Sextant Erasma Habermela

renesanční sextant a národní kulturní památka

Sextant Erasma Habermela nebo také Habermelův sextant je renesanční sextant, který vyrobil Erasmus Habermehl v roce 1600. V současné době se nachází v Národním technickém muzeu v Praze v sekci Astronomie. Od roku 2016 jsou společně se sextantem Josta Bürgiho Národní kulturní památkou.

Sextant Erasma Habermela
Sextant Habermehl.jpg
Základní informace
AutorErasmus Habermehl
Vznik1600
Umístění
UmístěníNárodní technické muzeum v Praze
Status
Památkový statuskulturní památka
národní kulturní památka České republiky
Kód památky105586 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Podle jeho signatury byl vyroben v roce 1600 Erasmusem Habermehlem. I když není známo, pro koho byl vyroben, tak mohlo jít k vzhledem významnosti dílny i přístroje o císařskou zakázku Rudolfa II. Jako uživatele a objednavatele označují tradice a starší literatura Tycha Braha, ale podle jeho uspořádání a méně pevné konstrukce to však nepotvrzují.[1]

Následně byl sextant uložen v matematickém muzeu v pražském Klementinu, kdy ho už dokládá katalog Klementinské hvězdárny z roku 1781 a kde ho ředitel Antonín Strnad označil jako přístroj Tychona Braho.[2]

Během drancování české země vojsky při Třicetileté války nebyl jako jediný z více než tří set Habermelových přístrojů ukraden, protože je velmi těžký, neforemný a málo pozlacený pro válečné kořisti. Na stropní fresce pocházející z poloviny 18. století v jednom z matematického sálu v Klementinu se na ní objevuje, kde se o tento sextant ve zmenšené podobě opírá Tycho Brahe.[3] Z poloviny 18. století pochází i masivní kovaný stativ, ve kterém je uložen a který sloužil ke kabinetnímu umístění.[4]

V roce 1762 posloužil jako předloha pro kvadrant od Johanna Kleina, který byl správce jezuitského Matematického muzea v Klementinu.[5] Roku 1951 byl společně s dalšími astronomickými stoji předán do sbírky Národního technického muzea.[4]

Pro expozici v Astronomické věži Klementina byla v roce 1999 zhotoveny repliky sextantu, kterou vyrobili Petr a Rudolf Polákovi z Prahy.[6]

Spolu s 26 exponátů byl zapůjčen na výstavu Svět Tychona Braha, Dánsko v Evropě 1550—1600 konanou v Národním muzeu v Kodani od 16. září 2006 do 9. dubna 2007.[7] Se sextantem Josta Bürgiho byly zapůjčeny na výstavu věnovanou 400 letům objevů Galileo Galilea, která se konala v srpnu 2010 ve Florencii.“[8]

Od 25. listopadu 2010, kdy proběhlo slavnostní otevření expozice Astronomie v Národním technickém muzeu v Praze, je v té expozici vystaven.

Společně se sextantem Josta Bürgiho je od 25. března 2015 kulturní památkou a při zasedání parlamentu 8. července 2015 byly prohlášeni za Národní kulturní památku a její pravomoc nabyla 1. ledna 2016.[9]

Popis dílaEditovat

Jeho rozměry jsou 1356 x 2730 x 1000 mm. Sextant je tvořen limbem, dvěma koncovými ramenami a třemi vzpěry, které vedou k těžišti. Kloub nosníku umožňuje otáčení sextantu do libovolné polohy k měření úhlů. Tělo má úzký obloukový pásek, který vede k části přístroje s odečítacím a zaměřovacím zařízením a je otočný kolem svislé osy. Vodorovný kruh je dělen na 60°, kde každý stupeň je dělen dále na 5´. Díky tomuto dělení je možné odečítat úhel na 1´. Na okuláru je signatura Erasma Habermela: Pragae fecit Erasmus habermel 1600. Chybí mu ale okulárová dioptra a na místech okolo čepu alhidády nejsou známky, že by zde bývalo něco připevněno. Proto sextant sloužil spíš k ozdobě interiéru, čemuž odpovídá zlacení mosazných prvků a jejich umělecky rytá ornamentální dekorace. Stojí v masivním kovaném ornamentálním stativu, který má tři nožky. Stativ pochází z poloviny 18. století a v té době byl i sextant zřejmě přestavěn a jeho dnešní podoba už není původní.[10][11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Věda, technika a my. Praha: Mladá fronta, 1997. S. 34. 
  2. PETRÁŇ, Josef. Památky Univerzity Karlovy. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-855-7. S. 214. 
  3. HORSKÝ, Zdeněk. Kepler v Praze. Praha: Mladá fronta, 1980. S. 214. 
  4. a b ŠVEJDA, Antonín. Kepler a Praha. Praha: Národní technické muzeum, 2004. ISBN 80-7037-130-7. S. 49. 
  5. SKOPEC, Petr; MRÁZ, Jan. Národní technické muzeum v Praze - průvodce. Praha: Národní technické muzeum, 1988. ISBN 80-7037-001-7. S. 55. 
  6. Bakalářská práce - Pojetí astronomie ve výtvarném umění a kultuře v době rudolfínské [online]. UNIVERZITA KARLOVA [cit. 2021-02-28]. 
  7. JANOVSKÝ, Igor. Dějiny věd a techniky. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, 2006. S. 276. 
  8. I v zahraničí se můžete setkat s exponáty NTM [online]. cesky.radio.cz [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  9. Tři předměty ze sbírek Národního technického muzea nově zařazeny mezi národní kulturní památky [online]. Národní technické muzeum [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  10. ŠVEJDA, Antonín. Astronomie. Katalog expozice. Praha: Národní technické muzeum, 2014. S. 98. 
  11. ŠOLC, Martin. Pražské „tychonské“ sextanty. Dějiny a současnost. 2004, čís. 2, s. 21. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazyEditovat