Richard Biegel
Richard Biegel (* 1975 Praha) je historik umění, zaměřený na památkovou péči, architekturu a urbanismus. Je vysokoškolským pedagogem a ředitelem Ústavu pro dějiny umění při Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2013 je místopředsedou Klubu Za starou Prahu,[1][2] V roce 2021 byl zvolen předsedou klubu.[3]
| doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D. | |
|---|---|
| Narození | 1975 Praha |
| Alma mater | Univerzita Karlova, Praha |
| Povolání | historik umění |
| Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Ocenění | The Bedřich Hrozný Prize for Creative Initiative |
| Funkce | místopředseda (Klub Za starou Prahu; od 2013) ředitel (Ústav pro dějiny umění FF UK; od 2014) předseda (Klub Za starou Prahu; od 2021) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
V roce 1994 maturoval na Akademickém gymnasiu v Praze, v letech 1996–2003 absolvoval magisterské studium oboru Dějiny umění na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze a obhájil diplomovou práci Architekt Anselmo Lurago (1702–1765). Následovalo doktorské studium a v roce 2008 obhájení doktorské práce na téma „Mezi barokem a klasicismem – tendence a vlivy v české architektuře 1715–1790“. Znalosti si doplnil také zahraničními studijními pobyty na Pařížské univerzitě (2004/2005), na Vídeňské universitě (2006) a při badatelském pobytu v Římě (2010).
Od roku 1995 publikuje v odborném tisku, jeho tématy jsou především barokní i moderní architektura a aktuální problémy památkové péče. Od roku 1999 se zabývá stavebně-historickými a umělecko-historickými průzkumy historických i novodobých staveb (mj. zámek v Bečvárech, kostel sv. Václava ve Veliši, Národní zemědělské museum).
Od roku 1996 se věnuje aktivní činnosti v Klubu Za starou Prahu, od roku 2013 do roku 2020 zastával funkci místopředsedy, poté funkci předsedy.[4] Je členem Českého národního komitétu ICOMOS (International Council on Monuments and Sites, Mezinárodní rada pro památky a sídla) a členem architektonické iniciativy Letná sobě![5]
Podílel se také autorsky na více než desítce výstav a expozic a je aktivním účastníkem tuzemských i mezinárodních konferencí věnovaných historické architektuře či památkové péči.
V roce 2021 obhájil habilitační práci „Město v bouři. Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830–1970“ a byl jmenován docentem pro obor Dějiny umění.[6]
Pracovní kariéra editovat
- v letech 1994–1997 pracoval jako archivář na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (původně do r. 1994 Útvar hlavního architekta)
- v letech 1999–2006 byl odborným pracovníkem v oddělení dokumentace Územního odborného pracoviště středních Čech Národního památkového ústavu
- od 2006 působí v Ústavu pro dějiny umění Filosofické fakulty University Karlovy a od roku 2014 je jeho ředitelem
- od 2010 je také pedagogem na Akademii výtvarných umění v Praze
- v letech 2013–2014 působil jako externí pedagog na ARCHIP (Architectural Institute in Prague)
Publikační činnost (výběr) editovat
- Architektura mezi rakouskými a českými zeměmi – osm století vzájemného dialogu. In: Stehlík, M. – Karner, S., Česko. Rakousko. Rozděleni, odloučeni, spojeni, Schallaburg/Jihlava 2009, s. 348–353, ISBN 978-80-86382-27-2
- Architektura doby Karla Škréty – úvodní text a katalogová hesla XIII.1–XIII.6, XIII.8. In: Lenka Stolárová – Vít Vlnas (eds.), Karel Škréta 1610–1674, doba a dílo, katalog výstavy Národní galerie, Praha 2010, ISBN 978-80-7035-459-9
- Od Národního divadla k Nové scéně – plány, projekty a realizace z let 1918–1983. In: Biegel, R. – Sedláková, R., Nová scéna Národního divadla, Praha 2010, s. 5–88, ISBN 978-80-7258-346-1
- Mezi barokem a klasicismem, Proměny architektury v Čechách a v Evropě druhé poloviny 18. století. Praha 2012, ISBN 9788024621937
- Kilián Ignác Dientzenhofer a architektura chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. In: Michaela Ottová (ed.), Divotvůrkyně Přeštická: 300 let obrazu a poutí, České Budějovice 2012, s. 161–170, ISBN 9788087082256
- Bonifác Wolmut a dialog renesance s gotikou v české architektuře 16. století. In: Taťána Petrasová – Marie Klatovská (eds.), Tvary – formy – ideje, Praha 2013, s.17–29, ISBN 9788086890470
- Ústí nad Labem: Rozporuplný osud gotického města. In: Aleš Mudra – Michaela Ottová (eds.), Trans montes : Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách, Praha 2014, s. 255–269, ISBN 978-80-7308-537-7
- Barokní architektura v Čechách (s Petrem Mackem, eds. J. Bachtík). Praha 2015, ISBN 978-80-246-2736-6
- Město v bouři: Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830–1970. Praha 2022, ISBN 978-80-246-5289-4[7]
Práce pro rozhlas editovat
- 2012 Pražská nádraží, seriál o pražských nádražích, epizoda pořadu Mozaika Českého rozhlasu Vltava.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ doc. PhDr. Richard Biegel CSc. -. architektonicke-souteze.nm.cz [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-13.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Richard Biegel. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Orgány Klubu - O klubu - Klub Za starou Prahu - Předsednictvo (statutární orgán Klubu Za starou Prahu). www.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Orgány Klubu - O klubu - Klub Za starou Prahu. www.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Letná sobě!. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ WWW.FF.CUNI.CZ, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |. Zahájená, projednávaná a ukončená habilitační řízení [online]. 2012-11-28 [cit. 2021-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Richard Biegel: Město v bouři. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Pražská nádraží v kontextu doby i městského urbanismu. Co pro hlavní město znamenají? [online]. Český rozhlas, 2021-06-28 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Richard Biegel
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Ústav pro dějiny umění FF UK Archivováno 13. 11. 2019 na Wayback Machine.
