Rakouská úžina

Rakouská úžina (rusky Австрийский пролив) je průliv ve východní části souostroví Země Františka Josefa v Archangelské oblasti v Rusku. První zprávu o něm podala Rakousko-uherská expedice k severnímu pólu v roce 1874, která úžinu rovněž pojmenovala.[1]

Mapa Země Františka Josefa

Rakouská úžina odděluje nejvýchodnější skupinu ostrovů od zbytku souostroví Země Františka Josefa. Na severu začíná úžina u jižního konce Salisburyho ostrova pokračuje zprvu jižním a poté jihovýchodním směrem podél západního pobřeží Wilczekovy země, kterou odděluje od Hallova ostrova na jihozápadě. Na svém jihozápadním konci úžina ústí do Barentsova moře.

Úžina je 60 km dlouhá, nejméně 14 km široká a její hloubka se pohybuje od 22 do 280 m.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Austrian Strait na anglické Wikipedii a Stretto Austriaco na italské Wikipedii.

  1. PAYER, Julius. Die österreichisch-ungarische Nordpol-Expedition in den Jahren 1872 - 1874. Vienna: Hölder, 1876. Dostupné online. S. 294. (německy) 
  2. BUTLER, William Elliott. Northeast Arctic Passage. Alphen aan den Rijn: Sijthoff & Noordhoff, 1978. Dostupné online. ISBN 90-286-0498-7. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat