Otevřít hlavní menu

Posvátná cesta (Řecko)

starověká poutní cesta
Posvátná cesta z Athén do Eleusis

Posvátná cesta (řecky, Ιερά Οδός, Ιερά Οδός / Ierá Odós, německy Heilige Straße, anglicky Sacred Way) byla starodávná cesta z Athén do města Eleusis.

PopisEditovat

Byla to cesta každoročních procesí k Eleusiským mysteriím. Na 20,5 km dlouhé posvátné cestě byly v pravidelných intervalech zastávky u hermovek.[1] Cesta začínala u oltáře dvanácti bohů [pozn. 1] v severozápadním rohu Agory a procházela městskými hradbami svatou bránou (Ἱερὰ Πυλή), lemovanou dvěma čtvercovými věžemi (Ἱερὰ Πυλή). Potom vedla přes Kerameikos [pozn. 2] a tamní hřbitov. Na místě Gephyra (Gephyreis) byla vedena mostem přes řeku Kephisos. U dnešního kláštera Daphnion překročila nízkým sedlem pohoří Aigaleos a vedla až ke vchodu do svatyně bohyně Démétér v Eleusis.

Dnešní hlavní dopravní tepna z centra Athén přes Egaleo a Chaidari, nazývaná Svatá cesta (Iera Odos), v podstatě sleduje průběh původní posvátné cesty.

Archeologický výzkumEditovat

V letech 1891/92 prozkoumal Dimitrios Kampouroglou (řecký klasický archeolog) velkou část posvátné cesty od kopce Prophitis Ilias v Chaidari do svatyně Afrodity. Od roku 1932 do roku 1939 prováděli vykopávky řecký archeolog Konstantinos Kourouniotis a řecký architekt Ioannis Travlos. Výkopávky na posvátné cestě v oblasti svaté brány prováděl v letech 2002 až 2005 Německý archeologický ústav v Athénách.[2] U příležitosti rozšířování sítě metra v Athénách před olympijskými hrami v roce 2004 byly ve stanici metra Egaleo odkryté části posvátné cesty zpřístupněné veřejnosti.[3]

Významné památky podél staré posvátné cestyEditovat

Obrázek Památka Poznámka
  Kerameikos Posvátná cesta začínala u svaté brány na hřbitově Kerameikos
Monumento di Pitionike Byl to pomník u posvátné cesty věnovaný kultu Afrodity
  Chrám Apolla Na místě tohoto chrámu dnes stojí klášter Daphnion postavený s použitím části původního materiálu. Bylo to důležité místo podél posvátné cesty.
  Jeskyně Pan Umístěná blízko kláštera Daphni. Předpokládá se spojitost s posvátnou cestou
Svatyně Afrodity Svatyně ze 4. století před Kristem, součást svatých míst podél cesty.
Jezero Rheitoi Jezero nazvané dnes Koumoundourou bylo cestou přemostěno (podobně jako i dnešní silnicí), která se tak vyhnula dlouhé jízdě. Severní břeh byl zasvěcen Demeterovi, zatímco jižní Persefonu.
Římský most Most nechal postavil císař Hadrián, který upřednostňoval cestu Via Sacra. Dnes je řeka vyschlá, ale zbytky mostu zůstávají asi kilometr od místa Eleusis.
  Svatyně di Eleusi

PoznámkyEditovat

  1. V severozápadním rohu Agory byla v roce 1934 vedle ulice Panathenäen nalezena čtvercová plocha z kamenných kvádrů. Tato oblast byla ohraničena nízkou vápencovou římsou, ve které jsou stále rozeznatelné znaky kamenné mřížky. Tato oblast byla původně ohraničena malým zděným parapetem. Na soklu sochy na západní straně ohrazení byl objeven nápis „Leagros, syn Glauconův, toto zasvětil dvanácti bohům“ (vyryto mezi 490 a 470 před Kristem). Proto se věří, že toto ohrazení musí být oltářem dvanácti olympijských bohů.
  2. Kerameikos (starořecky Κεραμεικός) je městská část Athén a nachází se severozápadně od Akropole.

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Via sacra (Grecia) na italské Wikipedii a Hiera Hodos na německé Wikipedii.

  1. Arachne - Topography 8002826: Heilige Straße zwischen Athen und Eleusis - Athenae / Athēnai, Athen (Regionalbezirk). arachne.uni-koeln.de [online]. [cit. 2019-11-06]. [layout=topographie_item&search[constraints][topographie][searchSeriennummer]=8002826 Dostupné online]. 
  2. Německý archeologický ústav. www.dainst.org [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  3. Ministry of Culture and Sports | Ancient Iera Odos (Sacred Way) - Estavromenou Square, Athens METRO - "Aigaleo" Station. odysseus.culture.gr [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Martin Zichner: Auf der heiligen Strasse von Athen nach Eleusis. Ein „antiker“ Reisebegleiter. Vyd.: DRP-Rosenkreuz-Verlag, Birnbach 2006, ISBN 3-938540-09-5.
  • Pausanias, Beschreibung Griechenlands 1, 36, 3–38, 6; 1, 37, 5.

Externí odkazyEditovat