Seznam kulturních památek v Plzni-Severním Předměstí
Seznam kulturních památek v obci Plzeň v okrese Plzeň-město
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Severní Předměstí v městském obvodu Plzeň 1 ve městě Plzeň v okrese Plzeň-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Severní Předměstí editovat
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kalikovský most (Q38048048)
| 
|
10684/4-5012 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Radčická, přes řeku Mži, Severní Předměstí a Jižní Předměstí, pp. 10562/2, 10571/2 49°45′0,23″ s. š., 13°21′53,98″ v. d. | Kalikovský most, silniční most z roku 1905. Přímý železobetonový trámový most o jednom poli. V době výstavby se jednalo o největší železobetonový most v Rakousku–Uhersku. Jeden z prvních železobetonových mostů v západních Čechách, secesně pojatý a dobře dochovaný, včetně cenných detailů, citlivě zasazený do terénu. Na obou koncích mostu umístěna dvojice shodných železobetonových kandelábrů čtvercového průřezu, nesoucích kulovitá osvětlovací tělesa s originálně řešenými ocelovými konzolami v podobě kohoutů. Na soklech kandelábrů osazeny repliky pamětních desek s technickými daty mostu. Secesní ocelové zábradlí. Památkově chráněno od 29. června 1995. | |||||
| Tušnerovský dům (Q33526839)
| 
|
36242/4-4453 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Lochotínská 59/35, Keřová 59/1 49°45′6,69″ s. š., 13°22′27,27″ v. d. | Městský dům Tušnerovský. Klasicistní předměstský dům, jeden z posledních, které v tomto prostoru stávaly od 18. století. Dochováno včetně interiérů a kamenných článků. Postaven krátce před rokem 1797, stavební úpravy v 80. letech 19. století (dvorní přístavek s pavlačí) a ve 20. letech 20. století (částečně prosklena pavlač). Sloužil jako hostinec se zázemím v zahradě (sklípek, kuželník). Jednopatrový zděný izolovaný dům na obdélném půdorysu o pěti okenních osách do Lochotínské ulice a dvou osách na bocích, krytý mansardovou polovalbovou střechou s taškami. Na východní straně na dům navazuje úsek kamenné omítané ohradní zdi s obdélným portálem, zeď se v pravém úhlu zalamuje k jihu a vymezuje z východní strany prostor zahrady. Památkově chráněno od 25. října 1963. | |||||
| Lochotínská 26 (Q33526900)
| 
|
10943/4-4951 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Lochotínská 83/26 49°45′7,84″ s. š., 13°22′34,29″ v. d. | Venkovská usedlost - předměstská. Obytněhospodářská budova čp. 83, ohradní zeď, brána. Předměstská hospodářská usedlost zřízená kolem roku 1830 v části zahrady sousední starší usedlosti čp. 62 s využitím starší stodoly a ohrazení s branou (postaveny již před rokem 1781). Areál s poměrně dobře zachovanou dispozicí a detaily s pozdně barokní branou. Areál je přístupný od jihu vstupní pozdně barokní branou, na východní straně parcely vymezené ohradní zdí je situován vlastní dům s hospodářskou sekcí na severní straně. Prostor bývalé usedlosti na severní straně uzavírala obdélná stodola, jejíž východní stěna včetně štítu se dochovala dodnes. Na pozemek zasahuje část archeologické lokality objevené při archeologickém výzkumu v letech 1964–1965, jedná se o starší slovanské sídliště z 9.–11. století, pod nímž se nacházejí zbytky halštatského osídlení. Památkově chráněno od 18. října 1994. | |||||
| Lochotínská 24 (Q33526907)
| 
|
101531 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Lochotínská 62/24 49°45′7,12″ s. š., 13°22′34,95″ v. d. | Venkovská usedlost - předměstská (lusthaus). Předměstská patricijská usedlost, původně lusthaus se zahradou postavený kolem roku 1725, upravený roku 1803 do současné barokně klasicistní podoby. Ve 30. letech 20. století výměna mansardové střechy za valbovou s využitím původního krovu. Na plánu Plzně z doby kolem roku 1800 je objekt zachycen v jihovýchodním koutu rozsáhlé zahrady – na tomto pozemku byl před rokem 1840 postaven dům čp. 83, pozemky s oběma objekty byly později odděleny, po polovině 19. století se východní část zahrady postupně mění na hospodářský dvůr. Památkově chráněno od 25. května 2005. | |||||
| Na Poříčí 3 (Q38048057)
| 
|
10683/4-5014 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Na Poříčí 398/3 49°45′5,95″ s. š., 13°22′37,57″ v. d. | Činžovní dům, z toho jen: hmota a vnější vzhled. Neorenesanční činžovní dům z 80. let 19. století s kvalitně řešenou architekturou průčelí, sousedící s domem obdobného rázu. Řadový dům o 1 podzemním a 3 nadzemních podlažích, přibližně obdélného půdorysu, zakryt sedlovou střechou o menším sklonu. Památkově chráněno od 29. června 1995. | |||||
| Lochotínská 3 (Q33526871)
| 
|
13381/4-4957 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Lochotínská 107/3 49°45′6,53″ s. š., 13°22′40,13″ v. d. | Městský dům. Jeden z posledních dokladů mizející předměstské zástavby na levém břehu řeky Mže (dříve Saské předměstí). Pozoruhodná architektura z počátku 19. století, ve zdivu je druhotně užito starších pískovcových kvádrů. Zděný nepodsklepený patrový obytný dům na obdélném půdorysu, zakrytý symetrickou sedlovou střechou. Jižním štítem navazuje na sousední dům čp. 146. Památkově chráněno od 23. listopadu 1994. | |||||
| Lochotínská 1 (Q33526937)
| 
|
49810/4-5144 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Lochotínská 146/1 49°45′6,07″ s. š., 13°22′40,24″ v. d. | Městský dům. Jeden z posledních dokladů mizející předměstské zástavby na levém břehu řeky Mže (dříve Saské předměstí). Součást jedinečně dochovaného souboru domů čp. 146, 107 a 242. Zcela podsklepený zděný obytný dům o dvou nadzemních podlažích, situovaný na nároží ulic Lochotínské a Na Poříčí, na severní straně sousedí s domem Lochotínská 107/3. Jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu, krytá sedlovou střechou se štítem na delší, jižní straně. Památkově chráněno od 12. listopadu 1998. | |||||
| Dům U sv. Rocha (Q33526023)
| 
|
10678/4-5011 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | U Sv. Rocha 84/1 49°45′6,56″ s. š., 13°22′46,38″ v. d. | Měšťanský dům U sv. Rocha. Poměrně výstavný předměstský pozdně barokní dům. Dům zahrnuje rozsáhlé renesanční jádro se zachovanými renesančními omítkami s malbami. Objekt jako celek vznikl na přelomu 18. a 19. století rozšířením původní renesanční kaple sv. Rocha, Šebestiána a Anny z roku 1599 (v půdorysu jde o dnešní jižní polovinu stavby), v klasicistním duchu; dílčí přestavby (dispozice) v polovině 19. století. Dům na obdélném půdorysu o rozměrech cca 10 x 15 metrů (delší osa východ–západ), situovaný při severním předmostí dříve Saského, dnes Rooseveltova mostu, západním průčelím obrácený do ulice U sv. Rocha. Objekt o dvou nadzemních podlažích a podkroví vloženém do krovu mansardové střechy s polovalbami v západním a východním průčelí. Poznámka: Podle nálezu z let 1999-2000 se v domě čp. 84 acházejí pozůstatky pravděpodobně kostela sv. Rocha z roku 1598, sousední objekt čp. 57 by měl ukrývat stopy po kapli sv. Fabiána, Šebestiána a sv. Anny z roku 1599, v souvislosti s morovou epidemií. | |||||
| U Sv. Rocha 3 (Q33526830)
| 
|
50867/4-5253 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | U Sv. Rocha 57/3 49°45′6,16″ s. š., 13°22′46,64″ v. d. | Měšťanský dům. Pozdně klasicistní dům, charakteristický pro původní zástavbu Saského předměstí. Jeden z posledních dokladů tohoto typu malého bytového předměstského domu. Postaven pravděpodobně ve 2. polovině 18. století. Předměstský patrový dům s dvorkem, situovaný při severním předmostí u Saského mostu, západním štítovým průčelím orientován do ulice U sv. Rocha, jižním do ulice Úzké. Dům je postaven na obdélném půdorysu, delší strana orientovaná ve směru východ - západ, je zastřešen polovalbovou střechou. Na dům směrem východním navazuje zalomená ohradní zeď, u domu je v ní zabudované kamenné ostění. Je zakrytá kamennými deskami. Dále pokračuje nižší zeď, u země mírně rozšířená, ve dvou třetinách vyčnívají kamenné desky. Dvorek uzavírá za rohem vjezd na dvorek s plechovými vraty. Nad domem šikmo prochází vzdušné vedení vysokého napětí. Památkově chráněno od 30. srpna 2001. | |||||
| Úzká 10 (Q33526858)
| 
|
13380/4-4958 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Úzká 54/10 49°45′6,1″ s. š., 13°22′50,05″ v. d. | Městský dům. Zajímavá stavba z konce 18. století s pozoruhodnými stavebními detaily. Spolu se sousedními domy je významnou a jedinou památkou na předregulační stav zástavby nábřeží řeky Mže. Zděný dvoupodlažní obytný dům na obdélném půdorysu se sedlovou střechou. Je situován podélným průčelím k ulici (na sever), z východu sousedí s domem čp. 55. V ose jižního průčelí je drobný přízemní přístavek se zadním vchodem, krytý pultovou stříškou. Památkově chráněno od 23. listopadu 1994. | |||||
| Úzká 12 (Q33526646)
| 
|
50470/4-5217 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Úzká 55/12 49°45′6,15″ s. š., 13°22′50,9″ v. d. | Měšťanský dům. Pozdně klasicistní stavba malého předměstského domu z konce 18. století, dochovaná dispozice a původní konstrukce včetně detailů. Zděný dvoupodlažní dům na obdélném půdorysu s mansardovou střechou. Na západní straně objekt přiléhá k domu čp. 54. Památkově chráněno od 3. října 2000. | |||||
| Úzká 17 (Q33526852)
| 
|
49783/4-5145 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Úzká 56/17 49°45′6,2″ s. š., 13°22′52,33″ v. d. | Dům z konce 18. století. Spolu se sousedními domy čp. 54 a 55 tvoří charakteristický obraz nábřeží Mže, který se uplatňuje zejména při pohledech ze Saského mostu. Jedna z posledních památek předregulační zástavby tohoto území. Zděný dvoupodlažní dům obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou a s rizality v osách podélných průčelí. Památkově chráněno od 23. listopadu 1998. | |||||
| Na Roudné 12 (Q33526893)
| 
|
45579/4-4457 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Na Roudné 68/12, Luční 68/1 49°45′9,94″ s. š., 13°22′49,36″ v. d. | Venkovská usedlost. Obytná budova, čeledník, stodola, chlévy I-II, ohradní zeď, brána s brankou. Předměstský hospodářský dvůr se středověkou tradicí, doloženou ve hmotě východního dvorního objektu, nejstarší objekt této části města. Pozůstatky gotické obytné stavby zjištěny v jádře dnešní stodoly. Dnešní podoba dvora je výsledkem barokní přestavby po třicetileté válce, obytné stavení lze datovat do poloviny 18. století. Vstup do areálu ze západu z ulice Na Roudné širokou vjezdovou branou a vlevo od ní situovanou samostatnou brankou pro pěší. Hlavní obytné stavení je situováno v severozápadním cípu dvora, vlevo od vstupu. Vpravo od vjezdu, v jihozápadní části dvora, stojí přízemní čeledník. Na něj navazují směrem k severovýchodu dlouhé zděné chlévy. Dvůr na východní straně uzavírá dnes již torzo bývalé stodoly, která v jádru obsahuje pozůstatky gotické stavby. Část dvora se zachovanou valounkovou dlažbou. Poznámka: Pension Stará Plzeň | |||||
| Luční 12 – dům s kaplí (Q33526845)
| 
|
11375/4-5080 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Luční 67/12 49°45′9,79″ s. š., 13°22′52,51″ v. d. | Městský dům s kaplí. Dům je jedním z nejstarších dokladů zástavby Saského předměstí, jež ve svém jádru obsahuje pozdně gotické stavební části a konstrukce pozdně středověkého původu. Dům je ve své dnešní podobě pozdně barokní s klasicistními úpravami a úpravami z přelomu 19. a 20. století. Patrový obytný dům s pavlačí. Stavba kapličky přiléhající k nároží domu připojena pravděpodobně v 1. polovině 19. století. Památkově chráněno od 16. září 1996. | |||||
| Kleisslova vila (Q33526492)
| 
|
37418/4-4454 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Kleisslova 260/4, Lochotínská 260/60 49°45′21,99″ s. š., 13°22′22,94″ v. d. | Kleisslova vila (lusthaus). Předměstské sídlo bohatého Plzeňana z roku 1872, zajímavé architektonicky i svou výzdobou, v romantickém slohu s gotizujícími prvky. Jedna z nejvýznamnějších památek 3. čtvrtiny 19. století v Plzni. Budova stojí v centru areálu, uprostřed zahrady. Před hlavní severní fasádou malý dvůr, uzavřený od ulice mřížovým plotem s vjezdem. Po stranách dvora jsou symetricky umístěna hospodářská stavení. Před jižním průčelím v zahradě bazén s keramickou vázou. V západním zužujícím se cípu zahrady stojí zděný altán. Areál ne severní a východní straně vymezuje původní ohradní zeď. Areál byl novodobě rozdělen mezi dva vlastníky, od hlavního pozemku byla oddělena část se zahradním altánem, v roce 2002 se při prodeji uvažovalo o opětovném scelení.
Poznámka: V letech 1998 a 2002 zamítnuto zrušení památkové ochrany. | |||||
| Sýpka, kaple a ohradní zeď u čp. 100 (Q38048052)
| 
|
18143/4-3541 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Pod Všemi svatými 100/69, pp. 11774/3, 11775, 11776 49°45′25,47″ s. š., 13°22′42,26″ v. d. | Původně poplužní dvůr, patřící svého času plzeňskému baroknímu staviteli Jakubu Augustonovi – barokní z 18. století, klasicistně přestavěn, kaple z doby kolem roku 1800. Původně velký předměstský hospodářský dvůr čtyřboké plně obestavěné formy s kompaktním širokým patrovým průčelím do ulice a polokruhovou vjezdovou branou. Jižní obytná část byla demolována po roce 1965, torzo dvora dnes tvoří bývalý špýchar, kaple a ohradní zeď. Na jižní straně navazovala na dvůr rozsáhlá zahrada, v její zbylé části jsou dnes tenisové kurty.
Poznámka: Původně zapsáno jako součást areálu usedlosti čp. 78. | |||||
| Kostel Všech svatých (Q12030559)
| 
|
20379/4-4451 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Pod Všemi svatými, pp. 12076/1–5, 12078 49°45′30,92″ s. š., 13°22′46,44″ v. d. | Kostel Všech svatých, márnice, soubor 61 náhrobků a hrobek, ohradní zeď. Kostel je cennou ukázkou vyspělé gotiky doby Václava IV., vykazující vlivy svatovítské huti. Obklopen jedním z nejstarších plzeňských hřbitovů s dochovaným souborem dobových náhrobků. Na místě původního románského kostela gotická novostavba z 80. let 14. století, dostavba ve 2. polovině 15. století, renesanční úpravy v 16. století (klenba presbytáře a lodi, nástěnné fresky v presbytáři), předsíň barokní z 2. čtvrtiny 18. století. Další opravy kostela v letech 1856, 1885, 1913, 1945–46 (po bombardování). Hřbitov založen kolem poloviny 12. století, zrušen roku 1901. Kostel stojí v jihovýchodní části poměrně rozlehlého bývalého hřbitova, který po obvodu vymezuje kamenná ohradní zeď. Ve východní části ohrazení vstupní brána, na kterou navazuje osa hřbitova. V průhledu přímo proti bráně na konci hřbitova budova márnice. Jižně od kostela při hrobnickém domku vstupní branka, přístupná od komunikace po vysokém kamenném schodišti. Na hřbitově dochován cenný soubor náhrobků a hrobek většinou z poslední čtvrtiny 19. století (převažují náhrobky s litinovými kříži, dále se vyskytují kamenné náhrobky z jemnozrnného pískovce a zděné kaplové hrobky).
Poznámka: Rozsah památky rozšířen k 23. 12. 1994 o mobiliář kostela. | |||||
| Kunčin hrádek (Q38048053)
|
|
33067/4-4458 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | severně od hřbitova 49°45′38,95″ s. š., 13°22′46,05″ v. d. | Výšinné neopevněné sídliště - Kunčin hrádek, archeologické stopy. Doklad středověké sídelní struktury v této oblasti před založením města. Území památky je dosud jen řídce zastavěnou částí a uchovává si starý ráz okrajové části města, s kostelem Všech svatých tvoří charakteristickou část Roudné. Tvrz se připomíná v letech 1385–1455, ke konci 15. století je uváděna již jako pustá. Archeologicky doložené osídlení v poloze, kam bylo v minulosti tvrziště situováno, je z 12. či 13. století. Poloha tvrziště není spolehlivě určena, situován byl v minulosti zejména na skalní vyvýšeninu, jež je částí kulturní památky, severně od kostela Všech svatých nad prameny, která je od východu oddělena zdánlivým příkopem (úvoz). Zjišťovací sondy zde však přinesly doklady středověkého osídlení, ovšem bez přítomnosti opevněného sídla. Tvrziště se nalézalo nejspíše východně a severovýchodně od zmíněné lokality, v prostoru staršího lomu, stráně a areálu Fakultní nemocnice. Pravděpodobnou polohou tvrziště je zejména podle starších nálezů středověké keramiky a železných předmětů (šipky) místo cca 700 m k severovýchodu, při oplocení areálu Fakultní nemocnice. Poloha je na jihozápadě a jihu ohraničena svahem a lomem. Místo je výrazně změněno lomem a severním směrem parkem Fakultní nemocnice. Tato lokalita (část pp. 12102/10) není předmětem ochrany. Na vlastní ostrožně ve svahu severně od kostela tedy doloženo středověké osídlení z doby před založením města, dosud bez stop opevnění.
Památkově chráněno od 25. října 1963. | |||||
| Kaple v Pramenní ulici (Q38048069)
| 
|
52001/4-5290 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Pramenní ul., nedaleko domu čp. 212, pp. 12106/1 49°45′34,07″ s. š., 13°22′56,35″ v. d. | Klasicistní souukromá kaple postavená v letech 1879–1880 v místech, kde původně stával kamenný kříž, u kterého se zastavovalo procesí poutníků, směřující k nedalekému kostelu Všech svatých na Roudné. Průčelí zakomponované do ohradní zdi je orientované do Pramenní ulice. Drobná stavba obdélného půdorysu zděná z cihel a omítaná, zakrytá sedlovou střechou mírného spádu, s bobrovkami. Na nárožích pilastry s římsovou hlavicí, stavbu obíhá kompletní kladí s profilovaným architrávem, oba štíty s profilovaným rámováním. Na hřebeni střechy při vstupním průčelí kamenný křížek. Vstupní otvor půlkruhem zaklenutý, s profilovanou archivoltou s patkami a klenákem. Původní dvoukřídlé dřevěné dveře s nadsvětlíkem, s barevným zasklením, před nimi předsazena novodobá mříž. V bočních stěnách po jednom zaklenutém okénku s profilovaným nadokenním obloukem. Před dřevěná členěná okna předsazena kovová mříž. Památkově chráněno od 6. června 2002. | |||||
| Masarykův most (Q38048050)
| 
|
49445/4-5106 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Plzeň 1-Severní Předměstí a Plzeň 4-Východní Předměstí, Jateční, přes Berounku 49°45′57,48″ s. š., 13°24′4,32″ v. d. | Masarykův most z roku 1915, vytvořen firmou Müller a Kapsa. Přímý železobetonový obloukový silniční most o délce 117 metrů, nosná konstrukce mostu obnáší 2 pole vetknuté železobetonové klenby, sestávající ze 4 pasů. Zábradlí je železobetonové, sloupkové. Na začátku a na konci mostu a v jeho příčné ose jsou umístěny dvojice železobetonových kandelábrů, které mají podobu dórských sloupů a nesou mnohostěnná osvětlovací tělesa.
Památkově chráněno od 2. července 1997. | |||||
| Procháskův výzkumný ústav (Q38048056)
| 
|
12816/4-5252 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Karlovarská 585/48, Lidická 585/2 49°45′40,92″ s. š., 13°22′9,36″ v. d. | Výzkumný ústav Procháskův - areál. Budova z roku 1930 vytváří s protějším objektem bývalé Vyšší hospodářské školy z roku 1924 cenný prostor s architekturou i zelení dochovanou ve své původní podobě a tvoří vstupní prvek vilové čtvrti Lochotín. Bývalý Jubilejní okresní dětský domov, dnes Procháskův ústav, který užívá Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni. Členitá budova umístěná v zahradě, původně na okraji vilové čtvrti (nyní, po vybudování největšího plzeňského panelového sídliště, na rušné křižovatce Karlovarské a Plaské třídy), v blízkosti lochotínského parku. Stavba je odsunuta od uličních čar a umístěna tak zcela v zeleni.
Památkově chráněno od 7. srpna 2001. | |||||
| Bývalá Vyšší hospodářská škola (Q33526814)
| 
|
12813/4-4896 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Karlovarská 517/50, Lidická 517/1 49°45′42,22″ s. š., 13°22′4,9″ v. d. | Bývalá Vyšší hospodářská škola z roku 1924, jedna z nejvýznamnějších realizací architekta Hanuše Zápala. Budova je doplněna výtvarnými díly významných umělců. Školní budova na nároží Karlovarské a Plaské třídy je vybudována na nepravidelném půdorysu podobnému písmenu L. Objekt je odsunut od uličních čar a umístěn tak v zeleni s ponecháním původních vzrostlých stromů. Objekt je třípodlažní a celý podsklepený. Hlavní průčelí jsou obrácena k městským třídám, tedy na jihozápad a jihovýchod. Hlavní část budovy je tvořena nárožní zvýrazněnou hmotou. Zde je v přízemí umístěn hlavní vchod krytým předsunutím 1. patra na sloupech. Mohutnými dvoukřídlými dveřmi s plastickou výzdobou se zemědělskými motivy je možno přes nádvoří vstoupit do haly. Zde je při dvorním průčelí umístěno mohutné dvojramenné schodiště, u jeho pilířů jsou dvě sochy od sochaře O. Švece. Na konci chodby navazuje směrem do ulice přistavený obytný dvojpodlažní domek s byty zaměstnanců školy. Domek má z ulice vlastní vchod, vlastní schodiště. Památkově chráněno od 3. ledna 1994. | |||||
| Pomník Martina Kopeckého (Q38048064)
| 
|
18320/4-4456 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Lochotínský park, parc. 10941 49°45′39,88″ s. š., 13°21′59,47″ v. d. | Pomník plzeňského purkmistra Martina Kopeckého, datovaný 1884. Na dvou stupních stojí čtyřboký, dole dvakrát odstupněním zúžený mramorový podstavec. Nahoře na plintě bronzová busta Martina Kopeckého na vlastním oblém profilovaném podstavci. Busta je vysoká asi 50 cm, celek asi 350 cm. Poznámka: Původně uvedena parc. 1855. | |||||
| Lázeňský pavilón (Q38048059)
| 
|
45617/4-4455 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Karlovarská (61), pp. 10941, 10943 49°45′40,58″ s. š., 13°21′59,42″ v. d. | Lázeňský pavilón, postaveno v roce 1833 jako součást plánovaných Lochotínských lázní (jako objekt vanových koupelí) v empirovém slohu. Poslední pozůstatek bývalých lochotínských lázní. Samostatně stojící podélná budova s vyšší a hlubší pětibokou centrální stavbou, krytou valbovou střechou a dvěma nižšími, užšími pětiosými křídly se samostatnými valbovými střechami. Střední budova je pročleněna na jižní a severní straně sledem toskánských pilastrů, jež nesou kladí a mocně vysazenou, hranolovými konzolami nesenou římsu, obíhající celou stavbu. Mezi pilastry jsou umístěna vysoká polokruhem zaklenutá okna se žaluziemi. V ose jižní i severní fasády umístěn pravoúhlý vchod s půlkruhovým nadsvětlíkem, vyplněný dřevěnou zasklenou empírovou mříží. Vchod i nadsvětlík kryjí dřevěné žaluzie. Poznámka: Původně z MonumNetu přeneseno číslo popisné 61, neexistuje. Parcela 10943. | |||||
| Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého (Q38048055)
| 
|
12533/4-4883 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Karlovarská, při domu 459/67, pp. 11153/3 49°45′45,24″ s. š., 13°21′54,94″ v. d. | Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. století. Zděná hranolová výklenková kaple pod sedlovou střechou krytou plechem. Fasáda je členěna nárožními pilastry, jejichž hlavice nesou kladí a trojúhelníkové štíty s výraznou profilovanou korunní římsou. Průčelí je prolomeno půlválcovou nikou zaklenutou konchou se štukovou mušlí a edikulou s klenákem akantového reliéfu. V nice je osazena pískovcová plastika světce na profilovaném projmutém soklu s rozetou držáku (nedochovala se). K zadnímu průčelí přiléhá nižší otevřená kaple s totožně členěným kladím i trojúhelníkovým štítem, krytá sedlovou střechou s plechovou krytinou. Kladí podpírá pár sloupů. Památkově chráněno od 25. října 1993. | |||||
| Kaple svaté Rodiny (Q66056864)
| _2.JPG)
|
18002/4-4452 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Kotíkovská, parc. 11285 49°45′59,76″ s. š., 13°21′38,13″ v. d. | Barokní kaple slohově řazená do druhé čtvrtiny až druhé poloviny 18. století. Na čtvercovém půdorysu z okosenými rohy, hlavní průčelí k ulici rámováno lisenami a ukončeno sedlově zvlněnou korunní římsou, jejíž složitý profil obíhá stavbičku. Ve směru stoupání umístěna těsně u pravého okraje komunikace cca jižně od domu čo. 20. Zasvěcení kaple uvedeno v Mapy.cz, NPÚ jej neuvádí. Poznámka: Chráněno v rámci souboru dvojice kaplí. | |||||
| Kaple svatého Kryštofa (Q66056863)
| 
|
18002/4-4452 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Kotíkovská, parc. 11280/5 49°46′6,88″ s. š., 13°21′30,09″ v. d. | Barokní kaple slohově řazená do druhé čtvrtiny až druhé poloviny 18. století. Ve směru stoupání umístěna vlevo od ulice, asi 15 metrů od vnějšího okraje chodníku, zhruba vstřícně domu čo. 28. Zasvěcení kaple uvedeno v Mapy.cz, NPÚ jej neuvádí. Poznámka: Chráněno v rámci souboru dvojice kaplí. V evidenčním listu NPÚ je připojena jako příloha s poznámkou, že není památkově chráněna – není zřejmé, kdo a na základě čeho rozšířil ochranu původně jedné kapličky na celou dvojici, údajně však byla kaple zapsána pod názvem „soubor kaplí“. | |||||
| Kestřánkova vila Marie (Q12029181)
| 
|
11894/4-4678 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Karlovarská 451/70, Boženy Němcové 451/8 49°45′50,71″ s. š., 13°21′54,89″ v. d. | Kestřánkova vila z roku 1898 podle projektu architekta Františka Krásného. Dům patří k prvním secesním stavbám ve střední Evropě. Hodnotné je zejména na svou dobu netypické členění fasád s uplatněním motivů florální secese, ale i plastické výzdoby, zejména však schodišťová věž, zakončená helmicí. Nejvýraznějším prvkem stavby je těleso schodišťové věže, prorůstající západním průčelím vily a ukončené loggií, která je zastřešena přilbovitou kopulí. Loggiové otvory věže jsou vyplněny mřížemi. Jižní fasáda je zdobena malým štítem se čtyřmi pylony s jednoduchým rostlinným dekorem. Na pylonu při malé střešní terase je umístěna naturalistická nadživotní plastika sedící postavy (snad dudák). Výzdoba průčelí je velmi decentní (listy s kruhy na parapetních plochách, náznak bosáže). Objekt byl v roce 1908 rozšířen na východní straně o další trakt, čímž byla poněkud porušena hmotová kompozice. V té době zřejmě došlo i k některým úpravám jižní fasády (zazdění loggie v 1. patře apod.). Vila je zasazena do zahrady, založené prof. Dr. Ing. Josefem Sigmundem (zeť stavebníka). Památkově chráněno od 11. listopadu 1991. | |||||
| Mečířova vila (Q33526533)
| 
|
10247/4-4930 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Boženy Němcové 493/9, Libušina 493/16 49°45′52,73″ s. š., 13°22′3″ v. d. | Frišova, později Mečířova vila. Jedna z nejreprezentativnějších obytných budov města, postavená plzeňským stavitelem Václavem Frišem v letech 1914–1915 pro vlastní potřebu. Vila má dochovanou dispozici a původní štukové a řezbářské detaily v interiéru. Současně se stavbou vily byla velkorysým způsobem založena okrasná zahrada, z níž se dodnes zachovala asi třetina. Na zbývající ploše vystavěl později stavitel Friš další dvě vily pro vlastní děti. Objekt je zapojen do zahrady soustavou teras s vestavěným skleníkem. Součástí zahrady je i dodnes dochovaný bazén. Památkově chráněno od 27. září 1994. | |||||
| Rodinný dům Františka Beneše se zahradou (Q33526886)
| 
|
51011/4-5245 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Vlastina 502/8 49°45′55,06″ s. š., 13°22′11,94″ v. d. | Rodinný dům Františka Beneše se zahradou postaven v letech 1921–1922 podle vlastního návrhu Františka Beneše. Samostatně stojící vila o 2 nadzemních podlažích a částečně obytném podkroví je na nepravidelném, přibližně obdélníkovém půdorysu, v zahradě. Památkově chráněno od 4. června 2001. | |||||
| Karoliny Světlé 21 (Q33526579)
| 
|
10252/4-4931 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Karolíny Světlé 558/21, Vlastina 558/9 49°45′55,57″ s. š., 13°22′9,32″ v. d. | První funkcionalistická vila v Plzni, realizace architekta J. Špalka podle projektu z roku 1928, je dochována ve stavu takřka původním. Volně stojící stavba o suterénu a třech nadzemních podlažích (nepravidelný půdorys lze vymezit obdélníkem 11 x 6 metrů) je promyšlenou sestavou kubických hmot. Hlavní průčelí o třech osách rozměrných oken je orientováno jižně, trojice svislých průběžných oken v ose severního průčelí osvětluje halu se schodištěm a galerií. Ploché střechy jsou zčásti využity jako terasy. Zajímavě je řešen krytý průjezd navazující na hlavní vstup do domu. Památkově chráněno od 22. září 1994. | |||||
| Růženy Svobodové 18 (Q33526569)
| 
|
12884/4-4956 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Růženy Svobodové 584/18 49°45′57,64″ s. š., 13°22′2,58″ v. d. | Funkcionalistická vila z roku 1930. Situována v řadě rodinných domků a vil při jižní straně ulice. Stavba je třípodlažní, celá podsklepená. Je vybudována na nepravidelném, přibližně čtvercovém půdorysu. Vstup do objektu je umístěn do ulice v úrovni zvýšeného přízemí. Vnější schodiště je kryto terasou v 1. patře. Památkově chráněno od 31. října 1994. | |||||
| Vlastina 23 (Q33526550)
| 
|
45203/4-5249 Pam. katalog MIS | Severní Předměstí | Vlastina 602/23 49°46′5,44″ s. š., 13°22′4,02″ v. d. | Vila je čistá funkcionalistická stavba z roku 1934 o dvou obytných podlažích, jedna z nejvýznamnějších v Plzni. Zachovala se v původním architektonickém a dispozičním řešení, včetně částí původního vybavení stavby a interiérů. Zachováno umístění objektu v prostředí zahrady. Jednoduchá hmota vily je oživena vloženým půlválcovým proskleným schodištěm, lodžií a rozsáhlou terasou v rozdílných úrovních. Původní rozsah komponované zahrady s altány, vodní plochou a tenisovým kurtem byl zásadně zmenšen, ale i hodnotově ochuzen v letech 1975 a 1989 (dvě etapy výstavby bývalé Krajské politické školy). Památkově chráněno od 27. června 2001. |
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Plzni-Severním Předměstí na Wikimedia Commons
