Revoluční (Praha)
Revoluční ulice v Praze 1 vede přibližně severojižním směrem a spojuje Náměstí Republiky a Štefánikův most. Tvoří hranici mezi dvěma městskými částmi, liché adresy na západní straně patří do Starého Města a sudé adresy na východní straně jsou součást Nového Města.
| |||
|---|---|---|---|
 Revoluční ulice | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město, Nové Město | ||
| Poloha | 50°5′27,35″ s. š., 14°25′39,8″ v. d. | ||
| Začíná na | Náměstí Republiky | ||
| Končí na | Štefánikův most | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 295 m | ||
| Šířka | 24 m | ||
| PSČ | 110 00 | ||
| Kód ulice | 467600 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
V roce 2017 pražský magistrát připravoval rekonstrukci ulice, při níž plánuje rozšířit chodníky a vysadit stromy.[1] Ulice je obousměrná, pouze v úseku vjezd/výjezd z garáží - náměstí Republiky jednosměrná pro automobily ve směru nám. Republiky. Ulicí vede tramvajová trať v obou směrech. Ulice měří asi 295 m.[2]
Historie a názvy editovat
Ulice vznikla ve středověku. Podle zprávy komise z května 1617 to byla "blátivá strouha od Prašné brány až k Vltavě, všude jsou haldy odpadků, nános a bláto"[3]
Původní úzká ulice byla do roku 1953 rozšířena; domy na západní straně byly strženy a uliční čára posunuta tak, aby bylo možné kromě tramvajového tělesa do ní umístit i vozovku a široké chodníky. Poslední domy padly po druhé světové válce v okolí křižovatky s Dlouhou ulicí. Díky tomu zde vznikla řada modernistických budov, kterou zahajuje Palác Merkur u břehu řeky Vltavy a ukončuje Palác Kotva u náměstí Republiky.
Názvy ulice se měnily:
- v 18. století část u Vltavy – "Náplavní" nebo "Náplavka"
- část ulice od Prašné brány – "Trubní" nebo "Rourová" pro potrubí, které vedlo od Novomlýnské vodárenské věže
- 19. století – Alžbětinská třída / Elisabethstrasse, či "Eliščina" podle lázní u Vltavy
- od roku 1918 – "Revoluční".
Budovy, firmy a instituce editovat
- restaurace Pizza Nuova – Revoluční 1[4]
- Česká pojišťovna – Revoluční 2[5]
- Palác Batex – Revoluční 3
- hotel City Centre – Revoluční 4[6]
- Dům fotografie, Galerie hlavního města Prahy, dříve palác Pojišťovny Victoria – Revoluční 5[7]
- ČSOB Poštovní spořitelna – Revoluční 11[8]
- cukrárna Apetit – Revoluční 12[9]
- fast food Himalaya – Revoluční 14[10]
- Palác Merkur – Revoluční 25
- pobočka Student Agency – Revoluční 25[11]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/revolucni_ulici_cekaji_zmeny_k_lepsimu.html
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
- ↑ http://www.pizzanuova.cz/cz
- ↑ https://www.ceskapojistovna.cz/pobocka?praha-1_revolucni
- ↑ http://www.city-centre.cz
- ↑ http://www.ghmp.cz/dum-fotografie/
- ↑ Archivovaná kopie. www.erasvet.cz [online]. [cit. 2018-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-19.
- ↑ http://www.apetitpraha.cz/pobocky/revolucni/
- ↑ http://www.fastfood.indicke-restaurace.cz/?str=revolucni&lang=en
- ↑ https://www.studentagency.eu/en/contacts/ceska-republika/praha/revolucni.html[nedostupný zdroj]
Literatura editovat
- EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 89–91.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Eliščina tř., s. 178–182.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Revoluční na Wikimedia Commons
