Otevřít hlavní menu

Poustka (dělostřelecká tvrz)

plánovaná dělostřelecká tvrz u Chvalče

Dělostřelecká tvrz Poustka (též Grünwald) je tvrz, která byla plánována v rámci systému československého opevnění na severní hranici Československa, přičemž měla patřit mezi páteř obrany ve svém okolí. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 658 Grünvald (dnes 669 Poustka) mezi Slavětínem a Petříkovicemi na Trutnovsku. Co do počtu zbraní se tvrz řadila k největším. Velikost osádky se plánovalo na cca 700 vojáků. Stavba tvrze nikdy nebyla zadána žádné stavební firmě.

Poustka
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Umístění tvrze mezi Slavětínem a Petříkovicemi
na Trutnovsku
Zeměpisné souřadnice
Zkratka tvrze Pa
Jiné názvy Grünwald
Vedení tvrze
Velitel tvrze nebyl ustanoven
Nadřízené ŽSV ŽSV Trutnov
Plánovaný počet osádky cca 700 mužů
Výstavba
Stavební firma tvrz nebyla zadána
Zahájení výstavby práce nebyly započaty
Smrtelných úrazů -
Stav výstavby
30. září 1938
tvrz nepostavena
Objekty tvrze
T-S 45 - pěchotní srub
T-S 46 - pěchotní srub
T-S 47 - pěchotní srub
T-S 48 - dělostřelecká věž
T-S 49 - dělostřelecký srub
T-S 49a - dělostřelecký srub
T-S 50 - minometná věž
T-S 50a - vchodový objekt
T-S 51 - pěchotní srub
T-S 52a - pěchotní srub

Poustka měla být tvořena pěti pěchotními sruby (T-S 45-47, T-S 51 a T-S 51a), dělostřeleckou otočnou věží (T-S 48), dvěma dělostřeleckými sruby (T-S 49 a T-S 49a), minometnou věží (T-S 50) a vchodovým objektem (T-S 50a). Délka podzemí spojující jednotlivé sruby měla činit 2 kilometry.

Úkol tvrzeEditovat

Tvrz měla houfnicemi podporovat izolované pěchotní sruby nalevo až za sousední tvrz Stachelberg a napravo se palebný vějíř T-S 49a křížil s vějířem tvrze Jírová hora. Dělostřelecká tvrz měla postřelovat důležitou silnici od hranic s Německem přes Zlatou Olešnici směrem na Trutnov. Dělostřelecká otočná věž měla dostřel až k Žacléři do prostoru silnice Žacléř - Trutnov, napravo pak celý úsek hranic v prostoru Adršpach a Teplice nad Metují. Jelikož byla tvrz umístěna dostatečně blízko hranic, zasahovala její dělostřelecká postřelovatelnost hluboko na území nepřítele.

ReferenceEditovat

  • Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 60-61.