Saint-Imier

obec v kantonu Bern ve Švýcarsku

Saint-Imier (často také zkracováno na St-Imier) je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel.

Saint-Imier
Saint-Imier – znak
znak
Saint-Imier – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška820 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBernský Jura
Saint-Imier
Saint-Imier
Saint-Imier, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,87 km²
Počet obyvatel5 131 (2018)[1]
Hustota zalidnění245,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.saint-imier.ch
PSČ2610
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

 
Pohled na Saint-Imier z okolních výšin

Saint-Imier se nachází vzdušnou čarou 15 km severovýchodně od La Chaux-de-Fonds. Obec leží v nadmořské výšce 820 m v centrální části údolí Vallon de Saint-Imier, převážně na levém břehu řeky Suze (německy Schüss). Na severu se území obce o rozloze 20,9 km² rozprostírá za vrcholem Mont Soleil, který s nadmořskou výškou 1289 m tvoří nejvyšší část antiklinály masivu Montagne du Droit, která doprovází celé údolí Vallon de Saint-Imier na jeho severní straně.

Úzkým pruhem zasahuje území obce Saint-Imier severně od Mont Soleil dále dolů do sníženiny La Chaux d’Abel, která geograficky náleží k oblasti Franches-Montagnes. Vykazuje typickou mírně zvlněnou náhorní plošinu Faltenjury, na níž se střídají převážně povrchově bezodtoké sníženiny s vrcholky vápencových kopců. Chráněné rašeliniště Tourbière de la Chaux d’Abel je mimo jiné zapsáno ve federálním seznamu vrchovištních a přechodových rašelinišť národního významu a v seznamu oblastí rozmnožování obojživelníků národního významu. Na jihu zasahuje území obce až k výšinám Les Pontins, kde se rovněž nachází významné rašeliniště, a daleko na jihovýchodě až k severnímu hřebeni masivu Chasseral. Zde, na Cornette, se ve výšce 1490 m n. m. nachází nejvyšší bod Saint-Imier. Pohoří Chasseral je zapsáno na seznamu chráněných krajinných oblastí ve federálním seznamu krajinných oblastí a přírodních památek národního významu (BLN). Po hřebenech Jury se rozprostírají rozsáhlé vysoké pastviny s charakteristickými mohutnými smrky, stojícími jednotlivě nebo ve skupinách. V roce 1997 zaujímala 9 % rozlohy obce zastavěná plocha, 42 % lesy a zalesněné plochy, 48 % zemědělské plochy a méně než 1 % neproduktivní půda.

K Saint-Imier patří osada Sur le Pont (780 m n. m.) na jižním břehu Suze a četné jednotlivé farmy roztroušené po jurských výšinách. Sousedními obcemi Saint-Imier jsou Sonvilier a Villeret v kantonu Bern, Muriaux, Le Noirmont a Les Bois v kantonu Jura a Val-de-Ruz v kantonu Neuchâtel.

Historie editovat

 
Letecký pohled (1925)

Název Saint-Imier pochází od svatého Himeria, poustevníka, který přišel z obce Lugnez v oblasti Ajoie a usadil se v údolí řeky Suze kolem roku 600. Na jeho hrobě byla postavena kaple a založen benediktinský klášter. Z osady se brzy stalo poutní místo. První písemná zmínka o místě pochází z roku 884, kdy císař Karel III. daroval opatství Moutier-Grandval cellu sancti Hymerii. Později se objevily názvy Sanctus Ymerius (962) a Sanctus Imerius (1239).[2]

V roce 999 připadlo Saint-Imier basilejskému biskupovi darem burgundského krále Rudolfa III. spolu s Moutier, a stalo se tak součástí basilejského knížecího biskupství. Klášter Saint-Imier byl v první polovině 12. století přeměněn na světskou kanonii. Podléhal biskupství v Lausanne, ale jurisdikci vykonával basilejský biskup až do reformace. V roce 1335 uzavřelo Saint-Imier s městem Biel hradní listinu, která znamenala počátek vlivu Bielu na panství Erguel v údolí Vallon de Saint-Imier. V roce 1530 zavedl Biel reformaci a kapitula byla zrušena.

Během třicetileté války bylo Saint-Imier těžce postiženo. V letech 1797–1815 patřila obec k Francii a zpočátku byla součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 připojen k départementu Haut-Rhin. Rozhodnutím Vídeňského kongresu připadlo Saint-Imier v roce 1815 kantonu Bern, který jej přiřadil k okresu Courtelary.[2]

Anarchistické hnutí v Saint-Imier editovat

Saint-Imier má dlouhou tradici jako významné místo anarchistického hnutí v Evropě. V roce 1872 se zde ve dnech 15. a 16. září v sídle Jurské federace uskutečnilo založení Mezinárodní antiautoritářské federace (IFA). Zúčastnili se jí Michail Alexandrovič Bakunin a švýcarský anarchista James Guillaume. Setkání se konalo v hotelu Central.[3] Rozvoj anarchistického hnutí v Jurovi je úzce spjat s hodinářstvím. Zejména hodináři a rytci silně usilovali o nezávislost a svobodu; mnozí z nich byli také velmi vzdělaní.

V roce 1984 bylo v Saint-Imier v těsné blízkosti hotelu Central založeno anarchistické kulturní centrum Espace Noir. V roce 2010 založil Chris Zumbrunn družstevní projekt La Décentrale na Mont Soleil nad Saint-Imier. Má se stát anarchistickým think tankem.[3] V roce 2012 uplynulo 140 let od založení IFA. Proto se kongres IFA v tomto roce konal v hotelu Central.[4] O rok odložený kvůli pandemii covidu-19 se kongres anarchismu Anarchie 2023 konal opět v Saint-Imier v červenci 2023 u příležitosti 151. výročí založení IFA, a to za účasti 4000 účastníků.[5]

Obyvatelstvo editovat

 
Centrum obce

K 31. prosinci 2022 v obci žilo 5080 obyvatel a byla tak po Moutier druhá největší v Bernském Jurovi.[6] Z celkového počtu obyvatel je 84,2 % francouzsky mluvících, 6,6 % německy mluvících a 3,8 % italsky mluvících (údaj z roku 2000). Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo Saint-Imier již kolem roku 1890, kdy zde žilo přibližně 7600 obyvatel. Hospodářská situace obce se odráží ve vývoji počtu obyvatel v průběhu 20. století. Zvláště velký pokles byl zaznamenán od roku 1910 do roku 1950 a v průběhu 70. let 20. století.

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1888 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 2632 7557 7455 7442 6504 5972 6704 6740 5430 4921 4807

Hospodářství editovat

Až do konce 18. století bylo pro Saint-Imier charakteristické především zemědělství. Poté se v obci rozvíjelo hodinářství, nejprve částečně v domácích dílnách a malých dílnách, později také v továrnách. V roce 1866 byla založena společnost Compagnie des Montres Longines Francillon SA. V Saint-Imier a jeho okolí vznikly také firmy Breitling, Blancpain, Chopard a TAG Heuer. S hodinářským průmyslem začal rychlý hospodářský rozmach a počet obyvatel vzrostl z 2632 (1856) na 7557 (1888). Saint-Imier se stalo centrem hodinářství v údolí Vallon de Saint-Imier a zažil rozkvět po roce 1880, kdy byly postaveny četné velké průmyslové budovy. V roce 1901 zde byla založena hodinářská škola, dnešní strojírenská škola. Od roku 1970 město silně utrpělo krizí hodinářství. Zanikly stovky pracovních míst a úbytek obyvatelstva se prohloubil. Dnes se obec specializuje na mikromechaniku a výrobu přesných přístrojů. Existují i další pracovní místa ve výrobě hodinkových pouzder. Důležitou roli na výšinách Jury stále hraje také zemědělství, kde převládá chov skotu a mlékárenství se sýrovou specialitou Tête de Moine. Nachází se zde také solární elektrárna na Mont Soleil a větrná elektrárna na Mont Crosin, obě největší svého druhu ve Švýcarsku.

Doprava editovat

 
Železniční stanice St-Imier

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na frekventované hlavní silnici z Bielu do La Chaux-de-Fonds a na kantonální silnici z Tramelanu přes Saint-Imier a průsmyk Col des Pontins do údolí Val de Ruz.

Železniční trať z Bielu do Convers byla otevřena 30. dubna 1874 se stanicí v Saint-Imier. Místní autobus, autobusová linka na Chasseral (pouze v létě) a linka Postbusu ze Saint-Imier do Tramelanu zajišťují veřejnou dopravu.

Od roku 1903 jezdí na Mont Soleil lanová dráha (Funiculaire Saint-Imier – Mont-Soleil).

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint-Imier na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
  2. a b c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Saint-Imier (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-07-12 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Die ewigen Anarchisten von St. Imier [online]. Klaus Petrus [cit. 2023-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-21. (německy) 
  4. Anarchisten aus der ganzen Welt treffen sich im Berner Jura. [s.l.]: Tages Anzeiger, 2012-08-08. (německy) 
  5. VON WYL, Benjamin. "Sabotage überall": Am Ursprungsort des globalen Anarchismus [online]. Swissinfo.ch, 2023-07-25 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy) 
  6. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy editovat