Seznam elektráren v Českých Budějovicích
Tato stránka obsahuje seznam průmyslových objektů, které se zabývají výrobou či kogenerací elektřiny na území Českých Budějovic a dosahují výkonu přinejmenším 100 kW.
Seznam editovat
| Elektrárna | Obrázek | Umístění | Založení | Výkon | Galerie | Popis |
|---|---|---|---|---|---|---|
| FVE – BS-Reality servis | Nemanická | 2009 | 150 kW | FVE – BS-Reality servis České Budějovice.[1][2] | ||
| FVE – CB Auto | Milady Horákové | 2010 | 161 kW | [1][3] | ||
| FVE DAVID SERVIS | Křižíkova | 2009 | 101 kW | [1][4] | ||
| FVE Metropol |  |
Senovážné náměstí | 2009 | 148 kW |  |
[1][5] |
| FVE S.M.S. | Dobrovodská | 2010 | 506 kW | [1][6] | ||
| Hydroelektrárna čes. akciového pivovaru |  |
České Vrbné | 1921 | 340 kW[7] | |
Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW[8]). |
| MVE České Vrbné | České Vrbné | 1985 | 1960 kW | Dvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW[8]), provozuje 1. elektrárenská s.r.o. | ||
| MVE Sokolský ostrov |  |
Jiráskův jez | 1930[7] | 650 kW[8] 760 kW[7] |
|
Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW.[7] |
| MVE u Trilčova jezu |  |
Trilčův jez | 1938[8] | 548 kW[8] 650 kW[7] |
|
Podle[8] dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle[7] dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny). |
| Tepelná elektrárna |  |
Průmyslová ulice | 1907 | 700 kW (1907) | |
Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW,[8] před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976). |
| Teplárna |  |
Průmyslová ulice | 1949/1962 | 66 MW ¹) 51,6 MW ²) |
|
Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2)[9] MW + TG6 12 MW. |
- ¹) od roku 2011
- ²) od roku 2016
Další zdroje editovat
Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).[10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e JV Project. Elektrarny PRO [online]. Elektrarny PRO [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ Licence FVE - BS-Reality servis České Budějovice
- ↑ Licence FVE - CB Auto
- ↑ Licence FVE DAVID SERVIS
- ↑ Licence FVE Metropol
- ↑ FVE S.M.S.
- ↑ a b c d e f Calla. Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. Calla [cit. 2016-11-05]. České Vrbné. Trilčův jez [1]. Sokolský ostrov [2].
- ↑ a b c d e f g VONDRA, Václav. Encyklopedie Českých Budějovic - elektrárny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Teplárna České Budějovice. Jak šel čas - Časová přímka [online]. Č. Budějovice: Teplárna České Budějovice [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-07.
- ↑ OTTA, Edwin. V Mydlovarech vzniká elektrárna [online]. Č. Budějovice: Vltava Labe Media, 2009-01-26 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.