Rozhledna Krásno
Rozhledna Krásno, též Rozhledna Krásenský vrch, se nachází na zalesněném vrcholu Na vyhlídce, asi 1 km jižně od města Krásno v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
| Rozhledna Krásno | |
|---|---|
.jpg) rozhledna | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | kamenná |
| Kóta paty | 778[1] m n. m. |
| Rok vzniku | 1933–1935 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Okres | Okres Sokolov |
| Souřadnice | 50°6′5,4″ s. š., 12°47′11,04″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 25 m |
| Počet schodů | 120 |
| Stav | volně přístupná |
| Poznámka | |
| Kód památky | 18345/4-644 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| 1. místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Rozhledna byla postavena v letech 1933–1935, tedy v období Velké hospodářské krize. Plán rozhledny vytvořili architekt Fritz Hoffmann a sochař Willy Russ. Výstavba rozhledny poskytla práci asi dvěma desítkám nezaměstnaných. Aby se ušetřilo na dopravě materiálu, byly kameny na stavbu získávány z okolí. Několik desítek metrů jihozápadně od vrcholu byl otevřen menší kamenolom. Pozůstatek lomu je v terénu pořád ještě patrný. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 23. června 1935. Ještě během stavby rozhledny byl v blízkosti postaven výletní hostinec, ze kterého se dochovaly pouze nepatrné zbytky kamenného zdiva.[3] Během Mnichovské krize sloužila rozhledna jako pozorovatelna československým ozbrojeným složkám. Po německé okupaci došlo asi v květnu 1939 na počest Adolfa Hitlera k přejmenování rozhledny na Adolf Hitler-Warte.[4] Po druhé světové válce nebyla zajišťována ani základní minimální údržba a stavba rychle chátrala. Výstup na rozhlednu začal být životu nebezpečný a musel být proto zakázán. Teprve v 80. letech 20. století byly provedeny menší dílčí opravy. Velké opravy se rozhledna dočkala až v roce 1996. Finančně se na opravě podílely občanské iniciativy, státní památková péče a Sudetoněmecká nadace. Práce zahájila v květnu 1996 firma Ekostav Krásno a opravy dokončila 23. října téhož roku. Ke slavnostnímu znovuotevření došlo 5. července 1997.[5][3]
V srpnu 2011 zvítězila rozhledna Krásenský vrch v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.[6]
Stavební podoba editovat
Podle Jana Nouzy byl předobrazem krásenské rozhledny spirálovitý minaret al-Malwejía u Velké mešity v iráckém městě Samarra. Kamenná stavba má tvar dutého válce, po plášti se vzhůru vine spirálovitě točité schodiště a rozhledna tak připomíná Babylonskou věž. Kruhová základna věže je 11 metrů široká, vyhlídková terasa ve výšce 25 m má v průměru 3 m. Síla zdiva u základů dosahuje 2,5 metrů. Celkový objem kamenného zdiva činí 850 m³. Na vyhlídkovou terasu vede 120 schodů. Na vrcholu je kruhová plošina s kamennou obrubou, do které byly vsazeny porcelánové desky popisující kruhový rozhled.[6]
Přístup editovat
Rozhledna je celoročně volně přístupná, k rozhledně vede z Krásna žlutě značená turistická stezka. Celková délka trasy od kostela v Krásně je asi 1,2 km, s převýšením 80 m. Je vhodná pro pěší turisty a cyklisty na horských kolech. Dalším možný přístup je od krásenského hřbitova u silnice z Krásna do Bečova nad Teplou. Z místa odbočení ze silnice, kde bylo vybudováno menší parkoviště, vede k rozhledně místní žlutě značená šotolinová cesta. Délka trasy je přibližně 950 metrů, s převýšením asi 50 m. Cesta není vhodná pro dětské kočárky. Třetí možností je cyklostezka č. 2135 od rozcestníku Krásenka s délkou trasy 1,6 km. Trasa je vhodná pro cyklisty a dětské kočárky.[7]
Výhled z rozhledny editovat
Z vyhlídkové terasy rozhledny je kruhový výhled na Slavkovský les, Krušné hory, Tepelskou vrchovinu a Doupovské hory. Severním směrem jsou vidět hřebeny Krušných hor s Klínovcem, Blatenským vrchem a Božídarským Špičákem, severovýchodním směrem vulkanické vrcholy Doupovských hor. Východním směrem je pohled na stolovou horu Vladař v Tepelské vrchovině, jižně na Podhorní vrch, dominantu a nejvyšší horu Tepelské vrchoviny. Západně přes náhorní plošinu jsou vidět hory Lesný a Lysina, dva nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa. K orientaci při výhledu napomáhají porcelánové informační tabulky na ochoze rozhledny.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-24]. Identifikátor záznamu 129050 : Rozhledna Krásno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b JAŠA, Luděk. Rozhledna Krásno [online]. web Slavkovský les [cit. 2017-11-24]. Dostupné online.
- ↑ BRTEK, Josef. Krásenský almanach 2021. In: KUNC, Antonín. Krásno: Neformální sdružení MATO, 2021. ISBN 978-80-270-9847-7. Kapitola Minulost a současnost rozhledny v Krásně, s. 111–120.
- ↑ NOUZA, Jan. Rozhledny Čech Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. 160 s. ISBN 80-902590-4-9. Kapitola Oblast západočeských lázní, s. 89.
- ↑ a b HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 9.8.2011]. Dostupné online.
- ↑ ODVÁRKOVÁ, Blanka. Rozhledna Krásno: trasa, otevírací doba, parkování [online]. Smilingway.cz, rev. 2023-04-12 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Krásenský vrch [online]. Na rozhledny.cz [cit. 2017-11-24]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu rozhledna Krásenský vrch na Wikimedia Commons - Stránka o rozhledně
- Rozhledna Krásno na webu Slavkovský les
- Virtuální prohlídka na webu virtualtravel.cz
