Portál:Středověk/ÚRYVKY Z DOBOVÝCH PRAMENŮ/Příprava

Připravené úryvky na rok 2020 editovat

„	Jindřich z Korutan pak českou zemi řídil. Byl to sice dobrák, ale trochu břídil. Zastupoval Vaňka když byl na tažení, později se taky s jeho sestrou žení. O zem nestará se, má veliký hřích, že ho nezajímá nic než vlastní břich	“
— Dalimilova kronika o Jindřichovi Korutanském

„	Tři mniši se odvrátili od světa. Vypravili se do divočiny, aby se zde káli ze svých hříchů před Bohem. Rok nikdo z nich nepromluvil. Po této době jeden z nich řekl: „Máme se dobře.“ Další mu na to příští rok odpověděl: „Je to pravda“ Pak uběhl další rok a třetí muž promluvil: „Přísahávám na svůj plášť, jestli nebudete zticha, odejdu zpátky do světa!“	“
— Středověký vtip z takzvaných Irských rukopisů

„	Dne 2. července 1250 odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osením zimním i jarním, na vinicích, na stromech ovocných i jiných a způsobily velkou zhoubu dobytka, ptactva rozličného druhu, mnoho lesní zvěře pobily. Na mnohých místech v Českém království a nejvíce okolo Prahy se utopilo také mnoho lidí a velmi mnoho stavení a stodol bylo rozbořeno. Toto krupobití trvalo bez přestání sedm dní; Kroupy byly podivné velikosti a šestihranné a některé byly smíchány s mechem.	“
— Pokračovatelé Kosmovi

„	Proti vším na očních víčkách, jejichž [živnou] látku, jak praví Avicenna v kapitole tomu věnované, je hnilobná vlhkost, kterou přirozenost vypudila na povrch kůže. Nechť jsou víčka oplachována slanými a sirnými vodami a nechť se zhotoví tato mast. Vezmi aloe, borax [ledek], to jest sůl sody, pistáciovou pryskyřici, všechno ve stejném množství. Nechť se to rozdrtí a smíchá s octem.	“
— Lékařské předpisy lékaře, arcibiskupa a diplomata Petra z Aspeltu

„	Počíná sě pravenie velmi pěkné, divné i hrozné o jednom židu, ješto tělo božie přijímal u Veliký čtvrtek s věrnými křesťany, a co jest pán buoh skrze to divného učinil s tiem židem	“
— Ukázka staročeštiny ze sklonku 15. století, Olomoucké povídky

„	Rytíř jednou ztratil pochvu k meči. Paní mrzelo to, chlácholí jej touto řečí: Pane, půjčím Vám jednu lehce, již můj muž už nechce, před krátkým časem ji zavrhl. Kdo by ji zase prodrhl, ó, jak jej budu velebit! Je jako nová, má ji mít.	“
— Neidhart z Ruentalu

„	Oloupej mandl, utluč je nebo rozetři a rozpusť je teplou vodou. Jestli chceš míti lepší, rozpusť je malvazím, tj. ovocným vínem a oslaď cukrem. Potom dej šafrán, skořici, zázvor a květ.	“
— Recept na mandlovou polévku z 15. století