Wikipedie

Posádkový kostel (Königstein)

posádkový kostel v areálu saské pevnosti Königstein

Posádkový kostel v Königsteinu (německy Garnisonskirche Königstein) barokní posádkový kostel v areálu saské pevnosti Königstein. Nejstarší stavební části pochází ze 13. století, současná stavba byla postavena v roce 1676. Vnitřní zařízení bylo zničeno po druhé světové válce, celková obnova kostela byla dokončena v roce 2000.

Posádkový kostel
v Königsteinu
Pohled na průčelí a  severní stěnu
Pohled na průčelí a  severní stěnu
Místo
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSaské Švýcarsko-Východní Krušné hory
ObecKönigstein
Základní informace
Církevevangelická luterská
FarnostKönigstein-Papstdorf
Statusposádkový kostel
Užívánípříležitostné
Datum posvěcení1676
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Typ stavbykostel
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaFestung Königstein
01824 Königstein
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Pohled od východu na kostel a Magdaleneneburg

Hrad Königstein je v písemných pramenech prvně zmíněn roku 1233, kdy patřil k českému království. V této době stála v jeho areálu pozdně románská kaple, z které se dochoval oltářní prostor a některé další architektonické prvky.[1] První písemná zmínka o ní však pochází až z roku 1445.[2] V roce 1516 ji nechal saský vévoda Jiří Bradatý (1471–1539) přestavět na pozdně gotický kostelík či kapli, která sloužila pro klášter řádu celestinů. Hradní kaple spojená s klášterem zanikla po odchodu řádu celestinů a po roce 1584 sloužila jako zbrojnice. Od roku 1596 docházeli na pevnost vést bohoslužby faráři z Königsteinu, není ovšem jisté, zda byla pro tyto účely využívána právě kaple. Roku 1651 byla zchátralá kaple nedostatečně opravena. V roce 1654 zmiňovaná přestavba kaple Ezechielem Eckhartem patrně vůbec neproběhla.[2]

Roku 1670 byla již kaple v ruinách a začala příprava na její přestavbu. Obnovená kaple byla vysvěcena 16. října 1676 a získala označení kaple sv. Jiří (St. Georgs Kapelle), zároveň byla označována jako posádkový kostel, první v celém Sasku. Stavitelem kaple byl Wolf Kaspar von Klengel. V letech 1676 až 1681 byla přistavěna kamenná věž na jižní straně a roku 1687 získala kaple tři nové zvony. Roku 1721 byla rozšířena tzv. kurfiřtská empora a byly na ni umístěny varhany. V letech 1734 až 1760 přibyly na jižní a severní stěně modlitebny pro důstojníky, kteří se nemohli zúčastnit bohoslužby. Mezi lety 1750 a 1760 pak byly postaveny boční empory. Roku 1902 byl celkově upraven oltářní prostor a kostel byl znovu vysvěcen. Roku 1933 prošly celkovou opravou vnější i vnitřní fasády. Během druhé světové války byly zrekvírovány dva zvony.[2][3]

Po skončení druhé světové války sloužila v letech 1945 až 1947 pevnost jako sovětský lazaret. Posádkový kostel přišel v této době o oltář, kazatelnu, varhany a křtitelnici a až do roku 1955 sloužil jako kino. Roku 1948 se z Hamburku navrátily zrekvírované zvony, ale byly umístěny do městského kostela v Königsteinu. Roku 1957 byla opravena střecha, ale zničeny lavice a kostel nadále sloužil jako skladiště.[3]

V 90. letech 20. století započala celková rekonstrukce. Roku 1992 byla opravena střecha a fasáda, přičemž byl na jižní straně objeven románský dveřní oblouk. V roce 1993 byly do věže vráceny zvony a roku 1995 byl restaurován kazetový strop. V roce 1995 se kostel na svátek Nanebevstoupení Páně otevřel veřejnosti. V letech 1998 až 2000 byly na východní stěně objeveny a restaurovány pozdně románské malby ze 13. století. Zároveň byla rekonstruována zvonice ve věži a doplněn zničený mobiliář kostela. Definitivně bylo potvrzeno, že po celou dobu historie hradu a pevnosti zůstávala kaple a později kostel na původním místě a že se jedná o nejstarší dochovanou stavbu v areálu. Znovuvysvěcení kompletně renovovaného kostela proběhlo o svatodušním pondělí 12. června 2000.[3][4]

Posádkový kostel je spolu s pevností ve vlastnictví Svobodného státu Sasko. Bohoslužby slouží podle aktuálního rozpisu faráři Evangelicko-luterské církevní obce Königstein-Papstdorf. Kostel je volně přístupný návštěvníků pevnosti a konají se v něm také kulturní akce, zejména varhanní koncerty. Spolu s celým areálem pevnosti je kostel chráněn jako kulturní památka.

Popis editovat

 
Pohled do oltářního prostoru

Posádkový kostel je jednolodní sálový kostel, orientovaný, v základu barokní, přičemž nejstarší stavební části jsou pozdně románské. Půdorys kostela je obdélníkový s odsazeným, rovněž obdélníkovým kněžištěm. Na jižní stěnu navazuje kamenná věž, západní průčelí doplňují přístavby krytého vstupu a bočních modliteben. Okna ve stěnách lodi jsou dlouhá a úzká.

Plochý strop je kazetový, malovaný. Mobiliář napodobuje dřívější zničený. V oltářním prostoru se nachází prostý oltář s ambonem a kamennou křtitelnicí, v lodi jsou umístěné dvě řady lavic, při stěnách empory a na kůru umístěné varhany. Na východní stěně jsou odkryté románské fresky.[4]

Varhany editovat

První varhany obdržel posádkový kostel roku 1721. Nástroj pocházel z dílny žitavského varhanáře Johanna Gottlieba Tamitia a disponoval jedním manuálem s pedálem a 9 rejstříky. Tyto varhany roku 1897 rekonstruovala drážďanská dílna bratří Jehmlichů. Stejná firma vyrobila roku 1913 zcela nový nástroj (opus 345) s pneumatickou trakturou, dvěma manuály, pedálem a 10 rejstříky. Tyto varhany byly zničeny sovětskou armádou v letech 1945 až 1947. Zcela nové varhany dokončila roku 2000 opět dílna bratří Jehmlichů. Mechanicky ovládaný nástroj má prospekt z dubového dřeva a disponuje dvěma manuály s pedálem a 16 rejstříky.[5]

První manuál (C–g³)
1. Flétna párová 8'
2. Principál 4'
3. Flétna trubicová 2 2/3'
4. Oktáva 2'
5. Tercie 1 3/5'
6. Mixtura 3×
Tremulant
Druhý manuál (C–g³)
7. Kryt 8'
8. Gamba 8'
9. Flétna trubicovitá 4'
10. Flétna lesní 2'
11. Píšťala pastýřská 1'
12. Vox humana 8'
Tremulant
Pedál (C–f¹)
13. Subbass 16'
14. Principálbass 8'
15. Flétna trychtýřovitá 4'
16. Pozoun 16'

Galerie editovat

  •  
    Detail kazetového stropu
  •  
    Varhany
  •  
    Detail románských fresek
  •  
    Křtitelnice

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Garnisonskirche Königstein [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. S. 137. (německy) 
  3. ↑ a b c Garnisonskirche Königstein. [[Königstein (Saské Švýcarsko)|]]: Festung Königstein, 2018. 2 s. (německy) 
  4. ↑ a b MÖSCHNER, Dietmar. Kirchen in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz. Bad Schandau: Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V., 2002. 88 s. ISBN 3-9806841-0-5. S. 32. (německy) 
  5. ↑ Königstein (Sächs. Schweiz), Garnisonskirche [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. (německy) 

Literatura editovat

  • MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. (německy) 
  • MÖSCHNER, Dietmar. Kirchen in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz. Bad Schandau: Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V., 2002. 88 s. ISBN 3-9806841-0-5. (německy) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Posádkový_kostel_(Königstein)&oldid=22424888“