Sestřelení vrtulníku Mi-26 v Chankale

incident z 19. srpna 2002

Dne 19. srpna 2002 skupina čečenských separatistů vyzbrojená přenosným protiletadlovým raketovým kompletem velmi krátkého dosahu MANPADS sestřelila ruský vrtulník Mil Mi-26 do minového pole, což si vyžádalo smrt 127 ruských vojáků, což byla největší ztráta na životech v historii vrtulníkového letectva. Jednalo se také o nejsmrtelnější leteckou katastrofu, jakou kdy Vojenské vzdušné síly Ruské federace utrpěly[2] a zároveň o největší ztrátu na životech během jediného dne v Čečenském konfliktu od roku 1999.[3]

Sestřelení vrtulníku Mi-26 v Chankale
Vrtulník VVS Mil Mi-26, podobný tomu, který byl sestřelen
Vrtulník VVS Mil Mi-26, podobný tomu, který byl sestřelen
Nehoda
Datum19. srpna 2002
Hlavní příčinaSestřelen MANPADS
MístoChankala, Čečensko
Letoun
ModelMil Mi-26
DopravceVojenské vzdušné síly Ruské federace (VVS)
Následky
Cestující142[1]
Posádka5[1]
Zraněných20
Mrtvých127
Přeživších20
Odpalovací zařízení a raketa 9K38 Igla

ÚtokEditovat

Dne 19. srpna 2002 čečenští separatističtí bojovníci odpálili tepelně naváděnou raketu 9K38 Igla ruské výroby, která zasáhla přetížený supertěžký transportní vrtulník Mil Mi-26. Vrtulník se zřítil a shořel na vojenské letecké základně v Chankale, nedaleko hlavního města Čečenska Grozného. Vrtulník převážel 142[4] vojáků a důstojníků různých jednotek Vojenských vzdušných sil Ruské federace z ruské letecké základny Mozdok v Severní Osetii-Alanii.[5][6]

Podle Pavla Felgenhauera:

Střela zasáhla jeden z motorů, když se Mi-26 blížil k Chankale a vrtulník nouzově přistál na minovém poli, které tvořilo část obranného perimetru federálního vojenského velitelství. Někteří z přeživších, kteří se pokoušeli opustit havarovaný vrtulník, byli údajně zabiti výbuchem „přátelské“ protipěchotní miny (pozemní miny).[5]

Vnitřek vrtulníku byl zaplaven palivem a jeho zaseknuté dveře nebylo možné otevřít.[2] Pouze pětičlenné posádce a 29 cestujícím se podařilo uniknout malým únikovým poklopem z pilotní kabiny. Čtrnáct přeživších zemřelo během několika následujících dní na následky těžkých popálenin.[7]

Ruské jednotky z Chankaly zahájily pátrání po útočnících ihned po havárii, ovšem podařilo se jim najít pouze vyhořelou trubici, ve které byla raketa Igla.[7]

NásledkyEditovat

Dne 21. srpna 2002 vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s katastrofou, kterou média označila za „druhý Kursk“, státní smutek na následující den.[8] Separatistická zpravodajská agentura Kavkaz Center označila havárii za „největší sabotážní čin čečenských bojovníků za poslední dva roky.“ Některá ruská media, včetně Izvestijí, vyjádřila rozhořčení nad zjevným pokusem o utajení a obvinila armádu, že se „jako obvykle“ snaží utajit ztráty na životech.[9] Havárie vedla k odvolání velitele letectva ruské armády, generálplukovníka Vitalije Pavlova, který v září rezignoval ze své funkce.[10]

Agentura Associated Press získala 24. září[11] záběry sestřeleného vrtulníku od turecké zpravodajské agentury spolu s prohlášením separatistického čečenského prezidenta Aslana Maschadova, který oznámil: „Tady je vrtulník, který hoří a padá poblíž Chankaly. Byl zasažen naší protiletadlovou raketou Igla.“ Bylo to také první video, na kterém Maschadov použil islámské insignie (znaky a vlajku) namísto čečenských a bojovníky kolem sebe označil za „naše mudžáhidy“, což bylo vnímáno jako zjevný a náhlý obrat k islamismusu.[7] Na nedatované nahrávce Maschadov připomíná první oficiální verzi ruských vyšetřovatelů, že vrtulník havaroval kvůli technickým potížím, a poté oznamuje, že byl sestřelen.[12] Nahrávka byla také odvysílána v televizi v Čečensku, když separatisté v témže měsíci využili frekvenci REN TV k místnímu vysílání.[13]

Předpokládalo se, že střela, která vrtulník zničila, byla odpálena z jednoho z mnoha bojem poničených pětipatrových domů na předměstí Grozného. Ruská armáda reagovala na ztrátu Mi-26 tím, že v listopadu, navzdory protestům proruské čečenské správy, provedla demolici několika bloků v již napůl zničené obytné čtvrti Chankaly, která přiléhala k vojenské základně. Plukovník Boris Podoprigora to zpočátku popřel, později to však přiznal mluvčí ruské armády generálmajor Ilja Šabalkin, který uvedl, že akce byla provedena s cílem zabránit bojovníkům využívat oblast k nastražení pastí v blízkosti základny. V důsledku toho zůstalo asi 100 rodin bez střechy nad hlavou a podle televizního kanálu NTV jim nebyl poskytnut téměř žádný čas na odchod a mohly si vzít jen některé osobní věci. V souvislosti s tím generál Šabalkin poznamenal, že místní obyvatelé „sledovali bandity připravující teroristické útoky a neinformovali o jejich plánech činné orgány v trestním řízení“, což „je považováno za napomáhání nezákonným ozbrojeným formacím a spoluúčast na zločinném spiknutí.“ V reakci na to poslanec ruské Státní dumy za Čečensko Aslambek Aslachanov požadoval vysvětlení od nejvyššího vojenského velitelství v Čečensku. Oblast byla odstřelována také v srpnu po nesouvisející havárii vrtulníku Mil Mi-8 se dvěma vysoce postavenými ruskými vojenskými představiteli, při níž zahynuli všichni na palubě a kterou údajně způsobila raketa odpálena z Okťabrského obvodu v Grozném.[14]

Vrtulník Mi-26 byl určen pro přepravu 80 vojáků, zatímco v tom, který byl zničen, bylo 142 cestujících (podle Timura Alijeva: „Je to samo o sobě známkou toho, že ruská armáda se zdráhá cestovat po silnici, a to i v oblastech, jako je severní Čečensko, daleko od srdcí povstalců.“[15]) Podle BBC, která cituje Kommersant: „Mi-26 často létá do Chankaly se 100–110 lidmi na palubě a obrovským množstvím nákladu, včetně levné osetinské vodky.“[9] Felgenhauer napsal: „Jednou jsem se svezl vrtulníkem Mi-26 z Mozdoku do Grozného, spolu s asi 50 vojáky a novináři, na hromadě beden s tunami dělostřeleckých granátů a další munice.“[5] V roce 2003 byl ruský důstojník zodpovědný za vyslání vrtulníku, podplukovník Alexandr Kudjakov, obviněn a odsouzen za nedbalost a porušení letových předpisů.[6][16] Pravda to komentovala slovy, že se „musel stát obětním beránkem“, a podle samotného Kudjakova mu soudce řekl, že měl v první řadě odmítnou cestu do Čečenska.[17]

Čečenec Doku Džantemirov, 27letý obyvatel Grozného, obviněný z přepravy rakety, z její přípravy k odpálení a natáčení útoku, byl v dubnu 2004 shledán vinným z plánování a provedení „teroristického činu.“ Byl odsouzen na doživotí za „terorismus, promyšlenou vraždu se zvláštní krutostí, banditismus a pokus o vraždu vojáků“[18] a bylo mu také nařízeno zaplatit 100 000 rublů (29 400 ) příbuzným každé z obětí a 50 000 rublů (14 700 Kč) každému z přeživších.[6] Džantemirov u soudu tvrdil, že není terorista, ale voják Čečenské republiky Ičkerie. Po dalších čtyřech Čečencích, obviněných z účasti na útoku, se stále pátrá.[2][19]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2002 Khankala Mi-26 crash na anglické Wikipedii.

  1. a b Accident Details [online]. Planecrashinfo.com [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Chechen gets life for killing 127 Russian soldiers. the Guardian [online]. 2004-04-30 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. A calamity, yet no end of war in sight. The Economist. 2002-08-22. Dostupné online [cit. 2021-07-31]. ISSN 0013-0613. 
  4. Podrobnosti o nehodě (Accident Details). www.planecrashinfo.com [online]. Planecrashinfo.com [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  5. a b c THE HELICOPTER CRASH AND THE PRICE OF WAR. www.sptimesrussia.com [online]. The St. Petersburg Times, 2002-08-23 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  6. a b c Chechen gets life for air attack. news.bbc.co.uk. 2004-04-29. Dostupné online [cit. 2021-07-31]. (anglicky) 
  7. a b c CHECHNYA IS TRAPPED IN BLOODY DEADLOCK. www.sptimesrussia.com [online]. The St. Petersburg Times, 2001-10-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  8. Russia to mourn helicopter dead. news.bbc.co.uk. 2002-08-21. Dostupné online [cit. 2021-08-01]. (anglicky) 
  9. a b Russia outraged by Chechnya crash. news.bbc.co.uk. 2002-08-20. Dostupné online [cit. 2021-08-01]. (anglicky) 
  10. Foreign Minister takes measures after Mi-26 helicopter crash near Khankala. PravdaReport [online]. 2002-09-07 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Brief: Videotape shows crash of Russian helicopter [online]. Associated Press [cit. 2002-09-24]. Dostupné online. 
  12. Chechens say are behind copter crash http://russiajournal.com/node/12092 Archivováno 16. 2. 2016 na Wayback Machine
  13. Газета.Ru - Rebel Chechen leader captures TV. www.gazeta.ru [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  14. Army razes Chechen homes to protect helicopters [online]. Gazeta.ru [cit. 2002-11-11]. Dostupné online. 
  15. Russia's biggest military disaster since war resumed in Chechnya in 1999 comes amid a new rebel offensive [online]. IWPR. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-24. 
  16. Officer charged over Chechen air crash. news.bbc.co.uk. 2003-05-07. Dostupné online [cit. 2021-08-01]. (anglicky) 
  17. SAVKA, Olga. Military Men Die in Chechnya. Who is Guilty?. PravdaReport [online]. 2003-08-05 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Terrorist receives life sentence. PravdaReport [online]. 2004-04-29 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Chechen rebel jailed for life over helicopter attack as Russian soldiers walk free. The Sydney Morning Herald [online]. 2004-05-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky)