Referendum v Severním Irsku (1998)

Dne 22. května 1998 proběhlo v Severním Irsku referendum[1], které mělo významným dílem přispět k mírovému procesu v Irsku. Byla to významná politická událost a první výrazný posun v jednání mezi politickou reprezentací všech stran (Severní Irsko, Spojené království Velké Británie a Republiky Irsko). Občané v referendu rozhodovali, zda souhlasí s Velkopáteční dohodou (taktéž Belfastská dohoda) dohodnutou napříč politickými stranami. Výsledek referenda byl 71,1 % pro  a 29,8 % proti.[2] Volba ANO znamenala příjmutí dohody a NE její odmítnutí.

volební plakát podporující souhlas s dohodou

Postoj politických stranEditovat

Díky dlouhému předcházejícímu jednání o Velkopáteční dohodě, byla většina politických subjektů pro přijetí dohody. Pro přijetí dohody byla naprostá většina hlavních britských politických stran (Labour Party, Conservative Party, and Liberal Democrat Party), s výjimkou části konzervativců v Severním Irsku.[3]

 
Ian Paisley

Politická uskupení v Severním Irsku byla povětšinou pro přijetí dohody v referendu. Pro přijetí byly: Northern Ireland Peace forum, Ulster Unionist Party, Social Democratic and Labour Party, Sinn Féin, Alliance, Progressive Unionist Party, Ulster Democratic Party, Northern Ireland Women's Coalition. Proti dohodě vystupovali pouze Demokratická unionistická strana (Democratic Unionist Party), vedená Ianem Paisley, a Unionistická strana Spojeného království (United Kingdom Unionist Party) v čele s Bobem McCartney. Tyto dvě strany odmítaly dohodu z důvodu účasti Sinn Féin, která byla považována za politickou odnož IRA, při vyjednávání dohody.[3]

 
Znak Oireachtasu, irské legislativy

Politické strany zastoupené v Oireachtas[4] (irském parlamentu) byly jednohlasně pro přijetí dohody. Proto v souběžném referendu o přijetí Velkopáteční dohody v Irské republice hlasovalo pro přijetí dohody 94,4% voličů.[2]

Výsledek referendaEditovat

 
Hrabství Severního Irska

Referendum bylo stanoveno na 22. květen 1998. Otázka, na kterou měli voliči v referendu odpovědět, zněla v originále: “Do you support the Agreement reached at the multi-party talks on Northern Ireland and set out in Command Paper 3883 ?“ neboli „Podporujete Dohodu vzniklou během mezi-stranických debat v Severním Irsku a vydanou jako Command Paper 3883?“  O referendum byl veliký zájem, nejvyšší od roku 1921[5], účast dosáhla 81,1 % právoplatných voličů. Z nichž   71,1 % (676 966 hlasů) bylo pro ANO a 28,9 % pro NE. Vzhledem k tomu že referendum současně probíhalo i Irské republice, kde byl výsledek 94,39 % pro ANO, bylo referendum dostatečným důkazem, že Severní Irsko přistupuje na Velkopáteční dohodu a v návaznosti na referendum se konaly volby do Stormontu. (Severoirský parlament)

volební obvod celkem voličů celkově hlasů % pro ANO
Belfast East 60422 48890 80,91
Belfast North 62413 48769 78,14
Belfast South 60979 48729 79,91
Belfast West 60545 46003 75,98
East Antrim 59227 47016 79,38
East Londonderry 59171 47162 79,7
Fermanagh & South Tyrone 65232 55570 85,19
Foyle 68715 54414 79,19
Lagan Valley 71467 58320 79,19
Mid Ulster 59854 51886 81,6
North Antrim 73103 58537 86,69
North Down 62767 50040 80,07
Newry & Armagh 71370 58683 79,72
South Antrim 69333 55438 82,22
South Down 70802 59290 79,95
Strangford 70724 56801 83,74
Upper Bann 70685 58985 80,31
West Tyrone 58932 49050 83,45
Celkově 1175741 953583 83,23

Zdroj: http://www.ark.ac.uk/elections/xls/ref.rar

Referendum mělo výrazně větší podporu od katolíků (96 % pro ano) než od protestantů (57 % pro ano), lidé bez vyznání zhruba kopírovali výsledek referenda (79 % pro ano).[6] Důvodem je že, souhlas s referendem znamenal větší samostatnost Severního Irska na Velké Británii, ve které je většinové náboženství protestantské, kdežto v severním Irsku je náboženské složení  53 % protestanti a 44 % populace se hlásí ke katolíkům.[7]

Důvody kladného výsledku referenda[8]Editovat

Správná koncepce dohodyEditovat

  • potřeba všeobecného uznání skutečnosti, že konstituční status Severního Irska může být změněn pouze se souhlasem většiny jeho obyvatel;
  • uznání „irské dimenze“ severoirského problému;
  • uznání, že by severoirská exekutiva, vybíraná ze členů Shromáždění, měla být tvořena co nejširší dobrovolnou koalicí stran, založenou na síle stran;
  • institucionalizace „irské dimenze“ ustavením Irské rady;
  • konsenzuální princip volby předsedy a místopředsedy Shromáždění;

Další aspektyEditovat

  • referendum bylo uspořádáno ve stavu příměří polovojenských organizací obou komunit;
  • jednaly všechny relevantní politické strany, z nichž některé byly ještě donedávna považovány za protiústavní;
  • existovala přímá podpora dohody i referenda nejen ze strany britské a irské vlády, ale rovněž vlády Spojených států;
  • zajistila si širokou podporu mezi obyvateli celého irského ostrova, jež byla vyjádřena v referendu;

Události po referenduEditovat

Referendum sice přispělo k mírovému procesu v Severním Irsku, ale naplnění Velkopáteční dohody probíhalo velmi pomalu a s obtížemi. Dne 25. června 1998 se konaly volby do severoirského parlamentu, ve kterých zvítězily  unionistické strany, ale čtvrtou nejsilnější stranou, s rozdílem pouze 4,33 % od vítězné strany, se stála Sinn Féin a nastal problém, jelikož v dohodě byla podmínka odzbrojení polovojenských složek. IRA ale měla vliv na Sinn Féin a proto bylo odzbrojení stále odsouváno a kvůli tomu byl i zpomalen proces předávání pravomocí z britského parlamentu na severoirský parlament. Tento konflikt dospěl až do stavu, kdy v roce 2000 musela být činnost severoirského parlamentu dočasně pozastavena, aby se strany dohodly na řešení situace.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. cain.ulst.ac.uk [online]. cain.ulst.ac.uk [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. 
  2. a b www.ark.ac.uk [online]. www.ark.ac.uk [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. 
  3. a b 1998: Leaders welcome 'yes' vote for N Ireland. BBC. 1998-05-23. Dostupné online [cit. 2016-02-11]. 
  4. OIREACHTAS, Houses of the. www.oireachtas.ie [online]. www.oireachtas.ie [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. www.ark.ac.uk [online]. www.ark.ac.uk [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. 
  6. HAYES, Berbadette; Mc Allister Ian. Conflict to Peace: Politics and Society in Northern Ireland Over Half a Century. 1. vyd. Manchaster: Manchaster University Press, 2013. Dostupné online. S. 91. 
  7. BBC News [online]. BBC News [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MELICHAR, hynek. Dlouhý Velký pátek: konsocionalismus a mírový proces v Severním Irsku,1973-1998.. Mezinárodní vztahy. 2005, roč. 2005, čís. 4, s. 28,49. ISSN 0323-1844. 
  9. ARCHICK, kristin. Northern Ireland: The Peace Process [online]. [cit. 2016-01-31]. S. 3,4. Dostupné online. 

Související článkyEditovat