Otevřít hlavní menu

Kořenovníkovité

čeleď rostlin
(přesměrováno z Rhizophoraceae)

Kořenovníkovité (Rhizophoraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales).

Jak číst taxoboxKořenovníkovité
alternativní popis obrázku chybí
Kořenovník Rhizophora sp.
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď kořenovníkovité (Rhizophoraceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bruguiera gymnorhiza
Sterigmapetalum tachirense
Rhizophora mangle

CharakteristikaEditovat

Keře a stromy se vstřícnými nebo přeslenitými jednoduchými listy s opadavými palisty. Čepel listů je celokrajná nebo jemně zubatá, s peřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, obvykle oboupohlavné, v úžlabních vrcholících, svazečcích nebo hroznech. Kalich i koruna jsou tvořeny 4 až mnoha na bázi srostlými plátky. Tyčinek je dvakrát tolik než korunních plátků nebo mnoho. Semeník je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 6 plodolistů, se stejným počtem komůrek a s 1 čnělkou. V každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Plodem je bobule nebo tobolka s 1 až mnoha semeny.

Čeleď zahrnuje asi 150 druhů v 16 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa s přesahy do subtropů v Asii a Severní Americe. Největší druhová diversita je v tropech Starého světa.

Charakteristickým stanovištěm zástupců této čeledi jsou specializované houštiny na tropických pobřežích, tzv. mangrove. Mangrove je ovšem tvořeno i zástupci jiných čeledí, v tropické Americe v něm např. spolu s kořenovníky rostou zástupci rodů Avicennia (Acanthaceae), Conocarpus (Combretaceae) a Pelliciera (Tetrameristaceae).

Druhy čeledi kořenovníkovité, neosidlující mangrove, rostou nejčastěji v tropickém deštném lese. Některé druhy rodu Cassipourea se však vyskytují i v suchomilné keřovité vegetaci.

U mangrovových druhů se vyvinuly adaptace na prostředí s kolísající salinitou a nedostatkem kyslíku v půdě, k nimž patří především vystoupavé vzdušné kořeny. Semena těchto druhů klíčí z neopadávajících plodů přímo na mateřské rostlině a jsou tak schopna zakořenit i v zóně příboje.

TaxonomieEditovat

Cronquist řadil čeleď kořenovníkovité do řádu kořenovníkotvaré (Rhizophorales) v blízkosti řádu myrtotvaré (Myrtales), což pozdější výzkumy nepotvrdily. V jiných systémech byla tato čeleď nejčastěji spojována s čeleděmi jesencovité (Celastraceae), Elaeocarpaceae nebo rudodřevovité (Erythroxylaceae).

Molekulární analýzy potvrdily vazbu k čeledi rudodřevovité (Erythroxylaceae). V systému APG II byly dokonce tyto čeledi sloučeny do jedné. V aktuální verzi systému APG III opět figurují jako dvě samostatné, avšak sesterské čeledi.

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Mangrove v tropech zpevňuje pobřežní zónu. Některé druhy poskytují ceněné dřevo, především Carallia, Cassipourea a mangrovové rody. Kůra mangrove je používána k vydělávání kůží, ze šťávy se připravuje černé barvivo.

Seznam rodůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VIII). Timber Press, 2004. ISBN 1-930723-36-9
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazyEditovat