Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Toužimi

Seznam kulturních památek v obci Toužim v okrese Karlovy Vary

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Toužim v okrese Karlovy Vary vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

ToužimEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Městské opevnění (Q38148577)


 
   
10765/4-5059
Pam. katalog
MIS
Toužim kolem městského jádra
50°3′34,43″ s. š., 12°58′58,07″ v. d.
Gotické opevnění města, hradební zeď:
  • Do dnešní doby se dochovaly jen zbytky hradební zdi, jejichž stav je vesměs velmi špatný. Zejména jižní strana je ohrožena borcením zdi, západní pak rozebíráním na kámen a bořením. V souvislejším pásu se zachovala pouze na západní a jižní straně, kde je tvořena zbytky o výšce 0,25 až 5 m. Jihozápadní nároží a celá jižní strana je poznamenána častými opravami, protože zde tvoří opěrnou zeď zahrad a dvorů, místy tvoří i základové zdivo přilehlých staveb. Na východní straně se zachovaly dva krátké úseky za kostelem Narození Panny Marie, o výšce asi 2 až 3 m, dále úsek ve dvoře domu čp. 58 (rekonstruovaný do výšky asi 2 m), který dále pokračuje dvory čp. 57 a 56 a následně přechází ve zdivo bývalého hospodářského objektu zájezdního panského hostince čp. 5 (zde se zachoval do výšky asi 3 m). Další úsek pravděpodobně tvoří zdivo dvorních průčelí domů západní strany Malého náměstí, čp. 53, 116, 117, 118, 119. Nejméně zachovalým úsekem je severní strana, kde se dochovaly zbytky o výšce do 1 m v zahradách a dvorech domů čp. 46, 44, 43, 42 a 39 severní strany náměstí Jiřího z Poděbrad.
  • Příkopy a valy zanikly během 16. a 17. století.
  • Opevňovací objekt Rybářské brány byl pravděpodobně stržen po požáru v roce 1752, Rybářská brána byla zbořena po požáru města v roce 1847 jako překážka na nově budované císařské silnici Plzeň–Loket. Z téhož důvodu byla zbořena i Horní brána z níž se zachoval pouze hodinový stroj a erbovní deska z roku 1661, které byly instalovány na sousední dům čp. 53, hodinový stroj byl pak zničen při požáru tohoto domu v roce 1896. Kostelní brána byla po požáru v roce 1847 snížena o vrchní patro, které pak bylo znovu vystavěno jako hrázděné a byla zde umístěna židovská synagoga. Po dalším požáru v roce 1872 byla celá stavba zbořena. Židovská brána zanikla asanací panského hospodářského dvorce v 60. letech 20. století. Lze předpokládat, že se pod povrchem komunikací v místech zbořených bran nacházejí zbytky jejich základů.
  • Historické jádro města bylo od svého založení opatřeno městským opevněním, které navazovalo na opevnění tehdejšího hradu. Městské opevnění bylo tvořeno jednoduchou hradební zdí z lomového kamene, o šířce 0,75 až 1 m a výšce 3–5 m, a třemi městskými branami. Podle městské kroniky měly být v rozích městské hradby kruhové bašty, které však na pozdějších obrazech města nejsou zakresleny a ani po nich neexistují žádné patrné zbytky nebo náznaky. Hradební zeď byla doplněna příkopem a valem (zejména severní a východní strana opevnění). Existenci příkopu dokládá i starý název východní části dnešní ulice Pod Brankou, Na Příkopu. Popis podle pohledu na město z roku 1716:
  • Městské opevnění navazovalo na jižní část opevnění hradu objektem Rybářské brány (také zvaná Loketská nebo Dolní) do níž ústila dnešní Karlovarská ulice. Rozsáhlý nízký objekt obdélného půdorysu byl zastřešen vysokou sedlovou střechou, po obvodu opatřen střílnami. Na objekt brány navazovala další stavba, o něco vyšší, opevňovací objekt – pravděpodobně strážnice nebo zbrojnice – rovněž opatřený střílnami a zastřešený polovalbovou střechou, která navazovala na severní straně na štít brány. Tato stavba byla pravděpodobně postavena až za třicetileté války.
  • Na opevňovací objekt pak navazovala hradební zeď, která vybíhala jižním směrem k jihozápadnímu nároží, kde přecházela ve val a lomila se v pravém úhlu východním směrem, Jihozápadní nároží a téměř celá jižní strana hradeb byla vybudována na nevysokém skalním prahu a tvoří částečně opěrnou zeď – val. V úseku hradební zdi mezi jihozápadním nárožím a Kostelní ulicí se nacházelo několik otvorů – vstupů do přilehlých sklepů – dnes již zazděných.
  • V místech, kde prochází dnešní Kostelní ulice, stála Kostelní brána. Původně to byla jednopatrová věžovitá stavba zastřešená vysokou valbovou střechou.
  • Od Kostelní brány pak hradební zeď pokračovala dále k východu, ohrazovala z jihu „kostelní čtvrť“, a na jihovýchodním nároží se opět lomila v pravém úhlu a pokračovala dál severním směrem.
  • V místech, kde hradbou prochází dnešní Plzeňská ulice, stála Horní nebo také Plzeňská brána. Byla opatřena vysokou, tzv. městskou věží, která sloužila k protipožárnímu hlídkování (byl zde umístěn tzv. požární zvon) a později zde byly instalovány i věžní hodiny. Věž byla zakončena ochozem, zastřešena byla stanovou střechou s lucernou a cibulkou.
  • Od této brány pokračovala hradební zeď v krátkém úseku k severozápadnímu nároží, zde se lomila západním směrem a pokračovala až k areálu hradu na jehož opevnění pak navazovala.
  • Po rozšíření areálu hradu a po výstavbě hospodářského dvorce v 16. století byla městská hradba napojena na východní část dvorce, který se tak stal součástí městského, respektive zámeckého opevnění. Ve východním objektu dvorce vznikla tzv. jednoduchá pobočná Židovská nebo také Dvorská brána, spojující náměstí přes nádvoří dvorce se severním předměstím (později zde vzniklo židovské ghetto).
  • hradební zeď, st. 11, 14, 15, 16/1, 17/1, 21, 31, 33, 34, 42, 43, 44, 45, 49, 53, 54, 58/1, 104/2, 104/3, 106/1, 106/2, 140, 141, 189, 190/1, 190/2, 191, 193, 196/2, 197/2, 198, 199, 201, 202, 203, 204, 207, 208, 209/2, 246/2, 248, 249, 250, 251, 316/1, 316/2, 370/2, 725, 726, 943, pp. 11/1, 22/1, 30/2, 154, 179/2, 179/3, 182/1, 192/5, 212/1, 3018/4, 3018/7, 3019/8, 3019/12, 3019/14, 3076/5, 3076/12, 3076/15, 3076/16, 3166/1, 3166/2, 3167, 3193, 3194/1, 3194/2, 3197, 3199, 3202, 3214, 3216

Památkově chráněno od 13. července 1995.

Mostek (Q38148582)


   
24059/4-1103
Pam. katalog
MIS
Toužim Na Výsluní, pod zámkem, parc. 3076/5, 3076/14, 3076/2,
50°3′35,9″ s. š., 12°58′55,32″ v. d.
Silniční most - mostek. Kamenný barokní můstek z lomového zdiva, původně omítnutý, na dvou půlkruhově sklenutých obloucích, s úzkou mostovkou a poprsními zídkami krytými plochými obdélnými kamennými deskami. Ve špatném stavu, zčásti zasypán a poškozen.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Zámek Toužim (Q22812892)


 
   
18873/4-1093
Pam. katalog
MIS
Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad 1, 2, 3, Sídliště 4
50°3′36,43″ s. š., 12°58′59,45″ v. d.
Zámek
  • Nový zámek čp. 1, z 16. století, přestavěný v 19. století.
  • Janův zámek čp. 3, vznikl z Horního hradu založeného ve 13. století, přebudovaného v 15., 17. a 19. století.
  • stavení čp. 2, bývalý pivovar, parc. st. 4
  • kaple sv. Kříže, parc. st. 4
  • stavení čp. 4, nyní restaurace U Čápa
  • kočárovna, parc. st. 3
  • park, opevnění, brána na parc. pp. 3288/4
  • kašna čtvercového půdorysu v bývalé zámecké zahradě před objektem pivovaru, pod ochranou zahrnuta od 30. května 2018. Jednoduchá čtvercová kamenná kašna se zaoblenými rohy, situovaná mezi čtyřmi vzrostlými stromy před východním průčelím pivovaru. Skládá se z několika kamenných kvádrů, spojených v rozích kovovými čepy. Uprostřed kašny je vztyčen jednoduchý kamenný kvádr, na kterém jsou patrné stopy pro přichycení další (nedochované) části.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Sloup se sochou Panny Marie (Q38148587)


 
   
34476/4-1102
Pam. katalog
MIS
Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad, východní (horní) část, pp. 3019/17
50°3′34,35″ s. š., 12°59′6,84″ v. d.
Sloup se sochou P. Marie

Poznámka: MonumNet uvádí adresu nám. Sov. Armády.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Kašna (Q38148595)


 
   
12544/4-4893
Pam. katalog
MIS
Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad, severní strana ostrůvku v západní (dolní) části, pp. 3019/16
50°3′34,2″ s. š., 12°59′4,44″ v. d.
Žulová kašna čtvercového půdorysu o délce strany 3,9 m s okosenými rohy. Navazuje na vodovod, jehož počátky sahají do poloviny 17. století. Nádrž kašny je z doby kolem poloviny 19. století, pískovcový pylon o výšce cca 3 metry z 1. poloviny 30. let 20. století. Původně byl ve středu kašny sloup, který nesl dvě kulovité mísy, z nichž jedna je v zahradě domu čp. 344.

Památkově chráněno od 10. ledna 1994.

Radnice (Q29398639)


 
   
28379/4-1098
Pam. katalog
MIS
Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad 35, Plzeňská
50°3′33,58″ s. š., 12°59′2,27″ v. d.
Radnice. Zděný rohový dům se 2 nadzemními podlažími, valbovou střechou a pravoúhlými šestitabulkovými okny. Půlkruhově zaklenutý portál s klenákem, nad ním městský znak.

Poznámka: MonumNet uvádí čp. 34, to v Toužimi neexistuje. Na uvedené parcele st. 86 se nachází dům čp. 35.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Dům čp. 43 (Q30721144)


 
   
16972/4-1099
Pam. katalog
MIS
Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad 43
50°3′35,88″ s. š., 12°59′7,11″ v. d.
Měšťanský dům. Zděný řadový dům se 2 nadzemními podlažími a mansardovým patrem, sedlová střecha krytá eternitem. Přízemím prochází průjezd s půlkruhově zaklenutým kamenným portálem s letopočtem 1600.

Poznámka: MonumNet uvádí nám. Sov. Armády.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Steinbachův dům (Q30721106)


 
   
12545/4-4894
Pam. katalog
MIS
Toužim Plzeňská 51
50°3′35,93″ s. š., 12°59′9,56″ v. d.
Měšťanský dům Steinbachův

Památkově chráněno od 10. ledna 1994.

Panský dům (Q38148570)


 
   
42166/4-1096
Pam. katalog
MIS
Toužim Plzeňská 53
50°3′35,81″ s. š., 12°59′10,62″ v. d.
Panský dům. Zděný, omítaný, frontonový, nárožní, jednopatrový objekt. Mezi 3. a 4. oknem se nachází alianční znak saského vévody Julia Jindřicha a jeho manželky Anny Magdaleny Lobkowiczové. Střecha kryta eternitem, mimo osu osazena dvoupatrová věžička, ukončená jehlancem s větrnou růžicí, na níž je datum 1847.

Poznámka: Původně dům branného z doby po roce 1652 při Horní městské bráně. Po zboření brány na dům přenesen alianční znak a městské hodiny.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Kostel Narození Panny Marie (Q14971844)


 
   
23875/4-1092
Pam. katalog
MIS
Toužim Farní, Kostelní, st. 42, 45, 47
50°3′31,54″ s. š., 12°59′9,6″ v. d.
Kostel Narození Panny Marie: kostel, kaple, ohradní zeď, dvě brány. Postaven v letech 1738–1742 na místě původního kostela z roku 1656.

Poznámka: Původně pozdně gotický kostel z konce 15. stol. (věž), barokně upravovaný po požárech 1620 a 1652, 1699 přistavěna severní a 1752 jižní kaple, v letech 1738-1742 barokně přestavěn a upraven 1774-1778, obnoven po požáru 1872.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Fara (Q29398649)


 
   
12804/4-1092
Pam. katalog
MIS
Toužim Kostelní 64
50°3′30,96″ s. š., 12°59′8,7″ v. d.
Fara, součást areálu kostela. Zděná přízemní budova na obdélném půdorysu ve svahu, se sedlovou střechou, přízemí a sklepy valeně zaklenuty. Znehodnocena novodobými úpravami.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Děkanství (Q30721080)


 
   
47070/4-1095
Pam. katalog
MIS
Toužim Farní 19
50°3′30,42″ s. š., 12°59′11,82″ v. d.
Děkanství: fara čp. 19, brána I, brána II, ohradní zeď, úsek městských hradeb, hospodářský objekt.

Poznámka: Ohradní zeď byla součástí ohrazení předměstí.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Škola (Q38148603)


   
105946
Pam. katalog
MIS
Toužim Plzeňská 330
50°3′26,86″ s. š., 12°59′20,14″ v. d.
Škola, nyní SOU Toužim. Obecná a měšťanská škola z roku 1923 ve stylu meziválečné moderny s prvky art deco a regionálního heimatstilu. Autorem je karlovarský architekt Karl Ernstberger, výzdobu fasád provedl pravděpodobně Willi Russ z Krásna.

Památkově chráněno od 27. září 2016.

Radyňská kaplička svaté Anny (Q38148608)


   
12440/4-4900
Pam. katalog
MIS
Toužim při silnici I/207 (Žlutická), 2 km východně od Toužimi, st. 1174
50°3′48,24″ s. š., 13°0′44,92″ v. d.
Kaplička sv. Anny, tzv. Radyňská, čtvercového půdorysu o rozměrech cca 2,5 x 2,5 m a výšce asi 3 m. Zdivo je kamenné.

Památkově chráněno od 14. února 1994.

BranišovEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Blažeje (Q12030698)


 
   
49842/4-5155
Pam. katalog
MIS
Branišov při Blažejovském rybníce
49°59′49,87″ s. š., 13°1′5,88″ v. d.
Zřícenina barokního kostela svatého Blažeje

Památkově chráněno od 25. března 1999.

Dobrá VodaEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Smírčí kříž (Q37174781)


 
   
10160/4-4998
Pam. katalog
MIS
Dobrá Voda u křižovatky ve východní části vsi, pp. 1255/2
49°59′18,33″ s. š., 12°57′51,04″ v. d.
Smírčí kříž. Monolitická kamenná kruhová stéla s reliéfem kříže.

Památkově chráněno od 23. března 1995.

Klášter Nový Dvůr (Q746091)


 
   
12026/4-791
Pam. katalog
MIS
Dobrá Voda Dobrá Voda 20
49°59′4,48″ s. š., 12°59′4,91″ v. d.
Bývalý zemědělský dvůr tepelských premonstrátů. Zámeček, obytný objekt, chlév, stáj, 2 stodoly. Postaven v roce 1750 ve stylu pozdního baroka. V letech 2000 až 2009 přestavěn na trapistický klášter Matky Boží.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

KojšoviceEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Smírčí kříž (Q37424047)


   
11339/4-5079
Pam. katalog
MIS
Kojšovice 50°5′29,97″ s. š., 13°0′47,43″ v. d. Smírčí kříž

Památkově chráněno od 31. července 1996.

