Otevřít hlavní menu
Americká SLBM Trident se vynořuje z moře.

SLBM neboli Submarine-launched ballistic missile je balistická střela odpalovaná z ponorky. Je schopná dopravit na místo určení s vysokou přesností bojovou hlavici (warhead), většinou vybavenou jadernou nebo termonukleární náloží. Moderní SLBM obvykle obsahují více samostatných modulů, každý z nich nese jednu hlavici (jde o tzv. MIRV - Multiple independently targetable reentry vehicle), tato technologie umožňuje díky jednomu odpalu jaderné střely zasáhnout několik cílů. V terminologii US Navy je konvenční ponorka nesoucí SLBM označovaná zkratkou SSB, jaderná pak SSBN. Ruské námořnictvo užívá termín ПЛАРБ (подводная лодка атомная с ракетами баллистическими) pro jaderné ponorky nesoucí balistické střely.

Novodobé SLBM jsou srovnatelné s mezikontinentálními balistickými střelami (ICBM). Jinou technologií jsou SLCM - z ponorky odpalované křižující střely (střely s plochou dráhou letu).

HistorieEditovat

První ponorkové odpalovací platformy pro rakety vyvinuli před koncem 2. světové války Němci, šlo o odpalovací tubus vlečený za ponorkou. Válka skončila dříve, než byly provedeny testy, vědce pracující na projektu si přetáhly vítězné mocnosti - zejména Spojené státy americké (v rámci operace Paperclip) a Sovětský svaz. Rané SLBM systémy vyžadovaly k odpálení rakety vynořenou ponorku než se od 50. let 20. století postupně zdokonalily natolik, že bylo možné odpálit balistickou raketu i z ponořené ponorky, což bylo mnohem výhodnější a méně riskantní s ohledem na možnou detekci ponorky.

Sovětský svaz provedl svůj první odpal SLBM 16. září 1955 z vynořené jaderné ponorky Projektu 611 (v kódu NATO Zulu) B-62 Severní flotily (kapitánem na ponorce byl F. I. Kozlov). Šlo o taktickou střelu R-11FM (kód NATO SS-N-1), námořní variantu známých raket R-11 (Scud, kód NATO SS-1). Byl to vůbec první odpal SLBM na světě.[1][2][3]

USA provedly první odpal z ponořené ponorky dne 20. července 1960 po sérii 30 testů (resp. šlo o dva po sobě jdoucí odpaly). Šlo o rakety UGM-27 Polaris A1 odpálené z ponorky USS George Washington (SSBN-598).[4] Jiný zdroj uvádí datum odpalů 30. července 1960.[5]

Raketonosné jaderné ponorky mají pro velmoci velký strategický význam, neboť mohou zůstat skryty před satelity protivníka a odpálit svůj náklad v relativním bezpečí hlubin oceánu. To je činí nezranitelnými při prvním úderu směrovanému proti nukleárnímu arzenálu dané země. Zato mohou provést odvetný úder, i když by byly všechny spřátelené pozemní jaderné síly zničeny. To nutí každou jadernou mocnost k investicím do vývoje systému varování (detekce odpalů, sledování dráhy letu,...). Moderní ponorky s tichým chodem mají schopnost dostat se nepozorovaně do blízkosti pobřeží znepřátelené země a odpálit rakety po nízké trajektorii, čímž se výrazně zkrátí čas mezi odpalem a explozí. Protivník tak nemusí mít dostatek času zareagovat a může přijít o systém velení a řízení, což může v důsledku znamenat jeho rychlou porážku.

Typy SLBMEditovat

 
Americká SLBM UGM-96 Trident I (C4).

Seznam vyřazených i současných SLBM. V USA se pro ně používá i pojem Fleet Ballistic Missiles.

  USA
  Sovětský svaz /   Rusko
  • R-13, v kódu NATO SS-N-4 – vyřazena
  • R-21, v kódu NATO SS-N-5 – vyřazena
  • RSM-25[6] R-27, v kódu NATO SS-N-6 – vyřazena
  • RSM-40[6], R-29 "Vysota", v kódu NATO SS-N-8 "Sawfly" – vyřazena
  • R-27K, v kódu NATO SS-NX-13 – protilodní varianta, nedostala se do služby[7]
  • RSM-45 R-31, v kódu NATO SS-N-17 "Snipe"[6] – vyřazena
  • RSM-50[6] R-29R "Vysota", v kódu NATO SS-N-18 "Stingray" – slouží
  • RSM-52[6] R-39 "Rif", v kódu NATO SS-N-20 "Sturgeon" – vyřazena
  • RSM-54 R-29RM "Štil", v kódu NATO SS-N-23 "Skiff" – vyřazena[8]
  • RSM-54 R-29RMU "Sineva", v kódu NATO SS-N-23 "Skiff" – slouží
  • RSM-54 R-29RMU2 "Lajner" – slouží
  • RSM-56 R-30 "Bulava", SS-NX-32[9] – slouží
  Spojené království
  Francie
  • M1 – vyřazena
  • M2 – vyřazena
  • M20 – vyřazena
  • M4 – vyřazena
  • M45 – slouží
  • M51 – slouží
  Čína
  Indie
  • K-15 Sagarika[11] – ve vývoji, testována
  • K-4 – ve vývoji
  • K-5 – ve vývoji

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Submarine-launched ballistic missile na anglické Wikipedii.

  1. СТАРТ РАЗРЕШАЮ!, nkj.ru, citováno 8. 1. 2014 (rusky)
  2. R-11, astronautix.com, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)
  3. Norman Polmar, Michael White: Project Azorian: The CIA and the Raising of the K-129, kapitola III: Two Submarines, str. 20, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)
  4. Submarine Chronology Archivováno 6. 10. 2012 na Wayback Machine, navy.mil, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)
  5. Missiles 1963, Flight International (7 November 1963), str. 752 (anglicky)
  6. a b c d e Korabli VMF SSSR, Vol. 1, Part 1, Yu. Apalkov, Sankt Peterburg, 2003, ISBN 5-8172-0069-4
  7. SS-NX-13 SLBM System (U), Defense Intelligence Agency, D5T-1020S-4l7-75, 1 October 1975
  8. SSBN K-51 Verkhoturye arrived to Zvezdochka for repairs today [online]. Rusnavy.com, 23 August 2010 [cit. 2010-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. NASIC-1031-0985-09
  10. JL-1 [CSS-N-3] – China Nuclear Forces [online]. Fas.org [cit. 2012-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Archivovaná kopie. www.drdo.gov.in [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat