Rafatazmia
Rafatazmia chitrakootensis, jediný příslušník rodu Rafatazmia, je fosilní druh vláknité řasy popsaný z dolomitu získaného v pohoří Vindhya ve střední Indii. Patří k nejstarším známým eukaryotickým formám života a datuje se do doby před přibližně 1600 miliony let. Rod je pojmenován po Rafatu Azmím, indickém paleontologovi, který ve stejné oblasti objevil další zkameněliny a jehož nálezy byly zpochybněny.
 Rafatazmia | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Kmen | Rhodophyta |
| Třída | Rhodophyceae |
| Řád | Bangiales? |
| Rod | †Rafatazmia |
| Binomické jméno | |
| †Rafatazmia chitarakoootensis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Některé mikrofosilie i drobné šupinaté fosilie popsal Rafat Azmi poprvé v roce 1998 z vápence v Rohtasgarhu[1] a označil je za kambrické pravděpodobně na základě konvenčních představ o vzniku života. Proti Azmimu byla vznesena obvinění a podezření z podvodu (v době, kdy byl odhalen velký podvod indického paleontologa Vishwy Jita Gupty).[2][3] Tyto nálezy byly vyšetřovány, protože byly v hrubém rozporu se známým stářím daných oblastí. Při opětovném zkoumání, které provedli jiní odborníci v dané oblasti, se jím tvrzené zkameněliny nepodařilo nalézt. Švédský tým však sbíral v jiné blízké oblasti a zkoumal mikrofosílie a rovněž konstatoval, že zjevně nejsou kambrické, ale proterozoické, jak se pro danou oblast očekávalo.[4] Vindhijská oblast je tvořena staršími horninami a přítomnost zkamenělin vzbudila značný zájem a byly provedeny další studie a v roce 2017 byly tyto prohlášeny za jasné a nepochybné stopy živých organismů. Buňky prý byly podobné oscilátorovým sinicím a pravděpodobně mnohobuněčným červeným řasám (Rhodophyta). Posouvá se tak stáří nejstarších červených řas o zhruba 400 milionů let na stáří zhruba před 1650 ± 89 (2σ) miliony let. Studie a tvrzení Rafata Azmiho z roku 1998 se ocitly pod mrakem pochybností a byly znovu přezkoumány Indickou geologickou společností, která ve své zprávě prohlásila, že se jí nepodařilo najít jím uváděné malé fosilie škeblí.[5] Studie z roku 2017 vycházely z návštěv lokalit ve střední Indii a čerstvé sběry provedli švédští vědci pod vedením Stefana Bengtsona. Jejich první studie ukázaly, že jejich fosilie nejsou kambrické, ale o miliardu let starší.[4] Studie z roku 2017 vizualizovaly vláknité struktury pomocí renderů ze synchrotronové rentgenové tomografické mikroskopie (SRXTM) a pokusily se zařadit příbuznost forem života, jak ukázaly důkazy. Na základě jejich studií může být Rafatazmia nejstarším známým potvrzeně eukaryotickým fosilním organismem.[6]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafatazmia na anglické Wikipedii.
- ↑ Azmi, R.J. Discovery of Lower Cambrian small shelly fossils and brachiopods from the Lower Vindhyan of Son Valley, Central India. Journal of the Geological Society of India. 1998.
- ↑ LEWIN, R. The Case of the "Misplaced" Fossils: A prominent Australian scientist has examined two decades of work on ancient Himalayan geology and alleges it may be the greatest paleontological fraud of all time. Science. 1989, s. 277–9. DOI 10.1126/science.244.4902.277. PMID 17738290.
- ↑ DALTON, Rex; JAYARAMAN, Killugudi. Indian fossil find resolves fraud accusations. Nature. 2009. DOI 10.1038/news.2009.383.
- ↑ a b BENGTSON, S.; BELIVANOVA, V.; RASMUSSEN, B.; WHITEHOUSE, M. The controversial "Cambrian" fossils of the Vindhyan are real but more than a billion years older. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2009, s. 7729–34. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.0812460106. PMID 19416859. Bibcode 2009PNAS..106.7729B.
- ↑ Kumar, S. Controversy concerning 'Cambrian' fossils from the Vindhyan sediments: a re-assessment. Journal of the Palaentological Society of India. 2009, s. 115–117. Dostupné online.
- ↑ BENGTSON, Stefan; SALLSTEDT, Therese; BELIVANOVA, Veneta; WHITEHOUSE, Martin. Three-dimensional preservation of cellular and subcellular structures suggests 1.6 billion-year-old crown-group red algae. PLOS Biology. 2017, s. e2000735. DOI 10.1371/journal.pbio.2000735. PMID 28291791.