Wikipedie

Pramen knížete Václava

karlovarský minerální pramen
Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.

Pramen Kníže Václav I a II, původně Bernardův, je osmý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části Karlových Varů. Umístěn je na Mlýnské kolonádě a je rozveden do dvou pramenních váz. Jedna část pramene o teplotě 65,6 °C[1] je vyvedena do pramenní vázy přímo na kolonádu, druhá váza je umístěna na prostranství před kolonádou. Tam má teplotu 64,3 °C.[1] Oba zdroje jsou volně přístupné.

8. Kníže Václav
Kníže Václav (vývod II) před Mlýnskou kolonádou
Kníže Václav (vývod II) před Mlýnskou kolonádou
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
MěstoKarlovy Vary
Map
Zeměpisné souřadnice50°13′31″ s. š., 12°52′56″ v. d.
Parametry
Objevení1784
První záchyt1786
Teplota65,6 °C a 64,3 °C
Vydatnost4 l/min a 2 l/min
Obsah CO2500 mg/l
Ostatní
Původní názevBernardův
Typteplý minerální pramen
Nadm. výška390 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První zmínky o nepříliš vydatném pramenu na úpatí skály, kde stávala socha sv. Bernarda, se objevují v roce 1784.[2] Bylo to v místech, kde stála Bernardova skála, a kdy ještě zasahovala až do koryta řeky. Pramenu byla věnována větší pozornost až po četných výkopech, kdy se jeho vydatnost zvýšila natolik, že byl přirovnáván k Vřídlu. Nebyl dlouho pojmenován, ale nakonec dostal jméno Bernardův podle skály, zpod níž vytryskl. Mohutnost výstřiku přesahovala tehdy čtyři metry a teplotu měl téměř 70 °C. Vyvěral na dvou místech, kde byl podchycen dřevěnými jímkami a vyveden vlastním vztlakem do výše 4,75 metrů. Voda byla rozváděna jednak do lázeňských domů a využívána ke koupelím, ale také byla přiváděna do přilehlé budovy do kotlů, kde se vyráběla léčivá karlovarská sůl. V důsledku zarůstání jímacího zařízení poklesla postupem času vydatnost i teplota pramene. Od roku 1847 byl několikrát jímán a byl jedním z prvních, kde bylo použito jímání pomocí vrtů.[2][3]

V letech 1870–1871 byla nad pramenem vystavěna kamenná Mlýnská kolonáda podle návrhu architekta Josefa Zítka. Tehdy byl vývěr pramene sveden do dvou pramenních váz z cínu a žuly,[3] do té doby byly vývěry zachycovány odděleně.

Současný stav editovat

Přestože pramen pochází z jednoho zdroje, jeho teplota i vydatnost jsou různé. První vývod pramene Kníže Václav I je přímo v promenádní hale Mlýnské kolonády. Jeho teplota je zde 65,6 °C a vydatnost 4 litry/min. Druhý vývod Kníže Václav II má pramenní vázu umístěnu několik metrů před kolonádu na přemostění řeky Teplé. Zde má teplotu 64,3 °C a vydatnost je 2 litry/min. Obsah CO2 je u obou vývodů stejný: 500 mg/litr.[4]

Pozn.: Římské číslice I a II za názvem pramene znamenají čísla vývodů, tedy Kníže Václav (vývod I) a Kníže Václav (vývod II).

Fotogalerie editovat

  •  
    Kníže Václav II, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
  •  
    Kníže Václav II, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
  •  
    Kníže Václav II před Mlýnskou kolonádou, 13. března 2019
  •  
    Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, 13. března 2019
  •  
    Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, 13. března 2019
  •  
    Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Prameny v Karlových Varech [online]. Karlovy Vary: Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, 2010 [cit. 2012-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03. 
  2. ↑ a b NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 32–33. Dostupné online.
  3. ↑ a b BURACHOVIČ, Stanislav. Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím. Karlovy Vary: Alha, 1997. 93 s. ISBN 80-902369-0-1. Kapitola Karlovarské prameny, s. 45–49. 
  4. ↑ VARY, Infocentrum města Karlovy. Pramen knížete Václava. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pramen_knížete_Václava&oldid=23390735“