Kaplička (Q37424035)


   
29905/4-909
Pam. katalog
MIS
Kojšovice 50°4′56,53″ s. š., 13°0′24,47″ v. d. Kaplička

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

KomárovEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Smírčí kříž (Q37425365)


 
   
11389/4-5082
Pam. katalog
MIS
Komárov 50°1′28,62″ s. š., 13°3′18,13″ v. d. Smírčí kříž

Poznámka: Původně se nacházel poblíž Dolního Luhova, po přenesení na nynější místo doplněn letopočet 1970.
Památkově chráněno od 27. září 1996.

Rychta (Q33249894)


 
   
104721
Pam. katalog
MIS
Komárov Komárov 12
50°2′29,06″ s. š., 13°3′55″ v. d.
Rychta. Areál pozdně gotického původu tvoří obytné stavení rychtáře a krčmy, patrová sýpka, chlév a stodola. Jádro stavení z doby po roce 1485 (unikátní trámový strop sklepa s kamenným záklopem).

Poznámka: Objekt chléva zbořen v 70. letech 20. století.
Památkově chráněno od 30. března 2012.

Kaplička (Q37425381)


 
   
14247/4-915
Pam. katalog
MIS
Komárov náves
50°2′27,94″ s. š., 13°3′52,91″ v. d.
Kaplička

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

Kostel svatého Vavřince (Q28031261)


 
   
16208/4-914
Pam. katalog
MIS
Komárov východní část obce
50°2′27,1″ s. š., 13°4′3,87″ v. d.
Kostel sv. Vavřince. Původně gotický z 1. pol. 14. století, barokně přestavěný.

Poznámka: Bez mobiliáře.
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

Usedlost čp. 14 (Q33249901)


   
34308/4-917
Pam. katalog
MIS
Komárov Komárov 14
50°2′29,54″ s. š., 13°3′57,04″ v. d.
Venkovská usedlost

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

KosmováEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaplička (Q37426531)


 
   
10815/4-5027
Pam. katalog
MIS
Kosmová 50°2′6,91″ s. š., 12°58′28,01″ v. d. Kaplička

Památkově chráněno od 4. srpna 1995.

Usedlost čp. 3 (Q30789629)


 
   
23375/4-918
Pam. katalog
MIS
Kosmová Kosmová 3
50°2′7,95″ s. š., 12°58′23,27″ v. d.
Venkovská usedlost

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

Usedlost čp. 4 (Q30789607)


 
   
16581/4-919
Pam. katalog
MIS
Kosmová Kosmová 4
50°2′7,91″ s. š., 12°58′25,16″ v. d.
Venkovská usedlost

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

Usedlost čp. 23 (Q30789588)


 
   
30985/4-920
Pam. katalog
MIS
Kosmová Kosmová 23
50°2′4,04″ s. š., 12°58′18,45″ v. d.
Venkovská usedlost

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

LachoviceEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple (Q37452744)


   
27836/4-931
Pam. katalog
MIS
Lachovice st. 30
50°5′3,32″ s. š., 13°2′18,73″ v. d.
Pozdně klasicistní kaple

Památkově chráněno od 11. února 1961.

PrachometyEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38050903)


 
   
30844/4-1014
Pam. katalog
MIS
Prachomety 50°0′35,95″ s. š., 12°57′4,06″ v. d. Socha sv. Jana Nepomuckého

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

TřebouňEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple Panny Marie Bolestné (Q38146104)


 
   
27024/4-1104
Pam. katalog
MIS
Třebouň 50°1′21,97″ s. š., 13°0′52,18″ v. d. Kaple P. Marie Bolestné

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat