Seznam kulturních památek v Brně-Líšni

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Líšeň v městské části Brno-Líšeň ve městě Brno v okrese Brno-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

LíšeňEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Tramvajová trať Brno – Líšeň (Q782975)


 
   
10612/7-8616
Pam. katalog
MIS
Líšeň od konečné tramvaje č. 10 k bývalému nádraží Brno-Líšeň
49°11′52,81″ s. š., 16°41′41,36″ v. d.
Tramvajová trať předměstská. Dvoukolejná trať o rozchodu 1435 mm a celkové délce 2,6 km, sypané těleso nesoucí soustavu pražců s kolejnicemi. Parc. Líšeň 3089/1, Slatiny 169/1. Pozůstatek místní dráhy z Brna-Černovic do Líšně z roku 1905. REI 2007: V dezolátním stavu, kromě úseků přímo v areálu muzea je trať zneprůjezdněna. Těleso je na některých místech sesypáno a porostlé náletovou vegetací, kolejnice místy zcela chybí, pražce jsou ztrouchnivělé.

Památkově chráněno od 6. června 1995.
Památková ochrana zrušena 22. srpna 2016.

Boží muka (Q33135602)


 
   
28370/7-312
Pam. katalog
MIS
Líšeň Holzova, pp. 3089/6
49°12′5,02″ s. š., 16°41′39,6″ v. d.
Atypická kamenná sloupková boží muka ze 17. století.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Frienfelsův pomník (Q37021763)


   
17651/7-305
Pam. katalog
MIS
Líšeň Trnkova, pp. 2731/1
49°12′7,11″ s. š., 16°41′17,48″ v. d.
Klasicistní náhrobek barona Freinfelse. Pomník zřejmě přemístěn na neznámé místo nebo zničen.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Boží muka (Q33135651)


 
   
39360/7-314
Pam. katalog
MIS
Líšeň Trnkova, pp. 2726
49°12′7,76″ s. š., 16°41′14,58″ v. d.
Zděná pilířková boží muka z 1. poloviny 19. století.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Fučíkova 5 (Q33244183)


 
   
11296/7-8695
Pam. katalog
MIS
Líšeň Fučíkova 763/5
49°12′10,88″ s. š., 16°41′25,53″ v. d.
Venkovský dům. Charakteristická obytná zástavba brněnského předměstí, dochovaná bez významnějších rušivých zásahů, doklad historické zástavby.

Památkově chráněno od 28. května 1996.

Hřbitovní 9 (Q33244173)


 
   
11187/7-8654
Pam. katalog
MIS
Líšeň Hřbitovní 109/9
49°12′14,42″ s. š., 16°41′34,33″ v. d.
Venkovská usedlost - chalupa. Doklad historické zástavby.

Památkově chráněno od 27. února 1996.

Poledníkova 7 (Q33244159)


 
   
11189/7-8655
Pam. katalog
MIS
Líšeň Poledníkova 137/7
49°12′12,61″ s. š., 16°41′42,42″ v. d.
Venkovská usedlost - chalupa. Doklad historické zástavby.

Památkově chráněno od 27. února 1996.

Kostel svatého Jiljí (Q12030822)


 
   
20052/7-68
Pam. katalog
MIS
Líšeň náměstí Karla IV., Pohankova, pp. 135, 136
49°12′20,43″ s. š., 16°41′41,5″ v. d.
Areál kostela.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Sousoší Nejsvětější Trojice (Q30109963)


 
   
26912/7-220
Pam. katalog
MIS
Líšeň náměstí Karla IV., Pohankova, za kostelem, pp. 136
49°12′20,45″ s. š., 16°41′42,92″ v. d.
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Fara (Q33244167)


 
   
12086/7-8555
Pam. katalog
MIS
Líšeň Pohankova 43/18
49°12′19,65″ s. š., 16°41′42,23″ v. d.
Budova fary z roku 1794. Přízemní řadová budova na půdoryse příčně orientovaného obdélníka s hlubokým rizalitem o hloubce jedné okenní osy v západní krajní ose nádvorní fasády, který představuje jakési zakrnělé křídlo. Uliční průčelí je šestiosé (3+1+2) a v třetí ose zprava je prolomen obdélný vstupní otvor, přístupný po třech schůdcích. Na levou boční fasádu navazuje půlkruhově završený průjezd do farního dvora.

Památkově chráněno od 11. října 1993.

Zámek Líšeň (Q29090596)


 
   
47821/7-40
Pam. katalog
MIS
Líšeň Pohankova 34/8
49°12′18,88″ s. š., 16°41′49,98″ v. d.
Areál barokního zámku s parkem. Trojkřídlý jednopatrový barokní zámek vznikl po roce 1714 přestavbou starší renesanční tvrze, na počátku 19. století prošel úpravami.
  • zámek. Volně stojící trojkřídlá jednopatrová dvoutraktová budova s dlouhým hlavním křídlem a pravoúhle nasazenými krátkými křídly obestupujícími dvůr, uzavřený původně jednopatrovou otevřenou chodbou (nynější nově postavena), za zámkem hospodářský dvůr. Z bočního průčelí jižního křídla vystupuje hranolový rizalit kaple s volutovým štítem, na římse štítu busty antických imperátorů.
  • park. Přírodně krajinářský park rozdělený terénní vlnou na dvě části. Zámecká zahrada vznikla v souvislosti s přestavbou zámku za Jana Kryštofa z Freinfelsu, patrně v první čtvrtině 18. století. Současná podoba parku pochází z roku 1826. V roce 1972 byl park rekonstruován.
  • ohradní zeď. Cihelné ohrazení areálu na jižní, západní a východní straně.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Zahradní 52 (Q33244151)


 
   
29253/7-8874
Pam. katalog
MIS
Líšeň Zahradní 453/52
49°12′29,86″ s. š., 16°41′45,95″ v. d.
Nárožní venkovský dům. Doklad historické zástavby.

Památkově chráněno od 21. února 2000.

Kaplička se zvonicí (Q33135752)


 
   
46639/7-308
Pam. katalog
MIS
Líšeň Ondráčkova, mezi čp. 102 a 104, pp. 3354
49°12′13,16″ s. š., 16°42′32,16″ v. d.
Kaplička se zvonicí z roku 1868, výrazně situovaná na návrší přístupném schodištěm.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Kaple Panny Marie (Q8408850)


 
   
50009/7-8850
Pam. katalog
MIS
Líšeň vrch Kostelíček, severovýchodně od centra staré Líšně, pp. 3807, 3808
49°12′35,07″ s. š., 16°42′19,61″ v. d.
Historizující poutní kaple Panny Marie Pomocnice z roku 1914, vystavěná na místě původní kaple z roku 1630.
  • kaple
  • klasicistní kříž z roku 1805. Historizující litinový kříž umístěný na klasicistní kamenné části z roku 1803, s nápisovou deskou z roku 1904. Na prostranství před kaplí. 49°12′35,53″ s. š., 16°42′18,68″ v. d.

Památkově chráněno od 8. září 1999.

Hradisko Staré zámky (Q12327288)


 
   
17359/7-339
Pam. katalog
MIS
Líšeň 1,5 km severovýchodně od středu obce, ostroh Říčky
49°13′4″ s. š., 16°42′45″ v. d.
Ostrožní pravěké hradiště bylo osídleno v mladší době kamenné, starší době železné a v době keltské. Později bylo obnoveno v době Velkomoravské říše (830–906), kdy zde stála opevněná osada, která se stala správním střediskem brněnského prostoru. Dobře je dochováno vnější přepažující opevnění na severozápadní straně lokality na pokraji lesa. Toto opevnění je tvořeno v délce přes 320 m valem a příkopem. Převýšení valu oproti vnitřní ploše lokality je 2–2,5 m, vůči příkopu pak 2,5–4 m. Široký příkop, jehož dno je široké 2–4 m, má vzhledem k vnějšímu terénu hloubku cca 2 m. Další průběh tohoto opevnění je v jihozápadním směru patrný pouze mírnou terénní vlnou a depresí, kterou lze sledovat až k dnešnímu hřbitovu.
  • Pp. 1133/1 (část), 3889/1 (část), 3889/2, 3890, 3891/1, 3892, 3893, 5318/1
  • bez staveb: pp. 3894–3897

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Hradisko Chochola (Q37021744)


 
   
47870/7-7032
Pam. katalog
MIS
Líšeň 49°14′19,33″ s. š., 16°43′18,12″ v. d. Výšinné opevněné sídliště z pozdní doby bronzové – hradisko Chochola, archeologické stopy. Lokalitu objevil roku 1940 J. Poulík, který ji považoval za keltské oppidum. V. Podborský roku 1972 datoval hradiště do pozdně halštatského období. Teprve v letech 1988 zde menší sondáží získal datovatelné nálezy P. Kos, další materiál přinesla sondáž v roce 1998. Materiál je možno zařadit do podolské fáze středodunajských popelnicových polí z pozdní doby bronzové. Hradiště o rozloze asi 12,8 ha leží na ostrožně, která má nepravidelný protáhlý tvar s delší osou ve směru SZ–JV o délce 730 m. Jeho šířka se pohybuje od 150 m na severu přes maximálně 260 m ve střední části lokality až po 40–60 m široký výběžek na jihu. Na severní nejpřístupnější straně je přepaženo ve směru západ–východ asi 1,5 m vysokým valem a příkopem o délce 90 m. Vnitřní opevnění, probíhající asi o 110 m jižněji, se nachází na hřbetu skalnatého návrší a vede dále nejprve na SV a poté se stáčí na JV po obvodu lokality. Val zde dosahuje oproti příkopu výšky 3–5 m. Na nejvýchodnějším konci lokality fortifikace opět zatáčí jihozápadním směrem k zúženému jižnímu výběžku. Opevnění je zde v délce asi 320 m tvořeno valem s kamennou destrukcí, který je oproti vnější straně převýšen o 1,5 až 2,2 m. V nejjižnější části se val prudce stáčí a směřuje po západním obvodu SZ směrem do sedla, odkud pokračuje po JZ obvodu a poté se stáčí východním směrem ke skalnatému hřbetu. Na severním svahu nejvyššího skalnatého návrší stojí před opevněním další val, vysoký 2,3–3 m, na jehož vnějším obvodu probíhá 2–3 m široká plošina.
  • Pp. 5417–5419, 5550–5554, 5563–5577, 5758–5786, 5806, 5807, 5808/1, 5809–8511, 5813, 5815–5817.

Památkově chráněno od 22. února 1978.

ReferenceEditovat


Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat