Priscilla Anne Fane
Priscilla Anne Fane (rozená Wellesley-Pole), hraběnka z Westmorlandu (1793 – 18. února 1879, Londýn, Anglie), v letech 1811 až 1841 Lady Burghersh byla britská lingvistka a umělkyně.
| Priscilla Fane, hraběnka z Westmorlandu | |
|---|---|
,_Countess_of_Westmorland,_by_John_Rogers_Herbert_(1810-1890).jpg) Priscilla Fane, hraběnka z Westmorlandu | |
| Rodné jméno | Priscilla Anne Wellesley-Pole |
| Narození | 1793 Londýn |
| Úmrtí | 18. února 1879 (ve věku 85–86 let) Londýn, Anglie |
| Povolání | lingvistka a malířka |
| Národnost | anglická |
| Stát | Anglie |
| Manžel(ka) | John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu |
| Děti | 6, přeživší Francis Fane, 12. hrabě z Westmorlandu a lady Rose Weighell |
| Rodiče | William Wellesley-Pole[1] a Katherine Wellesley-Pole, Countess of Mornington[1] |
| Příbuzní | Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, strýc |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Priscilla Anne Wellesley-Pole byla čtvrtým dítětem ctihodného Williama Wellesley-Polea, později prvního barona Maryborougha a třetího hraběte z Morningtonu, Katharine Elizabeth, nejstarší dcery ctihodného Johna Forbes. Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, byl její strýc. Priscilla byla velmi oblíbená u svého strýce, který měl vysoké mínění o jejím politickém úsudku, stejně jako lord Melbourne, který ji používal jako prostředníka při diskusích s Wellingtonem o možném vytvoření koalice.[2]
V roce 1811 se provdala za Johna Faneho, lorda Burghersha, syna Johna Faneho, 10. hraběte z Westmorlandu, s nímž měla pět synů a jednu dceru: z jejích dětí ji přežil pouze Francis Fane, 12. hrabě z Westmorland a lady Rose Weighell. Když se její manžel v roce 1841 stal 10. hrabětem z Westmorlandu, stala se hraběnkou z Westmorlandu a pod tímto jménem je známá. Byla uznávanou lingvistkou. Ještě jako lady Burghersh vystavovala v letech 1833 až 1841 na výstavě v Suffolku šest figurálních obrazů. V letech 1843 a 1857 poslala dva obrazy s biblickou tematikou do British Institution (celý název Britská instituce pro podporu výtvarného umění) byla soukromá společnost z 19. století vytvořená v Londýně. Její obraz Anny, hraběnky z Morningtonu, obklopené svými třemi významnými syny, lordem Wellesleyem, vévodou z Wellingtonu a lordem Cowleyem, byl vyryt a je dobře znám.[3]
Malovat se učila u Williama Saltera a stala se jeho patronkou. Když byl Salter jel na koni v Hyde Parku, náhodou viděl banket, konaný na počest vítězství v bitvě u Waterloo, který se právě konal v domě vévody z Wellingtonu. Lady Priscilla přesvědčila vévodu a Salterovo mistrovské dílo s 83 portréty účastníků banketu mohlo vzniknout.[4]
Zemřela na 29. Portman Square v Londýně 18. února 1879 a byla pohřbena 25. února v Apethorpe v Northamptonshire. Její dcera Lady Rose Weigall upravila a vydala dva svazky výběrů její korespondence.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priscilla Fane, Countess of Westmorland na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ Longford, Elizabeth Wellington-Elder Statesman Weidenfeld & Nicolson London 1972
- ↑ Fane, Priscilla Anne. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ TIMBS, John. Wellingtonia: anecdotes, maxims and characteristics of the Duke of Wellington p.134-5. [s.l.]: Ingram Cooks, 1852. Dostupné online. S. 152.
- ↑ WEIGALL (ED.), Lady Rose. CORRESPONDENCE OF LADY BURGHERSH WITH THE DUKE OF WELLINGTON.. [s.l.]: [s.n.], 1903. Dostupné online. S. 220.
Literatura editovat
- Correspondence of Lady Burghersh with the Duke of Wellington. London: John Murray and Company, 1903. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Priscilla Anne Fane na Wikimedia Commons
