Seznam králů Sikyónu
Sikyón, starověké řecké město u severovýchodního pobřeží Peloponésu, založil mytický král Aigialeus, syn říčního boha Inachis.[1]
Řecké mýty říkají, že po potopě světa, kterou seslal na lidstvo nejvyšší bůh Zeus, se Deukalión se svou ženou Pyrrhou stali zakladateli nového lidského rodu.[2][3] Říční bůh Inachos, hned po potopě vykopal v Argolidě kanály a odvedl všechny stojaté vody do moře a tak vytvořil z Argolidy obyvatelnou krajinu. Po zalidnění země se stal jejím prvním králem.[4] Jeho synové pak založili města, která patří podle mýtů i archeologických nálezů mezi nejstarší v Řecku.[5] Starší syn Foróneus založil království Foroneia a město Foroneus, první na Peloponésu[6] a mladší syn Aigialeus se stal zakladatelem a králem města Aigialea, které po mnoha stoletích změnilo svůj název na Sikyón po stejnojmenném králi Sikyónovi.[7][1]
Křesťanský historik Augustin z Hippa ve svém díle De civitate Dei (O obci boží) píše, že se Abrahám, biblická postava ze starozákonní knihy Genesis narodil v době, kdy už malé království Sikyón existovalo.[8]
Následující tabulka uvádí seznam králů Sikyónu až po 26. krále Zeuxippa, zaznamenaný řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[9]Dalších pět zaznamenal antický autor Pausaniás[10][11]
| Seznam králů Sikyónu | |||||
| Panovník | Období vlády (letopočty jsou fiktivní) | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Aigialeus | 22. století př. n. l. | ||||
| EVR | 21. století př. n. l. | ||||
| Telchin | 21. století př. n. l. | ||||
| Apis | 20. století př. n. l. | ||||
| Thelxión | 20. století př. n. l. | ||||
| Aigyros | 20. století př. n. l. | ||||
| Thourimachos | 19. století př. n. l. | ||||
| Leukippos | 19. století př. n. l. | ||||
| Messapos | 18. století př. n. l. | ||||
| Peratos | 18. století př. n. l. | ||||
| Plémnaios | 18. století př. n. l. | ||||
| Orthopolis | 17. století př. n. l. | ||||
| Marathónios | 16. století př. n. l. | ||||
| Marathios | 16. století př. n. l. | ||||
| Echyreus | 16. století př. n. l. | ||||
| Korax | 15. století př. n. l. | ||||
| Epópeus | 15. století př. n. l. | ||||
| Lamedón | 15. století př. n. l. | ||||
| Sikyón | 14. století př. n. l. | ||||
| Polybos | 14. století př. n. l. | ||||
| Adrastos | 13. století př. n. l. | ||||
| Ianiskos (nebo Inachos) | 13. století př. n. l. | ||||
| Faistos | 13. století př. n. l. | ||||
| Polyfeides | 13. století př. n. l. | ||||
| Pelasgos | 13. století př. n. l. | ||||
| Zeuxippos | 12. století př. n. l. | ||||
| Hippolytos | 12. století př. n. l. | ||||
| Lakestades | 11. století př. n. l. | ||||
| Lakestades a Falkes | 11. století př. n. l. | ||||
| Rhégnidas | 11. století př. n. l. | ||||
Podle Eusebia z Kaisareie těchto 26 králů Sikyónu vládlo po dobu 959 let. Po Zeuxippovi se dostali k moci kněží boha Apollóna Karneia, kteří vládli 33 let.[9] Dórský bůh Apollón Karneios byl nejvýznamnějším bohem uctívaným hlavně v oblastech Peloponésu.[12] V Sikyónu měl svatyni[13] a na jeho počest (ve Spartě v měsíci zvaném "karneios", tj. druhá polovina srpna a první zářijová) se každoročně konal největší devítidenní svátek Karneia.[12][14] Jelikož patřil Apolón Karneios k nejuctívanějším bohům v náboženském životě obyvatelstva Sikyónu, jeho kněží měli zřejmě velký vliv na politické dění v zemi.
| Vláda kněží v Sikyóne | |||||
| Jméno | Doba vlády | ||||
| Archelaos | 1 rok | ||||
| Automedón | 1 rok | ||||
| Theoklytos | 4 roky | ||||
| Eunéos | 6 let | ||||
| Theonomos | 9 let | ||||
| Amfigyes | 12 let | ||||
| Charidémos | 1 rok | ||||
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam kráľov Sikyónu na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 7,1,1.
- ↑ Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 110–111.
- ↑ Apollodoros, Kronika, 1,7,2.
- ↑ Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 226.
- ↑ Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 71.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,15,5.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,6,5.
- ↑ Augustin, De civitate Dei, 18,2.
- ↑ a b Eusebios, Kronika 2,175.[1]
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,6,7.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,13,1.
- ↑ a b Thukydides. Dejiny peloponézskej vojny, V. Martin: THETIS, 2010. ISBN 978-80-970115-4-3. S. 110.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,10,2.
- ↑ Herodotos, História, 7,206.