Seznam králů Sikyónu

seznam na projektech Wikimedia

Sikyón, starověké řecké město u severovýchodního pobřeží Peloponésu, založil mytický král Aigialeus, syn říčního boha Inachis.[1]

Sikyón ležící severozápadně od města Korint
Antické divadlo v Sikyónu
Sikyónská didrachma, cca 380 př. n. l.

Řecké mýty říkají, že po potopě světa, kterou seslal na lidstvo nejvyšší bůh Zeus, se Deukalión se svou ženou Pyrrhou stali zakladateli nového lidského rodu.[2][3] Říční bůh Inachos, hned po potopě vykopal v Argolidě kanály a odvedl všechny stojaté vody do moře a tak vytvořil z Argolidy obyvatelnou krajinu. Po zalidnění země se stal jejím prvním králem.[4] Jeho synové pak založili města, která patří podle mýtů i archeologických nálezů mezi nejstarší v Řecku.[5] Starší syn Foróneus založil království Foroneia a město Foroneus, první na Peloponésu[6] a mladší syn Aigialeus se stal zakladatelem a králem města Aigialea, které po mnoha stoletích změnilo svůj název na Sikyón po stejnojmenném králi Sikyónovi.[7][1]

Křesťanský historik Augustin z Hippa ve svém díle De civitate Dei (O obci boží) píše, že se Abrahám, biblická postava ze starozákonní knihy Genesis narodil v době, kdy už malé království Sikyón existovalo.[8]

Následující tabulka uvádí seznam králů Sikyónu až po 26. krále Zeuxippa, zaznamenaný řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[9]Dalších pět zaznamenal antický autor Pausaniás[10][11]

Seznam králů Sikyónu
Panovník Období vlády (letopočty jsou fiktivní)
Aigialeus 22. století př. n. l.
EVR 21. století př. n. l.
Telchin 21. století př. n. l.
Apis 20. století př. n. l.
Thelxión 20. století př. n. l.
Aigyros 20. století př. n. l.
Thourimachos 19. století př. n. l.
Leukippos 19. století př. n. l.
Messapos 18. století př. n. l.
Peratos 18. století př. n. l.
Plémnaios 18. století př. n. l.
Orthopolis 17. století př. n. l.
Marathónios 16. století př. n. l.
Marathios 16. století př. n. l.
Echyreus 16. století př. n. l.
Korax 15. století př. n. l.
Epópeus 15. století př. n. l.
Lamedón 15. století př. n. l.
Sikyón 14. století př. n. l.
Polybos 14. století př. n. l.
Adrastos 13. století př. n. l.
Ianiskos (nebo Inachos) 13. století př. n. l.
Faistos 13. století př. n. l.
Polyfeides 13. století př. n. l.
Pelasgos 13. století př. n. l.
Zeuxippos 12. století př. n. l.
Hippolytos 12. století př. n. l.
Lakestades 11. století př. n. l.
Lakestades a Falkes 11. století př. n. l.
Rhégnidas 11. století př. n. l.

Podle Eusebia z Kaisareie těchto 26 králů Sikyónu vládlo po dobu 959 let. Po Zeuxippovi se dostali k moci kněží boha Apollóna Karneia, kteří vládli 33 let.[9] Dórský bůh Apollón Karneios byl nejvýznamnějším bohem uctívaným hlavně v oblastech Peloponésu.[12] V Sikyónu měl svatyni[13] a na jeho počest (ve Spartě v měsíci zvaném "karneios", tj. druhá polovina srpna a první zářijová) se každoročně konal největší devítidenní svátek Karneia.[12][14] Jelikož patřil Apolón Karneios k nejuctívanějším bohům v náboženském životě obyvatelstva Sikyónu, jeho kněží měli zřejmě velký vliv na politické dění v zemi.

Vláda kněží v Sikyóne
Jméno Doba vlády
Archelaos 1 rok
Automedón 1 rok
Theoklytos 4 roky
Eunéos 6 let
Theonomos 9 let
Amfigyes 12 let
Charidémos 1 rok

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam kráľov Sikyónu na slovenské Wikipedii.

  1. a b Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 7,1,1.
  2. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 110–111. 
  3. Apollodoros, Kronika, 1,7,2.
  4. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 226. 
  5. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 71. 
  6. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,15,5.
  7. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,6,5.
  8. Augustin, De civitate Dei, 18,2.
  9. a b Eusebios, Kronika 2,175.[1]
  10. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,6,7.
  11. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,13,1.
  12. a b Thukydides. Dejiny peloponézskej vojny, V. Martin: THETIS, 2010. ISBN 978-80-970115-4-3. S. 110. 
  13. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,10,2.
  14. Herodotos, História, 7,206.