Rotunda svatého Jiří (Klatovy)
Rotunda svatého Jiří v Klatovech je zaniklá rotunda, která stála v místech hřbitova mezi kostely svatého Jakuba a svatého Michala v ulici Hřbitovní na Pražském předměstí v severní části města.[1][2][p. 1]
| Rotunda svatého Jiří | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
kostel | |
| Základní informace | |
| Sloh | románský |
| Zánik | 1783 |
| Poloha | |
| Adresa | Klatovy, okres Klatovy,  Česko |
| Souřadnice | 49°24′4,55″ s. š., 13°17′37,01″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatRotunda byla postavena pravděpodobně v místech starého pohanského pohřebiště. Před polovinou 13. století byla přestavěna na karner - patrovou kapli, která obsahovala kostnici a v patře kapli. Stavebníkem karneru byl údajně Soběhrd, majitel vsi Klatov. Zmíněna je v roce 1406, kdy rytíř Jan ze Sobětic obdařil ročním důchodem oltář svaté Anny v kostele svatého Jiří, který stál při kostele svatého Jakuba.[1]
Další zmínka pochází z 2. poloviny 16. století, kdy ji po obnově využívali klatovští utrakvisté; v tomto období je zmiňována její obnova klatovským měšťanem Janem Koškou z Libušína, který do Klatov přišel po roce 1570, a její zasvěcení Beránku Božímu.[1] Pod kostelíkem byly vyhloubeny dva podzemní sklípky sloužící jako hrobka; ještě koncem 17. století se zde nacházely náhrobní desky rodiny Korálků z Těšína a Košků z Libušína.[1] Později kostelík několik let chátral, až v roce 1676 byl obnoven a nově zasvěcen svatému Vojtěchu. V té době jej využíval jako zvonici sousední hřbitovní kostel svatého Jakuba.[p. 2][1]
Po zrušení kostelíka při josefinských reformách po roce 1780 jej využil dragounský regiment prince Koburga jako skladiště střelného prachu.[1] Dne 29. června 1783 se nad městem rozpoutala bouře, při které jeho třípatrovou lucernu zasáhl blesk. V kryptě se v té době nacházelo 12 centnýřů střelného prachu (asi 6 q), ten se vzňal a rotundu rozmetal; při výbuchu zemřel kostelník, který při bouřce proti mračnům vyzváněl. Výbuch poškodil i sousední dva kostely; kostel svatého Jakuba zanikl a kostel svatého Michala přišel o okna a střešní krytinu.[1][3] Na základě této události vydal Josef II. dne 26. listopadu 1783 patent, který zakazoval během bouřky vyzvánět proti mračnům.[1]
Popis
editovatPodle dvou obrazů malíře V. Vysokého měla rotunda na levé straně připojenu stavbu s kuželovitou střechu s hvězdou na špici, pravděpodobně kněžiště. Polygonální věžovitý útvar s barokní cibulí a omítnutou fasádou doplněnou malými okny mohlo být schodiště, které vedlo do prvního patra gotického karneru.[1]
Rotunda je vyobrazena také na Willenbergově kresbě Klatov z roku 1602, na které je zakreslena jako stavba kruhového půdorysu s mělce vystupujícím rizalitem. Centrální stavbu kryje lucerna několikanásobně převyšující zdivo svatyně. Stavba je umístěna mezi kostely svatého Jakuba a svatého Michala jako vysoká několikapatrová zvonice.[1]
Při úpravách hřbitova roku 1940 byly nalezeny fragmenty renesančních náhrobníků a základy polygonální stavby, které jsou spojované s tímto kostelem.[1]
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k Kostel sv. Jiří, později Beránka Božího a posléze sv. Vojtěcha. Klatovy, krásné městečko. Církevní stavby. 2022. [cit. 2023-01-14] Dostupné online.
- ↑ Klatovy – Hřbitovní kostel sv. Jakuba, Soupis památek, 07. Politický okres klatovský (1899), str. 79-83. [cit. 2023-01-14] Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kaple sv. Michaela. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Rejst. č. ÚSKP 19459/4-2648. [cit. 2023-01-15] Dostupné online.