Rebutia kariusiana

druh rostliny

Rebutia kariusiana je mimořádně pěkný druh rodu rebucie, nápadný svými cizosprašnými květy zvláštního růžového odstínu, který bývá přirovnáván k barvě peří plameňáků. Pojmenován byl na počest dr. Kariuse z Muggensturmu (Baden-Württembersko).

Jak číst taxoboxRebutia kariusiana
alternativní popis obrázku chybí
Rebutia kariusiana
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříše cévnaté (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďkaktusovité (Cactaceae)
Rodrebucie (Rebutia)
SekceRebutia
Binomické jméno
Rebutia kariusiana
Wessner, 1963
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa rozšíření R. kariusiana

Rebutia kariusiana Wessn. editovat

Wessner, Willi; Kakteen und andere Sukkulenten, 14: 149, 1963

Sekce Rebutia, řada Wessneriana

Synonyma:

  • Rebutia calliantha Bewer. var. kariusiana (Wessn.) Buin. et Don.; Cactus and Succulent Journal of Great Britain, 27: 41, 1965
  • Rebutia minuscula K.Sch. f. kariusiana (Wessn.) Donald, Ashingtonia, 2: 43, 1976

Popis editovat

Tělo jednoduché nebo málo odnožující, kulovité, až asi 50 mm v průměru, pokožka listově zelená, temeno snížené a otrněné. Žebra spirálovitá, rozložená v hrbolky; areoly dlouho šedohnědě plstnaté, asi 5 mm vzdálené. Okrajových trnů 8 - 10, 3 - 6 mm dlouhé, bílé až světle hnědé, zpočátku světlejší; středové trny 3 - 4, až 6 mm dlouhé, tmavě hnědé, na bázi zesílené.

Květy asi 45 mm dlouhé, 40 mm široké, uvnitř i vně růžové, v barvě intenzívně růžové zbarvených plameňáků; poupata špičatá, světle zelená; lůžko květní bledě až olivově zelené; trubka 12 mm dlouhá, s bledě zelenými šupinami; nitky žluté; čnělka nahoře bílá, dole narůžovělá, blizna žlutá; okvětní lístky špičatě kopinaté, vnější se světle nahnědlým středním proužkem na vnější straně. Plod ve zralosti žlutozelený, 6 mm v průměru. Semena leskle černá, hilum bílé.

Variety a formy editovat

Rebutia kariusiana projevuje v našich sbírkách jen minimální variabilitu. Barevný odstín květů je velmi jednotný a charakteristický. Drobné rozdíly v odstínu vybarvení trnů jsou zřejmě jen důsledkem rozdílů kultury, případně stáří rostlin. Nově nebyl tento druh asi žádným sběratelem znovu nalezen, žádný sběr alespoň nebyl k tomuto jménu přiřazen.

Výskyt a rozšíření editovat

Oblast rozšíření R. kariusiana leží v severní Argentině, v provincii Salta. mezi areály Rebutia violaciflora a Rebutia beryllioides. Podle jiných informací byla původní rostlina (rostliny?) objevena v zásilce R. marsoneri a měla by pocházet z oblasti výskytu tohoto druhu, tedy z provincie Jujuy.

Poznámky editovat

R. kariusiana byla namnožena a rozšířena W. Wessnerem, který ji také roku 1963 popsal. Nálezcem byl údajně sběratel H. Lembcke, který ji poslal společně s R. senilis a R. marsoneri. Podle polohy naleziště a rovněž některými svými znaky ukazuje R. kariusiana přechodný charakter mezi druhy R. violaciflora a R. wessneriana, jak to také naznačují její zařazení v minulosti. V roce 1965 byla R. kariusiana Buiningem a Donaldem zařazena jako varieta k R. calliantha, kde se zdá vykazovat nejbližší vazby k R. beryllioides. Ve zpracování rodu Rebutia roku 1976 ji Donald zařadil do příbuzenstva R. minuscula jako formu k subsp. violaciflora druhu R. minuscula, což odvozuje ze struktury květů a semen. Naproti tomu značné rozdíly (větší vzrůst s omezeným odnožováním, špičatá světle zelená poupata, žlutozelený plod a cizosprašnost) nesvědčí pro příslušnost R. kariusiana k R. violaciflora, navíc ještě pouze na úrovni formy. Užší vazby lze nalézt k některým formám z příbuzenstva R. wessneriana, tvoří zde spojovací článek k některým světlým a spíše cizosprašným formám R. violaciflora a v širším smyslu i spojovací článek mezi příbuzenskými okruhy R. minuscula a R. wessneriana.

Pěstování editovat

R. kariusiana roste dobře i pravokořenná a dobře kvete. Svým otrněním a zejména květy charakteristického zbarvení představuje skutečně zajímavou rostlinu, která by si zasloužila mnohem většího rozšíření do našich sbírek, nabídka je však dosti malá jak v semenech, tak i rostlinách, což je do jisté míry asi způsobeno i její cizosprašností.

Literatura editovat

  • Backeberg, Curt; Das Kakteenlexikon, p. 384, 385, 1966
  • Donald, John Donald; Ashingtonia, 2: 51, 1975
  • Pilbeam, John; Rebutia (ISBN 0-9528302-2-1), p. 50, 1997
  • Šída, Otakar; Atlas kaktusů, tab. 67, 1988
  • Šída, Otakar; Rod Rebutia (ISBN 80-901383-5-7), p. 34, 1997

Externí odkazy editovat