Otevřít hlavní menu

Richard Hoggart

britský literární teoretik

Herbert Richard Hoggart (24. září 1918 Leeds10. dubna 2014) byl britský literární teoretik, kulturolog a sociolog.

Richard Hoggart
Narození 24. září 1918
Leeds
Úmrtí 10. dubna 2014 (ve věku 95 let)
Londýn
Alma mater Universita v Leedsu
Zaměstnavatelé Birminghamská univerzita
University of Hull
University of Leicester
Ocenění společník Královské literární společnosti
Děti Simon Hoggart
Příbuzní Amy Hoggart (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Uses of LiteracyEditovat

Silně ovlivnil vývoj zejména mediálních a kulturálních studií, to když začal jako jeden z prvních vážně zkoumat populární kulturu, a to zejména ve své nejslavnější práci The Uses of Literacy z roku 1957. První část knihy je věnována tradiční dělnické kultuře, druhá pak pop-kultuře komerční. Tu první Hoggart vnímá jako autentickou a čistou, tu druhou podrobuje zdrcující kritice a ukazuje, jak autentickou městskou kulturu ničí a kolonizuje. Tento konzervativně kritický přístup si uchoval i do pozdních let, ve své třídílné autobiografii z 90. let želí pádu morální autority náboženství a útočí na kulturní relativismus a jeho "tyranii" v současném západním světě.

Zakladatel birminghamské školyEditovat

Roku 1964 byl zakladatelem a prvním ředitelem (1964-1969) Centra pro současná kulturální studia (Centre for Contemporary Cultural Studies) na Birminghamské univerzitě. Centrum se stalo sídlem tzv. birminghamské školy kulturálních studií, Hoggart je spolu s Raymondem Williamsem považován za jednoho z jejích otců, byť jí rozvinula především následující generace (Stuart Hall, David Morley, Dick Hebdige, John Fiske, John Hartley aj.) a její vývoj (k marxismu na straně jedné a postmoderní obhajobě pop-kultury na straně druhé) neladil s Hoggartovým kulturním konzervatismem.

Chris Barker jeho přínos kulturálním studiím zhodnotil takto: "Základní dědictví, které Hoggart zanechal kulturálním studiím, spočívá v tom, že legitimizoval podrobné zkoumání kultury dělnické třídy, a tedy i významy a praktiky používané obyčejnými lidmi ve snaze žít své životy a vytvořit vlastní dějiny."[1]

BibliografieEditovat

  • Auden (1951)
  • The Uses of Literacy: Aspects of Working Class Life (1957)
  • Teaching Literature (1963)
  • Higher Education and Cultural Change: A Teacher's View (1966)
  • Contemporary Cultural Studies: An Approach to the Study of Literature and Society (1969)
  • Speaking to Each Other: About Society v. 1 (1970)
  • Speaking to Each Other: About Literature v. 2 (1970)
  • Only Connect: On Culture and Communication (1972)
  • After Expansion, a Time for Diversity: The Universities Into the 1990s (1978)
  • An Idea and Its Servants: UNESCO from Within (1978)
  • An English Temper (1982)
  • The Future of Broadcasting (1982)
  • British Council and the Arts (1986)
  • The Worst of Times: An Oral History of the Great Depression in Britain (1986)
  • An Idea of Europe (1987)
  • A Local Habitation, 1918-40 (1988)
  • Liberty and Legislation (1989)
  • A Sort of Clowning: Life and Times, 1940-59 (1990)
  • An Imagined Life: Life and Times 1959-91 (1992)
  • Townscape with Figures: Farnham - Portrait of an English Town (1994)
  • A Measured Life: The Times and Places of an Orphaned Intellectual (1994)
  • The Way We Live Now: Dilemmas in Contemporary Culture (1995)
  • First and Last Things: The Uses of Old Age (1999)
  • Between Two Worlds: Essays, 1978-1999 (2001)
  • Between Two Worlds: Politics, Anti-Politics, and the Unpolitical (2002)
  • Everyday Language and Everyday Life (2003)
  • Mass Media in a Mass Society: Myth and Reality (2004)

ReferenceEditovat

  1. Barker, Chris: Slovník kulturálních studií, Praha, Portál 2006.

Externí odkazyEditovat