Seznam hřbitovů v Českých Budějovicích

seznam na projektech Wikimedia

Na území Českých Budějovic bylo mnoho hřbitovů, z nichž některé se používají doposud, jiné se již nepoužívají a další zanikly zcela:

Název Obrázek Stav Umístění Založení Zánik Galerie Popis
Dobrovodský hřbitov hřbitov na Dobré Vodě funkční Hornická ~1912
Kategorie „Cemetery in Dobrá Voda u Českých Budějovic“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cemetery in Dobrá Voda u Českých Budějovic“ na Wikimedia Commons
mezi lety 1952–1990 spadal pod České Budějovice; na Dobré Vodě existoval ještě hřbitov u kostela, ale ten již v této době nebyl používán, formálně byl zrušen v roce 1912[1]
Hřbitov svaté Otýlie hřbitov sv. Otýlie, hlavní vchod funkční Pražská 108–110 1887–23. 4. 1889
Kategorie „Hřbitov sv. Otýlie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Hřbitov sv. Otýlie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
hlavní českobudějovický hřbitov
Hřbitov u svatého Mikuláše katedrála a okolí zaniklý Katedrála svatého Mikuláše 13. století 1784
Kategorie „Cathedral of Saint Nicholas (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cathedral of Saint Nicholas (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
bezprostřední okolí kostela / katedrály svatého Mikuláše, též krypty pod katedrálou a kostnice pod kaplí Smrtelných úzkostí páně; poslední pohřeb proběhl 22. září 1784[2]
Kapucínská krypta bývalý kostel svaté Anny zaniklý Kostel svaté Anny <1621 >1786 Při přestavbě kostela na koncertní síň byla objevena pohřební krypta vybudovaná ze sklepů domů zničených požárem, na jejichž místě kostel vznikl. Pohřbíváno v letech 1621–1786.[3]
Hřbitov u svatého Václava zaniklý Krajinská 42–44 před 1327 1796 areál původního městského špitálu se hřbitovem a kostelem
Hřbitov v Mladém kaple svaté Karolíny funkční J. Masaryka 1. září 1889
Kategorie „Mladé cemetery“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mladé cemetery“ na Wikimedia Commons
připojením Mladého k Českým Budějovicím roku 1952 se stal druhým funkčním městským hřbitovem
Klášterní hřbitov Piaristické náměstí, dlažba zaniklý Piaristické náměstí 13. století 1742
Kategorie „Piaristické náměstí (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Piaristické náměstí (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
pro členy kláštera a chudší laiky, významnější osobnosti pohřbívány u kostelní zdi, v kostele, kaplích a dalších místech v klášteře; mezi kostelem a Solnicí existovala kostnice
Kolumbárium Husův sbor kostel s kolumbáriem funkční Palackého náměstí 1. listopadu 1947
Kategorie „Husův sbor (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Husův sbor (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
kolumbárium je přístupné v přízemí věží kostela Husův sbor
Morový hřbitov (nejstarší) zaniklý Lannova loděnice nejstarší doložený morový hřbitov se rozkládal na levém břehu Vltavy v oblasti současných zahrad Lannovy loděnice[2]
Morový hřbitov u Boru zaniklý Branišovský les 12. října 1680 za morové epidemie 1679–1681 vznikly tři malé hřbitovy vybavené centrálním křížem; datum odpovídá svěcení děkanem Janem Jiřím Bormanem[2]
Morový hřbitov u Suchého Vrbného zaniklý Suché Vrbné 12. října 1680 za morové epidemie 1679–1681 vznikly tři malé hřbitovy vybavené centrálním křížem; datum odpovídá svěcení děkanem Janem Jiřím Bormanem; rozkládal se u Suchého Vrbného[2]
Morový hřbitov u Šafránku zaniklý Husova kolonie 12. října 1680 za morové epidemie 1679–1681 vznikly tři malé hřbitovy vybavené centrálním křížem; datum odpovídá svěcení děkanem Janem Jiřím Bormanem; rozkládal se u rybníka Šafránku[2]
Německý vojenský hřbitov Dům kultury Slavie zaniklý Zátkovo nábřeží ~1940 1945 symbolický hřbitov zřízený v zahradě Německého spolkového domu (Armáďák, dnes DK Slavie), vztyčovány dřevěné kříže za německé padlé
raně středověké pohřebiště kříže v místech hrobů zaniklý Piaristické náměstí mladší doba hradištní
Kategorie „Piaristické náměstí (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Piaristické náměstí (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
na okraji současného Piaristického náměstí byly zjištěny hroby pocházející z doby před založením města, které předcházejí pozdějšímu klášternímu hřbitovu[4]
Staroměstský hřbitov Hřbitov s kostelem sv. Prokopa v r. 1838 nevyužívaný Staroměstská 13. století 1889
Kategorie „Staroměstský hřbitov (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Staroměstský hřbitov (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
kolem kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele, část přeměněna v park
Třebotovický hřbitov hřbitov u Třebotovic funkční K Lusnému 1912
Kategorie „Cemetery in Třebotovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cemetery in Třebotovice“ na Wikimedia Commons
vysvěcen 2. června 1912 biskupem Hůlkou;[1] leží u Dobré Vody na konci ulice K Lusnému, katastrem Třebotovice, pod České Budějovice spadá od roku 1985
Vojenský hřbitov bývalý vojenský hřbitov zaniklý Plavská 29. června 1797 1957
Kategorie „Military cemetery (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Military cemetery (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
přeměněn v park bez exhumace ostatků, částečně zastavěn
Židovský hřbitov dochované náhrobky nevyužívaný Pekárenská 79 1867 1942/1950
Kategorie „Jewish cemetery in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
rekonstruován po roce 1990
Židovský hřbitov, nejstarší křižovatka Kněžské a Hradební zaniklý ~Hradební 9c 2. pol. 14. století 1506 první židovský hřbitov, v hradebním parkánu mezi Kněžskou, Hradební a U Černé věže
Židovský hřbitov, starší prostor u Zlatého mostu zaniklý Zlatý most ? 1506 druhý židovský hřbitov, na levém břehu Malše u současného Zlatého mostu

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Pamětní kniha obce Kališť
  2. a b c d e KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 12. 
  3. SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2009-05-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  4. Královská založení na jihu Čech: za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice: [s.n.], 2016. 335 s. ISBN 978-80-85033-74-8, ISBN 80-85033-74-7. OCLC 985914667 S. 236. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat