Rogalo, také Rogallovo křídlo nebo závěsný kluzák je zařízení umožňující klouzavý let bez pomoci motoru, tzv. závěsné létání. Průlomové konstrukční řešení závěsného kluzáku navrhl v roce 1948 a později v rámci projektu NASA zdokonalil Francis M. Rogallo a jeho žena Gertrude Rogallo.

Rogalo

První pokus o podobnou konstrukci a let člověka na závěsném kluáku se však podle historických pramenů mohl uskutečnit již v 9. století.[1] Závěsné kluzáky se časem zdokonalily natolik, že s nimi lze využívat termické stoupavé proudy a v příhodném počasí uletět desítky až stovky kilometrů. Výškové dostupy se v běžných podmínkách pohybují kolem 2 000 až 3 000 m. Přelet Mount Everestu, který byl na závěsném kluzáku v roce 2004 uskutečněn Angelem d’Arrigem, lze pokládat za extrém.

KonstrukceEditovat

Závěsný kluzák charakterizuje trojúhelníkový tvar křídla, závěs pilota v těžišti soustavy a hrazda, která je pevně spojená lanky a kovovými profily s křídlem.

Způsob letuEditovat

Pilot zavěšený nad hrazdou řídí let vychylováním těžiště. Vpřed – zrychlení, vzad – zpomalení, vlevo – zatáčení doleva, vpravo – zatáčení doprava.

Startuje se většinou během z kopce, alternativou je vlek, aerovlek, naviják či odviják. Přistání probíhá zpět na nohy v rovném terénu.

Rozsah rychlostí moderních rogalo kluzáků je 25–130 km/h. Hmotnost se pohybuje mezi 15 a 30 kilogramy.

Maximální překonaná vzdálenost ve vzduchu (s pomoci termických proudů) je 761 km (v roce 2012).[2]

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.forgottenislamichistory.com [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-06. 
  2. Dustin Martin and Jonny Durand break hang gliding world record in Zapata - Cross Country Magazine – In the Core since 1988 [online]. 2012-07-04 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat