Pyotraumatická dermatitida

Pyotraumatická dermatitida, akutní mokvavá dermatitida (dermatitis pyotraumatica, acute moist dermatitis) nebo také „horké místo“ (Hot spot) je onemocnění kůže postihující nejčastěji psy.

Příčiny

Toto onemocnění je způsobeno autotraumatizací, kdy se pacient škrábe, kouše nebo odírá místa v důsledku lokální bolestivosti nebo pocitu svědění. Mezi vyvolávající příčiny těchto nepříjemných pocitů patří alergie na bleší kousnutí, reakce na jiný bodavý hmyz, zevní parazité jako např. klíšťata, problémy s paraanálními váčky, cizí tělesa (trny, osiny, semena...), povrchová poranění (pokousání), zplstnatělá srst, drobné nečistoty, povrchová poranění, zánět zevního zvukovodu, kontaktní dráždivé látky apod. V důsledku až maniakální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého ložiska bez srsti, které je silně svědivé. Takové „horké místo“ se nachází zpravidla v blízkosti prvotního problému.

Predisponovaná jsou dlouhosrstá plemena s bohatým a hustým osrstěním jako např. svatobernardský pes, novofundlanský pes, německý ovčák, čau-čau, bernský salašnický pes, zlatý retrívr, ale i některá krátkosrstá (rotvajler). Onemocnění většinou vzniká v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází ke správné ventilaci kůže. Komplikujícím faktorem je špatně udržovaná zplstnatělá srst. Pokud není léčba rychle zahájena, proces se rychle šíří a onemocnění se může šířit i do chlupových folikulů, případně ještě hlouběji.

Symptomatologie a diagnostika

Rychle se rozvíjející změny mají většinou kruhový tvar o průměru několika centimetrů. Jsou silně červeně zabarvené, tvoří se mokvavé eroze a dochází k lokální ztrátě srsti. Postižené místo na sebe upozorní přítomností chlupů, které jsou slepené raným sekretem a nutkavou snahou zvířete o další traumatizaci léze. Nacházíme zpravidla pouze jedno pyotraumatické ložisko s dominantní lokalizací v bederní a křížové krajině, na bocích stehen, v okolí ocasu, na krku a poblíž uší.

Onemocnění diagnostikujeme na základě anamnézy, klinických příznaků a souvislosti s primární příčinou.

Terapie a prevence

Léčba bývá úspěšná, ale musíme s ní začít včas. Okolí mokvavého procesu odmastíme, ostříháme a lézi vyčistíme jemným dezinfekčním roztokem (chlorhexidin, etyllaktát). Někdy je zapotřebí před vlastním ošetřením pacienta sedovat kvůli enormní bolestivosti. Následující léčba spočívá v aplikaci adstringentních roztoků. V současnosti doporučujeme použití veterinárních šamponů s potřebnými účinky (antiseptický, adstringeční, s lokálními anestetiky…). U vysoce zánětlivých a bolestivých stavů, kdy je nutné přerušit bludný kruh svědivosti (pruritu), bolesti a traumatizace, je možné podávat kortikoidy 5–7 dní. Použití límce zabrání automutilaci. Nejdůležitějším terapeutickým zásahem je odstranění vyvolávající příčiny. Pokud se vyvine stav pyotraumatické folikulitidy je většinou potřeba nasadit celkově i antibiotickou léčbu.

Pro prevenci se doporučuje pravidelná péče o srst, čištění uší, kontrola naplněnosti análních váčků a dodržování antiparazitární program (protibleší program a boj proti klíšťatům).

Literatura

Nemoci psa a kočky 1.díl, 2. Vydání, M. Svoboda, D.F. Senior, J. Doubek, J. Klimeš a kol, Noviko, Brno, 2008
Dermatologie psa a kočky, M. Svoboda a kol., Brno 1994
Small animal dermatology, D. W. Scott, W.H. Miller, C.E. Griffin, Sounders, 2001