Otevřít hlavní menu

Sáva Šabouk (12. ledna 1933, Zdíkov31. ledna 1993, Praha[1]) byl český marxistický estetik, teoretik a historik umění, laureát Státní ceny Klementa Gottwalda. V letech 1970–1979 byl ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV.

Doc. PhDr. Sáva Šabouk, DrSc.
Narození 12. ledna 1933
Zdíkov
Úmrtí 31. ledna 1993 (ve věku 60 let)
Praha
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Jeho otec vlastnil malou výrobnu sodové vody, později byl pojišťovacím úředníkem; matka učila. Šabouk vystudoval vyšší hospodářskou školu pro zahraniční obchod v Praze (1951). Pak v letech 1951–1957 pracoval jako voják z povolání. Nejprve absolvoval vojenské učiliště (1953)[2] a poté byl důstojníkem Československé lidové armády (politrukem[3]). Již jako voják z povolání začal v roce 1955 dálkově studovat Filozoficku fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie–historie. Po odchodu z armády působil v letech 1957–1958 jako metodik lidové umělecké tvořivosti v Teplicích a v letech 1958–1961 jako vedoucí ekonomického oddělení Státní banky československé v Jáchymově.[2]

V roce 1961 úspěšně ukončil dálkové studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a obhájil diplomovou práci na téma Diskuse o ideologii. Vstoupil do KSČ, což mu zajistilo rychlý kariérní postup. V letech 1961–1969 působil jako odborný asistent na katedře společenských věd Akademie múzických umění v Praze, od roku 1965 vedl na této katedře oddělení obecné estetiky. V roce 1969 přešel na katedru estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde působil nejprve jako odborný asistent, později jako docent. V roce 1969 získal vědeckou hodnost kandidát věd (CSc.) na základě práce Jazyk umění (knižně 1969). V roce 1972 obdržel vědeckou hodnost doktor věd o umění (DrSc.) na základě práce Břehy realismu (knižně 1973).[2]

V roce 1970 byl jmenován ředitelem Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd (nyní ÚDU AV ČR). Koncem roku 1979 z funkce ředitele odešel, zůstal však v ústavu jako vedoucí vědecký pracovník a řídil skupinu pro systémový výzkum uměleckého vyjadřování a sdělování.[2] V pozici vedoucího pracovníka nechvalně proslul kádrovými čistkami bezpartijních zaměstnanců.[3]

Z titulu své funkce byl vedoucím autorského kolektivu či spoluautorem několika teoretických či kunsthistorických publikací. Od roku 1972 se po nuceném odchodu Heleny Jarošové stal vedoucím redaktorem časopisu Estetika, a to až do roku 1979; i nadále pak zůstal členem redakční rady. Řadu let byl též předsedou České společnosti pro estetiku.[2]

V roce 1976 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda za objevné práce z teorie umění.[4] Zemřel v Praze v lednu 1993.

DíloEditovat

Mezi léty 1969 – 1976 vydal 10 knih. Mezi významnější publikace patří monografie Jazyk umění (1969), Umění, systém, odraz (1973), Člověk a umění v struktuře světa (1974), Tři polemické studie (1976), charakteristickou studií normalizační éry jsou Břehy realismu (1973), ve které reaguje na knihu Rogera Garaudyho Realismus bez břehů, která vyšla česky ve dvou vydáních v roce 1964 a 1965.[5] Kromě knih publikoval články a studie v řadě časopisů a přispíval do četných kolektivních prací a sborníků (i zahraničních).[6] V nakladatelství Academia vydal v roce 1975 jako vedoucí autorského kolektivu dodnes vyhledávanou Encyklopedii světového malířství. Spolupracoval rovněž s estetikem a někdejším korespondentem ČSAV Dušanem Šindelářem. Šaboukovy publikace byly pro svou marxistickou orientaci a tezovitost překonány, ojediněle vyšly v ruském překladu. Jsou zastoupeny v četných knihovnách a v antikvariátech.[7]

ReferenceEditovat

  1. http://www.isabart.org/person/8975
  2. a b c d e BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 603.
  3. a b Věda v Československu v období normalizace (1970-1975), Sborník z konference, Praha, 1.-22. listopadu 2001. Příprava vydání Antonín Kostlán. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, 2003. 608 s. S. 545-554. 
  4. Vyznamenání k 1. máji. Rudé právo. 30. 4. 1976, s. 2. Dostupné online. 
  5. GARAUDY, Roger. Realismus bez břehů : Picasso - Saint-John Perse - Kafka. Překlad Eva Janovcová, Jiří Kolář, Alena Šabatková, verše přebásnili Jiří Kolář, Eva Janovcová a Petr Kopta. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1964. 161 s. 
  6. BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 604.
  7. Viz například souborný katalog Národní knihovny ČR

LiteraturaEditovat

  • BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Sáva Šabouk" je na str. 603–604; autor Ladislav Soldán.]
  • MATHAUSER, Zdeněk. K padesátinám Sávy Šabouka. Estetika : časopis pro estetiku a teorii umění. 1983, roč. 20, čís. 1, s. 57–59. ISSN 0014-1291. 
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1409-1410, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazyEditovat