Otevřít hlavní menu
Vlajka Witowuda nakreslená Simonem Grunau, Potrimpo vpravo

Potrimpo[pozn. 1] je baltský bůh, známý především z pruského prostředí a spojovaný s obilím a vodami.

V litevštině je doloženo jméno Trimpas či Trimpa v nadávce eik sau po Trimpu „jdi k čertu“ zaznamené etnografem Simonem Daukantasem v 19. století. V lotyštině jako Trinpus v kletbách typu „Ať se Trinpus odvrátí od tvých polí, zvířat, luk, zahrad a pastvin.“[1]

Marta Eva Bětáková a Václav Blažek spojují jeho jméno s litevským trenti „dupat“ a patrenpti „po nějaký čas dupat“.[1]

PruskoEditovat

V pruském prostředí je tento bůh poprvé zmiňován v Colatio Episcopi Warmiensis, memorandu z roku 1419 poslaném varmijským biskupem papežovi Martinu V. V něm se uvádí, že lidé v Prusku uctívají „démony“, jmenovitě Patolla a Natrimpa.[2]

Poté byl zmíněn v německy psané Pruské kronice Simona Grunau sepsané přibližně v roce 1520. Podle něj pruští kněží kolem roku 500 sídlili na místě zvaném Rickojto, kde stály sochy bohů Patolla, Potrimppa a Perkuna. V téže společnosti byl vyobrazen na korouhvi pruského krále Witowuda:

Jeden byl muž mladé postavy bez vousů, korunován věncem z klasů, vesele se tvářící, bůh obilí, zvaný Potrimppo.[3]

V Constitutiones Synodales z roku 1530 je zmiňován Autrympus ztotožněný s Neptunem a Potrympus ztotožněný společně s Bardaitasem[pozn. 2] s římskými Castorem a Polluxem.[4]

Matěj Stryjkowský pak ve své Kronice Polska, Litvy, Žmudě a celé Rusi z roku 1582 jej pod jménem Patrimpos zmiňuje opět společně s Perkunem a Patollem:

Na levé straně stála druhá modla z mědi v podobě svinutého hada a tu zvali Patrimpos – to jest bůh otců (latinsky Dii Penates). Toho pak ctili tak, že každý Žmudín, Litevec a Prus choval v domě hada nebo zmiji a krmil ji mlékem.[5]

Dále jsou v pruském kontextu zmiňováni:[1]

  • Antripus, Autrympus, Autrimpus – bůh moří, vod a vlnobití* Potrympus, Potrimpus – bůh řek

Je doloženo také pruské toponymum Trympauwe označující dnešní Lasowskoje v ruské Kaliningradské oblasti.[1]

Jaan Puhvel srovnává v duchu trojfunkční hypotézy trojici Patollo, Perkunas a Potrimppo se severskou trojící Ódin, Thór a Frey ctěnou v Uppsale a považuje tak Potrimppa za boha plodnosti, bohatství a zemědělství.[6]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. původní jméno je rekonstruováno jako Trimpas, Trimpa či Trimpus
  2. v originále Bardoayts

ReferenceEditovat

  1. a b c d BĚTÁKOVÁ, Marta Eva; BLÁŽEK, Václav. Encyklopedie baltské mytologie. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-505-7. S. 181. [Dále jen Bětáková (2012)]. 
  2. Bětáková (2012), s. 130.
  3. Bětáková (2012), s. 147.
  4. TÉRA, Michal. Perun - bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 150. 
  5. TÉRA, Michal. Perun - bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 150-151. 
  6. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 260.