Serviova hradba u nádraží Termini
Serviova hradba v Římě (vnitřní hradba)

Serviova hradba (it. Mura serviane) je nejstarší zčásti zachované opevnění města Říma. 11 km dlouhá kamenná hradba byla vybudována počátkem 4. století př. n. l. na obranu Říma před vpády Galů. Hradba byla postavena na základech starších hradeb, které nechal v 6. století př. n. l. vybudovat král Servius Tullius a po kterém byla také pojmenována.

Obsah

PopisEditovat

Hradební zeď byla postavena z velkých bloků pěnovce (vápenného tufu) z okolí města Veje. Byla až 10 m vysoká, u země 3,6 m silná a byla proražena 16 branami, z nichž se zachovalo jen málo. Zato z vlastní zdi se zachovaly poměrně velké úseky, na severu přímo u nádraží Termini nebo na Aventinu, kde se zachoval i oblouk pro obranný katapult z pozdní doby republiky. Z vnější strany hradbu lemoval příkop, z vnitřní strany byla místy zesílena hliněným parkánem.

V historiiEditovat

Hradba ochránila Řím před Hannibalem, když roku 211 př. n. l. za Druhé punské války přitáhl s vojskem k městu. Za občanských válek však byla několikrát dobyta. V počátcích císařství byla římská vojenská moc tak silná, že město fakticky hradby nepotřebovalo a pozvolna se šířilo i mimo Serviovu hradbu. Až ve 3. století n. l. je začaly ohrožovat germánské vpády a císař Aurelianus (†275) dal zbudovat novou, podstatně delší hradbu (vnější hradba na sousedním plánku).

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • K. Baedeker, Mittel-Italien und Rom. Leipzig 1900, str. 181.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat