na jihovýchodním kraji města: jejich severní hranici tvořila ulice Křenová, východní řeka Svitava a jižní železniční trať, postupně se rozrůstala k jihu přes železniční trať, kde vznikla na konci 19. a počátku 20. století tzv. nová městská jatka, vymezená dnes ulicemi Porážka, Masná, železniční tratí a řekou. Urbanisticky byl areál strukturován dvěma křížícími se komunikacemi severojižního a západovýchodního směru. Hlavní, severojižní, ústí do ulice Porážka a odděluje jateční budovy, orientované k ní štítovými stranami, od budovy tržnice a jako hlavní osa areálu byla lemována stromořadím (dnes částečně obnoveno). K ní kolmá západovýchodní komunikace směřuje od vstupu do podélné lodi hlavního provozního komplexu ke správní budově při jižním průčelí dobytčí tržnice. Stavba realizována po roce 1872, jatka zde fungovala ještě nejméně do sedmdesátých let 20. století. Po zániku jatek zůstal areál v majetku města a byly v něm zřízeny garáže a správa technických služeb města.
  • srostlice hlavní budovy jatek s vodárenskou věží, parc. 454/1, 1222/1, 1223, 1224, 1227, 1228, 1229, 1230, 1247, 1248, 1249. Typologicky neobvyklé řešení areálu jatek, ve kterém byly jednotlivé provozní budovy propojeny příčnou halou. Systém větrání a osvětlení je zajištěn převýšením střední části. Soubor budov, jehož páteř tvoří podélná hala severojižní orientace, k níž přiléhají na západní strany chladírna, strojovna a kotelna, z druhé pak kolmo posazené příčné budovy vlastní porážky vepřů, drobného a velkého dobytka v jednotné formě troj- a pětilodí, jejichž střední převýšená loď s okny v celé délce poskytovala dostatek osvětlení a zajišťovala větrání, postranní pak sloužily jako stáje, nebo zde byly umístěny pomocné provozy. Součástí srostlice je také vodárenská věž – výšková dominanta areálu, umístěná v jihozápadním nároží při ulici Masné. Na věži dochován ochoz v úrovni nádrží, s původním kovovým zábradlím. Severní část bývalé chladírny (severozápadní roh komplexu) byla nahrazena dvoupodlažní budovou jídelny.
  • správní budova čp. 207, parc. 429
  • správní budova čp. 208, parc. 435/1
  • správní budova čp. 206, parc. 444
  • správní budova čp. 459, parc. 1207.
  • drobný objekt bez čp., parc. 1213
  • dobytčí tržnice bez čp., parc. 1219. Hala dobytčího trhu je koncipována jako bazilikální trojlodí s převýšenou střední lodí, protnuté kolmou příčnou lodí v polovině délky. Nosná konstrukce zastřešení je ocelová nýtovaná, obvodový plášť je zděný.
  • správní budova bez čp. parc. 1235. Objekt je součástí urbanistického konceptu – spolu s bránou do ulice Masné definuje západovýchodní komunikační osu areálu. Třípodlažní budova na podélném půdorysu, krytá valbovou střechou.
  • 3 provozní budovy, parc. 1236, 1237, 1238, 1245
    • bez bližšího popisu
    • objekt vymezuje nároží při křížení severojižní (hlavní) a západovýchodní komunikace. Halová nepodsklepená stavba na podélném půdorysu, krytá plochými střechami. Má formu trojlodí s převýšenou střední lodí, zajišťující větrání a osvětlení budovy.
    • Součást jednotné řady 3- a 5-lodních průčelí, orientovaných k hlavní komunikační ose. Halová stavba na podélném půdorysu, krytá plochými střechami. Má formu trojlodí s převýšenou střední lodí, zajišťující větrání a osvětlení budovy. Plášť budovy je zděný, krov dřevěný.

Poznámka: Ve výčtu v MonumNetu bylo uvedeno též čp. 229, ve výpise parcel však nebylo, tato budova je chráněna pod samostatným rejstříkovým číslem). MonumNet uváděl čísla orientační 1, 3, 4, 34, ale Masnou ulici. 9. 2. 1989 bylo pod tímto rejstříkovým číslem zapsáno do státního rejstříku pouze průčelí městských jatek, k 25. 7. 2016 byla pravděpodobně rozšířena ochrana na celá jatka.
Památkově chráněno od 9. února 1989.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat