Rodrigo de Arriaga

Rodrigo de Arriaga (17. ledna 1592, Logroño7. června 1667, Praha) byl španělský teolog a filosof, který byl od roku 1624 profesorem jezuitské univerzity v Praze.

Rodrigo de Arriaga
Narození 17. ledna 1592
Logroño
Úmrtí 7. června 1667 (ve věku 75 let)
Praha
Alma mater Univerzita ve Valladolidu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Cursus philosophicus, 1669

MyšleníEditovat

Rodrigo patřil do tzv. druhé scholastiky, konkrétně do její jezuitské odnože. Byl velmi kritický k realismu Tomáše Akvinského a měl naopak blízko k nominalismu Williama Ockhama. Kráčel v něm však svou vlastní cestou. Vycházel z aristotelského principu „unum in multis“ (tj. jedno je zahrnuto v mnohém): věřil tedy například, že červenost je obsažena ve všech červených věcech. Tyto věci se od sebe liší, neboť každé z nich obsahuje jinou formu (morfé) červeni, my však tyto formy svými nedokonalými poznávacími schopnostmi nedokážeme rozlišit.

Čtyři z pěti Tomášových "cest" k důkazu Boží existence odmítal uznat jako platné důkazy a zabýval se také teorií matematického důkazu. Jeho kritiku ocenil i jeden z nejvlivnějších francouzských filosofů té doby Pierre Bayle.[1] Arriaga nebyl fenomenalista: domníval se, že jsoucna poznáváme přímo, neboť věci o sobě afikují (ovlivňují) naše smyslové orgány.

Arriagovo pojetí nominalismu zavrhoval René Descartes, který se na základě jeho nepřijatelnosti rozhodl pro jiný směr: mechanicismus.

DíloEditovat

  • Rodericus de Arriaga, Cursus philosophicus. Antverpy 1632
  • Rodericus de Arriaga, Disputationes theologicae I. Antverpy 1643

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. S. Sousedík, Valerián Magni, str. 19n.

LiteraturaEditovat

  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Arriaga, str. 35.
  • T. Saxlová – S. Sousedík (red.), Rodrigo de Arriaga, Philosoph und Theologe. Praha: Karolinum 1996
  • S. Sousedík, Valerián Magni. Praha: Vyšehrad 1983

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat